Stát zpřísní fungování svěřenských fondů. Bojí se jejich zneužívání
Takzvané svěřenské fondy, do kterých je možné uložit část svého majetku, se letos změní. Každý z nich podrobí stát přísnější kontrole. Chce tak zamezit tomu, aby fondy zneužívali podvodníci. Úprava je součástí první novely občanského zákoníku, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti. Kodex teď posoudí vláda a parlament. Změny by měly začít platit od podzimu.
Původně měly svěřenské fondy, zavedené do českého práva v loňském roce, pomoci například rodičům, kteří chtějí zaopatřit svého potomka. Do fondu by přesunuli majetek, o který by se staral správce, než dítě dospěje.
„Vydělení určité části majetku z majetku zakladatele a svěření tohoto majetku do fondu, který má stanoven určitý účel. Takový účel může být buď veřejně prospěšný, nebo soukromý,“ přiblížil záměr právník a spoluautor občanského zákoníku František Korbel.
Ministerstvo spravedlnosti změní pravidla pro takzvané svěřenské fondy. Bojí se, aby v nich podvodníci neprali špinavé peníze
Podobně mohly postupovat také firmy, když si chtěly uložit jmění.
Svěřenské fondy ale mají podle náměstka ministryně spravedlnosti Roberta Pelikána své nevýhody. Obává se, že by v nich majetek ukrývali podvodníci.
„U svěřenských fondů zajišťujeme jejich evidenci, čímž chceme zabránit ukrývání majetku a praní špinavých peněz,“ vysvětlil Pelikán.
Podle něj je skrze evidenci možné zabránit zakladateli fondu a obdarovanému, aby zůstali v anonymitě. Původně sice úřad uvažoval, že fondy zruší úplně, nakonec ale od záměru ustoupil.
„Protože už je lze zakládat příliš dlouho, takže bychom příliš narušovali správní stabilitu, kdybychom je zase rušili,“ doplnil náměstek.
Podle profesora Karla Eliáše, hlavního autora zákoníku, ovšem není nezbytně nutné fondy měnit. „Typicky to, že zakladatelská listina svěřenského fondu musí mít formu notářského zápisu, čili dohledatelný doklad,“ upozornil.
Zájem byl, ale...
Fungování fondů obhajuje i právník se specializací na obchod Bohumil Havel: „Řešení, které se navrhuje, abychom národní české svěřenské fondy konstitutivně zapisovali do veřejného rejstříku, je nestandardní v celé Evropě.“
„Nicméně to řešení, které je navrženo, se týká pouze českých subjektů, nikoliv cizích, takže samozřejmě zakládá nerovnost. Navíc evropské právo tenduje k tomu, že svěřenské fondy, které byly zřizovány podle národních regulací, musejí být uznávány v cizích regulacích, tudíž není možné, abychom zaváděli nějakou dvojkolejnost,“ dodal Havel.
Podle něj se snaží ministerstvo spravedlnosti posunout svěřenské fondy spíše do roviny nadace. „Tedy zavést právní subjektivitu. Což samozřejmě je možné, ale pak samozřejmě vyléváme nástroj, který by mohl fungovat, a po roce víme, že se zatím neobjevily situace, kdy by to bylo zneužito,“ uvažuje Havel.
O svěřenský fond se během loňského roku podnikatelé zajímali. Nakonec si ho ale většinou založili podle cizího práva. Jednak proto, že podle české normy to pro ně bylo daňově nevýhodné, jednak kvůli změnám, které stát připravuje.
