Ekonom Kysilka: Stát nemá mluvit do toho, co je perspektivní odvětví. Viděli jsme to u fotovoltaiky
Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s deficitem 320 miliard korun, zvyšováním důchodů a platů učitelů i dalšími výdaji na zdravotnictví. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Pavla Kysilky je nyní velmi obtížné odhadovat další vývoj, protože druhá vlna opatření má výrazný utlumující efekt. Na druhou stranu ekonomika má obrovskou schopnost regenerace, připouští.
Na deficitu rozpočtu se zatím neshodla ani tripartita a teď čelí i kritice Národní rozpočtové rady i renomovaných ekonomů. Ekonom Mojmír Hampl kritizoval ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) za to, že makroekonomickou predikci odložila z listopadu na leden. Podle něj už Česko žádný rozpočet nemá.
„Nějaký rozpočet mít musíte. Když není, platí rozpočtové provizorium, což by si asi nikdo nepřál. Ale platí, že rozpočet musí vycházet z makroekonomických predikcí a jsme v situaci, kdy je musíme dělat průběžně každý měsíc,“ zdůrazňuje Kysilka, který je nyní předsedou dozorčí rady Českých drah.
Ministerstvo by podle něj mělo připravit scénáře možného výdaje, vyhodnotit jejich pravděpodobnost a podložit čísly. V ideálním případě prý může rozpočet skončit s deficitem 100 miliard korun, pokud ale bude pokračovat „společenská panika kolem covidu“ a restriktivní opatření, mohou to být opět stovky miliard.
„Jednou z hlavních funkcí rozpočtu je deficitem pomáhat ekonomice, když se jí nedaří,“ poznamenává ekonom s tím, že v dobrých dobách se naopak mají vytvářet přebytky.
Kysilka připomíná, že Česko do letošního roku vstupovalo s velmi příznivou úrovní zadlužení lehce přes 30 procent vůči HDP. Nyní je to už ale 40 procent a v příštím roce bychom se dostali na 50 procent, pokud by se situace opakovala. V mezinárodním srovnání by to stále nebyla žádná tragédie.
Říjnový schodek rozpočtu stoupl znovu na rekordní sumu, celkově kolem 274 miliard korun
Číst článek
Cesta do pekel
Pokud jde o podporu ekonomiky, všeobecná shoda podle ekonoma panuje na investicích do infrastruktury. „Investujeme do něčeho, co jednak pomáhá poptávkově stavebnímu sektoru, ale i nám všem. Je dobré mít v šuplíku připravené projekty, po kterých lze šáhnout, když to ekonomika potřebuje,“ uvádí.
„Doufejme, že nám šťouch, který dostáváme kvůli covidu, pomůže s tím, v čem zaostáváme. V oblasti digitalizace je za námi jen Rumunsko v rámci Evropské unie,“ připomíná Kysilka.
Velká část ekonomiky je sice zdravá, některé obory ale v minulých letech zažily dlouhodobě neudržitelný boom a budu muset projít restrukturalizací, například automobilový průmysl.
Pomoc také nemůže trvat věčně a Kysilka varuje před pomocí firmám, které nemohou přežít, nebo aby stát vybíral jednotlivá odvětví, která bude podporovat. Dlouhodobá zkušenost prý ukazuje, že jde o cestu do pekel:
„Stát nemá mluvit do toho, které odvětví je perspektivní, to je otázka trhu. Ukazování prstem na něco, co je takzvaně užitečné, vede k obrovským ztrátám. Viděli jsme to na fotovoltaice, dnes na elektromobilitě a dalších slepých uličkách, které nás stojí, a ještě budou stát obrovské škody,“ uzavírá Kysilka.
