Redukce státní správy? ‚Deset procent, ale neříkejme tomu 45 tisíc míst, nemám to spočítané,‘ říká Schillerová

Růst platů, růst důchodů nebo sleva na jízdném. Stát rozdává z veřejných peněz a místo hledání úspor v časech ekonomické hojnosti se dál zadlužuje. Na příští rok ministerstvo financí plánuje státní rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Kdy se přestaneme zadlužovat? Plánuje vláda Adreje Babiše z ANO také nějaké úspory? A jaký má plán pro případ krize? Hostem pořadu 20 minut Radiožurnálu byla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

20 minut radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Paní ministryně, jste spokojená s tím, že v době vrcholícího ekonomického růstu předkládáte státní rozpočet se schodkem 40 miliard korun?
Jsem spokojená především s tím, že se mi povedlo snížit plánovaný schodek prvního návrhu rozpočtu, který vláda schválila 19. června, z 50 miliard na 40. Samozřejmě jako ministryně financí nezastírám, že mým snem by bylo plánovat vyrovnaný státní rozpočet. Ale je (minus) 40 miliard a jsem za ně vděčná. Momentálně je to maximum, abychom ufinancovali požadavky resortů, a to jsem je hodně, hodně zmírnila.

Říkáte, že se Vám povedlo snížit plánovaný schodek z 50 miliard na 40. Ovšem ne díky úsporám, ale díky tomu, že jste přepočítala plánované příjmy státního rozpočtu.
Samozřejmě, že gró činí přepočet plánovaných příjmů, protože jsme v červenci upravili makroekonomickou predikci. Ta byla snížena o jednu desetinku, ze 3,2 na 3,1. Bylo to potvrzeno i výborem pro rozpočtové prognózy jako realistická prognóza. Jsem ráda, že se na to podívaly i nezávislé oči. Ale přesto - protože HDP se skládá z několika komponentů -, jeden z nich, jsou to právě příjmy zaměstnanců, roste rychleji, než jsme v tom dubnu plánovali. Takže proto tam je nárůst zejména zdravotního, sociálního a daně z příjmu závislé činnosti. Takže proto si můžeme dovolit schodek snížit. Ale k vaší poznámce k úsporám… My jsme se samozřejmě pustili i do těch úspor.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s ministryní financí za hnutí ANO Alenou Schillerovou o tom, proč vláda zvyšuje platy, důchody a zavádí slevy na jízdném.

K tomu se ještě dostaneme paní ministryně. Přečtu vám jednu citaci a trochu vás vyzkouším, jestli víte, kdo to řekl: „Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznys plán se ztrátou, tak ho vyhodím.“ Tušíte autora citátu?
Ano, jinak byste se mě neptala…

Pro čtenáře, to v roce 2011 řekl Andrej Babiš studentům VŠE na přednášce.
Ten citát neznám, ale předpokládala jsem, že to bude citát pana premiéra, když to uvádíte. On už to dneska ví, protože byl ministrem financí. Proto je naše diskuze i spolupráce velmi dobrá. Mám podporu pana premiéra, čehož si velmi vážím. Právě proto, že byl ministr financí, a ví, že sestavit ten státní rozpočet, je velký problém. V dubnu jsem sestavovala první návrh a na stole mi přistály požadavky za 150 miliard. A teď v tom druhém kole další nadpožadavky ve výši 40 miliard. Vybalancovat požadavky mezi maximem možného je pro mě opravdu těžký úkol.

Takže Andrej Babiš už ví, jak to chodí se státními rozpočty. Tak když nám sliboval v roce 2014, že do tří let by chtěl mít vyrovnané státní rozpočty, to bylo mimochodem loni, tak už tomu vůbec nemáme věřit. Zjistil, že to funguje jinak, vy sama plánujete na příští tři roky schodkové rozpočty...
Ale podívejte se zpětně na plnění státního rozpočtu. Loni skončil v mírném deficitu a předloni skončil v přebytku. A zejména bych chtěla říct: děláme maximum a jsem ráda, že i ten výbor funguje a potvrdil naši makroekonomickou prognózu. Je tady národní rozpočtová rada a její předsedkyně chodila téměř na každou vládu. Takže ona se zapojuje do debat a diskutuje o tom. Takže já bych jenom chtěla říct, že do toho plánování státního rozpočtu vstupují i faktory, se kterými se špatně počítá, jako jsou peníze z Evropské unie.

Tomu rozumím. Mně teď šlo o racionalitu politických slibů Andreje Babiše. Tyto tedy zřejmě úplně reálné nebyly.
Úplně bych to nevytrhla z kontextu, neznám celý ten rozhovor. Vstupoval do politiky, říkáte, že to byl rok 2011…

Ne, v roce 2014 sliboval, že do tří let budeme mít vyrovnaný rozpočet.
Aha, pardon. Ale v podstatě jsme měly ve výsledku.

Kolik teče do neziskovek? Ministerstva posílají zlomek ze svých rozpočtů, hlavně sociálním projektům a sportu

Číst článek

Říkala jste, že se mám podívat na plnění těch rozpočtů, že dopadají jinak, než jsou plánované deficity. Mimochodem to je ale velká výtka, kterou ekonomové vašemu ministerstvu v posledních letech opakují, že rozpočty plánujete velmi odlišně, než jaká je realita na konci roku. Bude to lepší v roce 2019 u rozpočtu, který od začátku připravujete?
Výdaje do rozpočtu na rok 2019 jsou nějakým způsobem dány a nastaveny, i když jsme zatlačili na jejich snížení. U příjmů jsme se snažili o realistickou prognózu, vstupuje nám do toho to, že každý rok je to trochu jiné. Loni, kdy jsem za rozpočet nebyla zodpovědná, ale byla jsem už ve funkci náměstkyně ministra pro daně a cla, tak tam vstoupilo několik faktorů, které to ovlivnily. Ale nejzásadnější jsou evropské peníze, které se nedají plánovat. Takže nevíte, jestli vám peníze přitečou v prosinci nebo v lednu. Ale snažíme se plánovat s maximální přesností. Letos už to podle zákona o rozpočtové odpovědnosti budou potvrzovat nezávislé oči a já jsem za to vděčná, protože to bude poučení. Bude to o odborné diskuzi, jestli se lišíte o to či o ono. Určitě tento výbor a národní rozpočtová rada byly ku prospěchu. Takže děláme, co můžeme, ale stanovit ty věci a počítat s tím, jak přijdou evropské peníze v loňském roce...

Jsou ale i věci, které nepochybně ovlivnit můžete. Plánovat se dají. A to jsou například investice, které byly nevyčerpány. Opakovaně ve skutečně velkém objemu peněz, a pak opticky zvyšovaly dojem státního rozpočtu, který skončil v lepších číslech. Tady připouštíte určité pochybení?
Beze sporu. Ne pochybení vlády. Do funkce nastoupila loni 13. prosince, už v té první menšinové vládě jsem se stala ministryní financí, a hned v lednu jsem připravila přehled takzvaných nespotřebovaných výdajů. To jsou peníze, které se nestačí utratit během roku a spadnou do nevypotřebovaných výdajů, kde jsou účelově nebo neúčelově vázány. A připravila jsem (materiál), jak v tom roce čerpají resorty. Proto jsme podle výhledu do konce roku 2018 některým resortům část peněz vzali a dali jsme je na jiné účely. Máte pravdu, co se týče investic, tak nejsem spokojená.

Rozdávala jste kvůli tomu výtky?
Samozřejmě.

Ministru dopravy Danu Ťokovi (za ANO), protože ten měl velké manko?
Rozdávám výtky pravidelně. Debatujeme o tom téměř každou vládu. Dokonce, co se týče čerpání evropských peněz, tam to řídí pan premiér a tomu se to taky velmi nelíbí. Zavedli jsme pravidelné středy, vždy první středu v měsíci na vládě, kde se řeší čerpání evropských peněz. To se musí zrychlit.

Na vládní schůzi nad rozpočtem zavítá i prezident Zeman, oznámil Babiš po pracovním obědu v Lánech

Číst článek

Vraťme se ještě k příštímu státnímu rozpočtu na rok 2019. Jak jsme řekli, bude schodkový. Proč jste do toho rozpočtu, který je schodkový zahrnuli například takové věci, jako je sleva na jízdném? Položka, která by měla stát zhruba pět miliard korun. Je to nutné u schodkového rozpočtu?
Dostávám tento dotaz velice často. Jako ministryně financí vám nebudu říkat, že jsem z tohoto výdaje měla radost. Berte to tak, že každá vláda má svoje priority. A my jsme řekli, že jednou z našich priorit jsou důchodci. Minulý týden jsme v poslanecké sněmovně prosadili zvýšení důchodů od 1. ledna 2019 o téměř tisíc korun a pro důchodce nad 85 let o další tisícovku. A tady tím jsme chtěli pomoci důchodcům a studentům. Je to výdaj, který zatíží mandatorní výdaje, nemám z něho radost, ale chápu, že vláda chce nějakým způsobem pomoci těm nejpotřebnějším.

Paní ministryně, v čem je výhodnější dát slevu na jízdné, než to těm důchodcům dát rovnou?
Samozřejmě jsme jim to rovnou přidali.

Teď se bavím skutečně o té slevě na jízdném.
Sleva na jízdném bych řekla, je stimul k tomu, aby cestovali, aby využívali aktivně stáří. Jinak to vysvětlit nelze.

Napadlo mě, jestli to není nějaký předvolební dáreček.
Řekla bych, že určitě ne, protože o tom mluvíme od začátku roku.

Další položka, která navyšuje výdaje státního rozpočtu, je zásadní navýšení důchodů. Mělo by to být okolo 11 miliard korun.
Dokonce více.

Dokonce více. Je to dlouhodobě únosné pro státní kasu bez reformy důchodů?
Určitě ne. Já vám ta čísla řeknu přesně. Co se týče důchodového a sociálního zabezpečení, je to nejvyšší položka státního rozpočtu, asi 38 miliard. A to o čem mluvíte vy, je navýšení důchodů, které začne platit od 1. ledna. Sestává se částečně z valorizace, která je ze zákona a kterou táhne vyšší průměrná mzda - tam je navýšení asi 12 miliard. Zhruba 2,4 miliardy dělá přidání, že jsme zvedli tu základnu pro výpočet. Bylo to devět procent průměrné mzdy, teď to bude 10 procent. Celkově navýšení činí 14,4 miliardy. Důchody činí nejvyšší položku státního rozpočtu. A jestli je to ufinancovatelné? Určitě je. Nemusíme se obávat toho, že bychom v následujících letech na důchody neměli. Rozhodně na ně mít budeme.

Otázka je na úkor čeho.
Budeme na ně vždycky mít. Dokonce, jestli si vzpomenete na Kalouskovy balíčky z roku 2012, 2013, které byly hrozně asociální, tak i v té době bylo na důchody. Já se vždycky snažím poučit z minulosti. Ovšem to, že potřebujeme důchodovou reformu, o tom není absolutně pochyb. Protože přijde období, jako například rok 2030, kdy nám do důchodu odejdou takzvané Husákovy děti, ty silné populační ročníky narozeny roku 70 a 75. A tam už může mít důchodový systém problémy.

Systém centrálního nákupu nefunguje, státní správa neušetřila, zjistil kontrolní úřad

Číst článek

Když říkáte o poučení se z minulosti, pamatuji si rok 2006 a vládu Jiřího Paroubka (kandidát do Senátu jako nezávislý), která velmi utrácela, měla velmi deficitní rozpočty a mimo jiné výrazně ztížila situaci vlády v době krize, která přišla v následujících letech. Nicméně vláda Mirka Topolánka, která přišla později, zavedla určitá úsporná opatření, určité reformy. Ekonomové vám vyčítají, že se nacházíme na vrcholu ekonomického cyklu a mandatorní výdaje narůstají, ale reformní opatření nepřichází. Zkrátka, že bychom nemuseli být dobře připraveni, pokud by se měla krize opakovat.
Myslím si, že to není pravda. Rozdělila bych to do dvou částí. Co se týče příjmové části, zavedli jsme opatření, která výrazně zvednou příjmy. Příjmy nejsou jen o ekonomickém růstu. Nebudeme to dnes probírat, už jsme to probírali x-krát. Ale pojďme se držet mandatorů, to znamená výdajové stránky. To je oblast, které se chceme velmi věnovat a začali jsme s tím. Kdybych jen vzala dobu předcházející tomuto období, tak jsme v letech 2014-17 na obsluze státního dluhu ušetřili 29 miliard. Téměř dvě miliardy oproti ceníkovým cenám jsme ušetřili na centrálních nákupech.

Byť Nejvyšší kontrolní úřad řekl, že nefungují.
Nesouhlasím s kritikou Nejvyššího kontrolního úřadu. Možná se k tomu ještě dostaneme. Ale letos jsme první vláda, která šla do snížení takzvaných mrtvých duší, to znamená neobsazených míst, kterých máme přes 16 tisíc.

Ano, ale tady se dostáváme k otázce, kdy za poslední čtyři roky stoupl počet státních zaměstnanců o asi 30 tisíc, neobsazených míst ve státní správě je 14 tisíc.
16 tisíc.

Dokonce. A z těch 16 tisíc vyškrtáte dva tisíce, což, jestli se nepletu, by pokrylo samo ministerstvo financí.
Ministerstvo financí má asi 1 600 zaměstnanců, nemá dva tisíce.

Celý resort, myslím i finanční správa, kde je skutečně neobsazeno 2 044 míst, podle údajů ministerstva financí.
Když se do toho započítá finanční správa a všechny resortní organizace, tak by to tak bylo. Ono to není tak jednoduché. Zavedla jsem toto škrtnutí. Museli jsme zohlednit, že z toho vyjmeme ozbrojené složky, nechtěli jsme ohrozit bezpečnost země, a tak dále. I tak jsme všem nechali tři procenta na fluktuaci. Mezi třemi a pěti procenty jsme vzali peníze, to znamená, budeme jim je dávat, až ta místa obsadí. A nad pět procent jsme ta místa škrtli. To všechno musíte zohlednit, ale i tak jsme vzali peníze. Resortům nenecháváme peníze na takzvané odměny.

Pokud tohle je vaše hlavní úspora, nezdá se vám to poněkud kosmetická úprava? Drobnost?
Myslím, že ne. Jsou to 3,4 miliardy. Pro mě to není málo peněz. Pro mě je to v rozpočtu poměrně velká částka.

Dobře, ale nemohla byste být ambicióznější, když máme rozpočet se schodkem 40 miliard korun?
Není to jednoduché. Chci pokračovat ve snižování státního aparátu. Řekla jsem to opakovaně. Apeluji na vládě a budeme o tom jednat.

Schillerová předloží nový návrh státního rozpočtu. Počítá se schodkem 40 miliard

Číst článek

Jaký máte cíl?
Kdybychom ušetřili minimálně deset procent pracovníků. Ale nemůžu to udělat takto.

Z těch neobsazených míst?
Ne, ne, ne. Z těch živých míst.

To znamená asi 45 tisíc míst.
Neříkejme to takto.

Řekněme to takto, jestliže to je deset procent.
Ne, neříkejme to takto. Nemám to spočítané a nemohu to dělat bez spolupráce s těmi resorty, to se opravdu nedá. Nemohu přijít a prostě říct: Škrtněte deset procent, škrtněte patnáct procent. Chce to audity.

Ale ekonomové říkají, že je vhodná doba k redukci ve státní správě.
Je vhodná doba a pustíme se do toho. Ale chce to audit a chce to nějakým způsobem spolupráci s resorty. Nemůže to diktovat ministr financí.

Tak kdybych vám namítla, že jste ve funkci, říkala jste od 13. prosince loňského roku, žádný audit jste si ještě neudělala.
Audit jsem si neudělala, chystám se na něj.

Kdy můžeme čekat výsledky?
Nechci žádnou externí firmu, nechci nikomu platit, protože tomu nevěřím, těmto projektům. Chtěla bych to dělat vlastními pracovními zdroji. To znamená sestavit si vlastní pracovní skupinu. A chci o tom mluvit i s ostatními kolegy, protože i oni se ve veřejném prostoru vyjadřovali o tom, že si takový audit chtějí udělat. Tak se chci domluvit, že si třeba uděláme nějaký nad celou vládou. Ale to je otázka pro diskuzi.

Rozumím, jenom jsem trochu netrpělivá. Předtím jsem mluvila o tom, kdy Andrej Babiš sliboval vyrovnané rozpočty a místo toho v roce 2018 hovoříme o zadání auditu na přebytečné státní zaměstnance.
Tady netrpělivost není na místě, protože se do toho žádné předchozí vládě nechtělo. Jsme první, která se pustila alespoň do těch neobsazených míst.

Byli jste taky součást předchozí vlády, která navýšila počty státních zaměstnanců o více než 30 tisíc.
Věřte, že i toto vyvolalo obrovské pnutí a je to neustále nějaké dohadování, vysvětlování a podobně. Musíme v tom pokračovat, protože snížení mandatorních výdajů – sice v posledních třech letech nerostou – jejich snížení musí být naše priorita.

Domácí zdravotní péče kolabuje, varuje Charita ČR. Stát by měl sestrám přidat, aby neodcházely

Číst článek

Už jsme hovořily o tom, že 40 miliardový schodek veřejných rozpočtů plánujete i pro rok 2020 a 2021 ve střednědobém rozpočtovém výhledu. Jsou v tom započtené i plánované výdaje na obranu, což by mělo být tuším, 40 miliard korun.
Počítáme s nějakým postupným navyšováním na obranu.

Je to tam, nebo není?
Myslím, že v tuto chvíli tam není 40 miliard na obranu, to bych vám skutečně neříkala pravdu. Počítáme s určitým postupným navýšením a počítáme s tím, že v roce 2021 nebo 2022, nevím to jistě, byly výdaje na obranu 1,4 procenta HDP.

Máme počítat s tím, že ještě o tyto výdaje narostou ty plány?
Ne. Děláme to promyšleně ve spolupráci s ministerstvem obrany. Děláme to jako maximum možného. Možná jste se měla zeptat na začátku, proč nechávám v těch střednědobých rámcích těch 40 miliard.

Řekla bych, že bych se vás zeptala, kdybych chtěla. Ale říkejte.
Pochopila jsem to tak, že se chcete zeptat, proč tam není nějaký úbytek, proč tam není 40, 30, 20. Právě proto, že počítáme s mírným ochlazením ekonomiky, jak ukazují i prognózy ministerstva financí. Nečekáme žádný dramatický pád, čekáme měkké přistání, jak říkají ekonomové. Ale protože jsem pragmatik, tak už s tím počítám a zachovávám tam schodky v této výši.

Kdy se můžeme těšit na výrazné výdaje na investice? Andrej Babiš svého času sliboval obchvaty krajských měst, sliboval dálnice, sliboval stavby školek a škol. A místo toho investiční výdaje vlády dramaticky klesly.
Dovolila bych si vám oponovat. V rozpočtu na trok 2019 dáváme do investic skoro 80 miliard z národních zdrojů, a to je nejvyšší částka za posledních deset let. A to pouze z národních zdrojů. Samozřejmě do investic půjdou i další zdroje jako jsou evropské peníze, finančních mechanismů, případně SFDI.

A vyčerpáte ty peníze?
Musíme pro to udělat všechno. To je ta klíčová otázka. Protože peněz na investice máme relativně dost, požadavky resortů byly ještě vyšší, ale vycházela jsem i z toho, aby byly tyto peníze poskytnuty na projekty, které jsou připravené, které mají stavební povolení tak, aby se mohlo začít stavět. A budeme se muset snažit, protože problém ekonomiky je nezaměstnanost. My jsme jezdili po 12 krajích, tam jsme mluvili s těmi stavebními firmami na dálnicích a podobně. Ony říkají, že je dnes velký problém, vysoutěžit tu zakázku, protože firmy mají tolik práce.

Záleží, jak to vyjde v celkových číslech, protože objem 80 miliard se skutečně rovná roku 2005.
Záleží, jestli porovnáváte národní zdroje, nebo i finance z evropských zdrojů. Já jsem vám řekla pouze národní zdroje. S evropskými penězi se ten plán pohybuje asi kolem 125 miliard.

Jaký bude letošní výsledek z pohledu investic?
Uvidíme. Děláme všechno pro to... Je pravda, že ten první půlrok bývá vždycky slabší, že se začne stavět až na jaře. Vždycky v druhém pololetí to dostává rychlejší směr. Uvidíme.

Marie Bastlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme