Sněmovna jedná o rozpočtu. ‚Nejhloupější diskuse je ta o zrušení superhrubé mzdy,‘ řekl Zeman
Poslanecká sněmovna začíná ve středu projednávat státní rozpočet na příští rok, který počítá se schodkem 320 miliard korun. Prezident Miloš Zeman přišel před poslance rozpočet podpořit. Mluvil o výrazném deficitu, o superhrubé mzdě a také o dvoudenním volnu, které navrhují odbory.
„Vždy jsem podporoval politiku šetření a nyní jsem trochu vykolejený, když musím, a to z přesvědčení, schvalovat výrazný deficit, i když bych si přál, aby se při tom neplýtvalo,“ řekl prezident Miloš Zeman.
Schodek 320 miliard korun. Poslanci schválili i přes kritiku opozice návrh rozpočtu pro příští rok
Číst článek
Kritizoval také diskusi o superhrubé mzdě, což označil za pouhou technikálii. „Neznám hloupější diskusi než diskusi o zrušení superhrubé mzdy. Proč? Superhrubá mzda není nic jiného než způsob výpočtu základu daně z příjmů.“
Zopakoval, že zrušit by se ale měla maximálně na dva roky. „Nedovedu si představit, že by ekonomika i v dalších letech musela snášet takovou ránu pod čáru ponoru.“
Prezidentovu podporu zrušení superhrubé mzdy kritizoval na sociálních sítích ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Velmi mě překvapilo vystoupení pana prezidenta, který podpořil zrušení superhrubé mzdy, což bude znamenat sekeru 80 miliard do státního rozpočtu a zvýší příjmy těm bohatším a zejména nejbohatším,“ komentoval Zaorálek. Podivoval se i nad napadením slevy na poplatníka, která by podle něj měla přijít stát levněji.
Prezident odmítl i dvoudenní volno 13. a 16. listopadu navrhované odbory kvůli koronaviru. Označil ho za mrhání penězi: „Přilepení dvou dnů k 17. listopadu mi připadá jako mrhání prostředky, protože i odbory musí vědět, že to znamená ztrátu 24 miliard korun.“
Prezident vešel do sálu tradičně za fanfár z opery Libuše, podpírali ho dva bodyguardi. Prezident pak u svého projevu seděl.
„Předem jsem se chtěl omluvit, že jsem si sedl kvůli intenzivní bolesti nohou. To se stává. A jak jsem již dříve řekl, politika se nohama nedělá, alespoň většinou ne. Doufám, že tato pozice neohrozí hloubku mých myšlenek,“ vysvětlil Zeman hned v úvodu projevu, který si celý můžete přečíst zde.
Příjmy a výdaje
Vládní návrh rozpočtu předpokládá příjmy 1488 miliard korun a výdaje 1808 miliard. Návrh, který kabinet poprvé představil v říjnu, počítá například s růstem důchodů. Přidat chce peníze i do školství, a to téměř 20 miliard korun.
Sněmovní výbor podpořil Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy. Podle Schillerové je lepší
Číst článek
Podle ministerstva financí budou součástí rozpočtu i vyšší výdaje na zdravotnictví nebo sociální dávky. Počítá se i s růstem investic, a to ve výši 187 miliard korun. Značná část má jít do infrastruktury.
Poslanecká sněmovna hlasuje v prvním čtení o základních parametrech návrhu rozpočtu, vedle schodku také o výši příjmů a výdajů. Pokud ukazatele schválí, v dalším projednávání jsou už možné jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu.
Závěrečné schvalování návrhu je plánováno na 16. prosince. Rozhodování o státním rozpočtu je pouze v gesci sněmovny, Senát jej neschvaluje.
Kritika opozice
Rozpočet nicméně čelí kritice opozice. Například podle předsedy poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska jsou příjmy mimo ekonomickou realitu a výdaje neodpovídají prioritám souvisejícím s koronavirovou krizí.
Předseda ODS Petr Fiala označil rozpočet za cár papíru, vzhledem k nynější situaci podle něho nedává smysl. Rovněž podle šéfa KDU-ČSL Mariana Jurečky je materiál v zásadě bezcenný.
A Piráti již avizovali, že navrhnou vrátit rozpočet vládě k přepracování. Stejně jako TOP 09.
Očekává se však, že dolní komora základní parametry schválí, jak jí minulý týden doporučil rozpočtový výbor.
Podpora KSČM
Vláda ANO a ČSSD se v prvním čtení s největší pravděpodobností opře o hlasy poslanců KSČM, kteří menšinový kabinet ve sněmovně tolerují. Ve druhém čtení ale budou chtít podle komunistické předsedkyně rozpočtového výboru Miloslavy Vostré úpravy.
„Myslím, že to projde ne proto snad, že by to byl dobrý rozpočet, ale proto, že nám nic jiného nezbývá. Vše podstatné se bude odehrávat v pozdějších termínech,“ řekl ve středu ráno pro Radiožurnál místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
„Rozpočet posuneme proto, že už ho nemůžeme vrátit, protože by se to nedalo stihnout. Není ani zadání, v jakých parametrech by se měl přepracovat. Blížíme se k rozhodování, jestli budeme chtít mít rozpočtové provizorium, nebo už začneme pracovat na novele zákona o státním rozpočtu,“ dodal.
Letošní schválený schodek původně byl 40 miliard korun. Sněmovna ho ale postupně na návrh vlády postupně navýšila až na 500 miliard korun. Důvodem byla podle kabinetu potřeba reagovat na ekonomické dopady epidemie koronaviru.
