Proč schvalovat další zvýšení státního dluhu v nouzovém režimu, ptá se šéfka rozpočtové rady

  • Vláda schválila další prohloubení schodku státního rozpočtu na letošní rok ve výši 300 miliard korun, rozhodnout ale musejí poslanci. Je takové zadlužení pro zaplacení koronakrize vůbec nutné?
  • Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v Interview Plus před bezhlavým navyšováním dluhu varuje: jednak není nejmenší důvod, aby se o takovém schodku mluvilo ve zkráceném legislativním řízení, a za druhé, celých 300 miliard kabinet rozhodně nepotřebuje teď hned.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová | Foto: Petr Topič | Zdroj: MAFRA/Profimedia
Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Veroniky Sedláčkové a Evy Zamrazilové

„Je pravděpodobné, že 300miliardový schodek, z věcného pohledu, patrně nastane. Je to pro českou ekonomiku jisté riziko, vláda takové riziko podstoupit asi musí… Nerozumím tomu, proč by se 100miliardové navýšení mělo schvalovat takto rychle, v nouzovém legislativním režimu. Kabinet má dostatek prostoru na to, aby se to prodiskutovalo do větší hloubky. Tak, aby byla zaručena účelnost opatření, na která se peníze použijí,“ vysvětluje.

Peníze hned? To ani náhodou

Podle Zamrazilové už poslanci 200miliardový schodek státního rozpočtu schválili, a tyto peníze taky jistě pokryjí všechny už vypsané „Covid programy“.

„Schodek vychází z očekávání ministerstva financí, které čeká výpadek příjmů za celý rok. Původně měl být nějakých 90 miliard, teď je o 60 miliard korun vyšší. To jsou ale peníze, které nedostane v průběhu celého roku, takže je nepotřebuje ihned.“

Chytrá karanténa bude ve všech krajích do 10 dnů. Schodek rozpočtu se zvýšil na 300 miliard

Číst článek

Nestřílí tak vláda tato čísla tak trochu od boku? „Asi bych citovala klasika: Ta nesnesitelná lehkost bytí, se kterou žonglujeme s miliardami jako s nějakými pouťovými balónky… Mám pocit, jako kdybychom se ocitli v úplně jiném časoprostoru. Ty peníze je třeba jasně rozporcovat a říct: tento výpadek nahradím tímto opatřením, a tento tímto,“ odpovídá. Proto je prý tak nesmírně důležitá podrobná diskuze v parlamentu, a ne ve spěchu ve stavu legislativní nouze (kdy se projednává bez druhého a třetího čtení).

Dluhopisy? Dostaneme míň a míň

Ekonomka varuje i před mylnou představou, že se naše státní dluhopisy budou pořád dobře prodávat.

„Původní výpůjční potřeba státu měla být na finančních trzích nějakých 270 miliard korun. Už jsme ji zvýšili o 160 miliard, a kdyby mělo přijít dalších 100 miliard, tak je to dohromady víc než půl bilionu, které bude vláda chtít ještě letos financovat na finančních trzích… Zatím to tak jde a za dobrých úrokových podmínek,… časem přijdou na (stejný) trh další země, takže trhy začnou rozlišovat.“

Vzpomíná si na Estonsko, které prakticky zbankrotovalo jen s 10% dluhem. „My jsme teď mladý dlužník, ale některé mezinárodní instituce nás, bohužel, řadí tam, kam nepatříme, a to do Emergency Market… Před nimi už taky varují… Obzvláště pro malé a otevřené ekonomiky platí bezpečná hranice veřejného dluhu kolem 40–50 %, taky proto máme dluhovou brzdu nastavenou na 55 %.“

Bankrot?

Bankrot by nám asi jen tak rychle nehrozil, co hrozí, jsou vyšší úroky, takže by se nám dluh začal nabalovat sám na sebe. „Když pak platby objemů úroků rostou, ukrajuje to peníze státu nejen na mandatorní výdaje, ale i na investice. Proto se taky nedoporučuje, aby zadluženost byla vyšší než 60 % úrovně Maastrichtského kritéria.“

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce uvolnit pravidla strukturálního dluhu s tím, že půjde jen o dočasný stav. „Máme pravidlo 1 % strukturálního deficitu… Evropské pravidlo je k nám ještě tvrdší, protože povoluje strukturální schodek 0,75 %, ministerstvo teď přichází se 4 %. Je třeba ale říct, proč je to pravidlo Evropské unie přísnější, protože zhodnocují i středně a dlouhodobou situaci,… A taky nám neustále říkají, že musíme konsolidovat veřejné finance, protože nejsme připraveni na stárnutí populace. Jsme jedna z nejhůř připravených zemí celé sedmadvacítky,“ dodává Eva Zamrazilová.

Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme