O zvýhodněné úvěry na bydlení je zájem. Odborníci státnímu fondu vyčítají byrokracii a nízké částky
Výrazně nižší úroky než u hypotéky. Na to už dva měsíce láká program Státního fondu rozvoje bydlení, který je určený pro mladé rodiny nebo manželské a registrované páry. Aktuálně je úroková sazba 1,41 procenta. U klasické hypotéky přitom průměrný úrok převyšuje 2,5 procenta. Podle některých hypotečních specialistů je ale tento státní produkt špatně nastavený. Částky, které lidé na bydlení dostanou, jsou nízké a vyřizování žádostí příliš složité.
„Žádal jsem o úvěr na byt. Byl jsem mezi prvními. Mám radost, jsem spokojený,“ líčil v polovině srpna Radiožurnálu pan Marian z Těšínska.
Před olomouckou pobočkou Státního fondu rozvoje bydlení čekal den před oficiálním spuštěním příjmu žádostí. Spolu s ním tam nocovaly desítky dalších lidí.
O zvýhodněné úvěry Státního fondu rozvoje bydlení je stále zájem. Odborníci ale programu vyčítají byrokracii a nízké částky. Více si poslechněte v reportáži Kristýny Křupkové.
Mluvčí fondu Karolína Smetanová říká, že zájem o peníze byl skutečně vysoký. „První den bylo přijato 257 žádostí - zažili jsme fronty jak na pracovišti v Praze, tak v Olomouci. V následujících dnech hlavní nápor postupně opadl, protože lidé začali využívat možnosti zasílání poštou nebo datovou službou, takže ten zájem je kontinuální. V průměru přichází 56 žádostí týdně,“ vysvětluje.
Státní fond rozvoje bydlení hodnotí program jako velmi úspěšný. Stejný názor má i ministerstvo pro místní rozvoj, pod které státní půjčky na bydlení spadají.
Někteří odborníci ale nadšení nesdílí. Podle hypotečního specialisty Daniela Horňáka je produkt nesmyslný. „Limity jsou nastaveny velmi nízko. To znamená na levnější nemovitosti a nepokrývají reálný zájem klienta. Byrokracie, která je s vyřízením takového úvěru spojena, nedává klientům možnost než se obrátit na klasickou banku, kde je ten proces výrazně transparentnější, jednodušší a rychlejší,“ popisuje Radiožurnálu.
Faktury i fotodokumentace
Například u státního úvěru na rekonstrukci musí lidé mít ručitele. A rozdíly jsou i v tom, kdy peníze dostanou.
Stát spustil podporu bydlení pro mladé. ‚Není problém sehnat úvěr, ale kvalitní nemovitost,‘ říká analytik
Číst článek
Peníze navíc musí být použity do jednoho roku od uzavření smlouvy.
„Úvěr lze čerpat jednorázově nebo postupně a peníze se uvolňují na základě předkládaných daňových dokladů. Potřebujeme nějaký konkrétní doklad, že prostředky byly vynaloženy účelně a také fotodokumentaci z průběhu modernizace nebo rekonstrukce. Příjemce úvěru dokládá faktury, které má od sjednaného dodavatele a fond mu je proplatí,“ popisuje mluvčí Státního fondu rozvoje bydlení.
Karolína Smetanová doplňuje, že faktury může mít už vystavené a žádat fond o peníze zpětně nebo před splatností a fond je dodavateli zaplatí za klienta.
V bankách a stavebních spořitelnách to ale vypadá jinak. „Po schválení úvěru získá klient peníze na svůj účet a následně dokládá jejich použití. Úvěry od stavebních spořitelen jsou účelové, to znamená, že musíme kontrolovat, jestli klient peníze opravdu použil na bydlení. Klient nám tedy následně dokládá faktury či jiné doklady potvrzující správné použití peněz,“ vysvětluje Tomáš Kofroň, mluvčí Českomoravské stavební spořitelny. Fotodokumentace podle něj potřeba není.
Byt ve Varech nebo Ústí
U Raiffeisenbank to funguje ještě jednodušeji. „Klienti Raiffeisenbank mohou čerpat hypoteční úvěr na rekonstrukci, aniž by museli dokládat faktury, stačí pouze protokol o stavbě a hypoteční úvěr mohou čerpat postupně nebo najednou,“ říká mluvčí banky Petra Kopecká.
Cesta za vlastním bydlením je trnitá. Podle studie si na něj Češi šetří nejdéle z celé Evropy
Číst článek
U státní půjčky můžou lidé na rekonstrukci bydlení dostat až 300 tisíc korun, na koupi bytu 1 200 000 korun a na pořízení rodinného domu dva miliony korun.
To podle ekonoma Radima Dohnala pomůže jen úzké skupině lidí. „Ty částky pomohou těm nejkřiklavějším případům, ale pouze na vesnicích a v menších městech. Nelze financovat žádnou nemovitost i v krajském městě s výjimkou asi Karlových Varů a Ústí nad Labem,“ říká Dohnal.
Ministerstvo pro místní rozvoj ale s žádnými změnami nepočítá. Program bydlení pro mladé podle resortu míří hlavně na malá města a vesnice. Ministerstvo tím chce zabránit vylidňování venkova.
