Státní rozpočet loni skončil se schodkem 6,2 miliardy. Je to druhý nejlepší výsledek za 21 let
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 6,2 miliardy korun. Informovalo o tom ve středu ministerstvo financí. Předloni vykázal státní rozpočet přebytek 61,8 miliardy korun, loňský výsledek je tak druhý nejlepší od roku 1997. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU. Loňský rozpočet byl schválen se schodkem 60 miliard korun.
Příjem peněz z EU loni klesl meziročně o 81,9 miliardy korun. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet loni ve schodku 1,3 miliardy korun, zatímco předloni to bylo 13,6 miliardy korun.
Sněmovna schválila rozpočet na rok 2018, schodek bude 50 miliard korun
Číst článek
Proti plánu se na lepším loňském výsledku podle ministerstva financí podílely zejména daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení.
K tomu pomohl efektivnější výběr daní a pokračující ekonomický růst doprovázený vysokou zaměstnaností a rostoucími platy v podnikatelském i veřejném sektoru, uvedl úřad.
Celkové příjmy rozpočtu loni meziročně klesly o osm miliard korun na 1,274 bilionu korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 60 miliard korun na 1,28 bilionu korun.
Daňové příjmy do státního rozpočtu se zvýšily
Celkové daňové příjmy včetně sociálního zabezpečení stouply meziročně o 82,4 miliardy na 1,154 bilionu korun. Daňové příjmy bez sociálního zabezpečení se zvýšily o 44,7 miliardy na 687,8 miliardy korun.
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty meziročně stouply o zhruba osm procent na 266 miliard korun. Celkový pozitivní dopad elektronické evidence tržeb na inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů ministerstvo financí odhaduje na 5,2 miliardy korun.
Dodatečný pozitivní dopad na meziroční růst inkasa DPH na úrovni veřejných rozpočtů mělo podle ministerstva loni také kontrolní hlášení, a to zhruba 7,2 miliardy korun navíc ve srovnání s rokem 2016.
„Ve druhém roce účinnosti tak pozitivní vliv kontrolního hlášení na inkaso DPH byl již téměř 20 miliard korun," uvedl úřad.
Nejvíce peněz na sociální dávky
Výběr spotřebních daní včetně takzvaných energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o tři procenta na 154,7 miliardy korun. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 115,2 miliardy korun, což znamenalo meziroční růst o 3,6 procenta.
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Loni na ně šlo 530 miliard korun, což je meziroční růst o zhruba 17 miliard korun. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 15,4 miliardy korun.
Kapitálové, tedy investiční výdaje rozpočtu loni klesly o 2,6 miliardy na 81,6 miliardy korun. Meziroční pokles ovlivnil podle minisetrsva financí fakt, že v první polovině roku 2016 se ještě výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007 až 2013, zatímco loni byly financovány společné programy Evropské unie a Česka jen prostřednictvím operačních programů z období 2014 až 2020.
‚Fejkové‘ rozpočty
Šestimiliardový schodek státního rozpočtu za loňský rok je příznivé číslo, které způsobil rychlejší než předpokládaný růst ekonomiky, uvedl předseda klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Vláda však podle něj málo investuje, a naopak zvyšuje některé provozní výdaje. Podle ekonomického odborníka ODS Jana Skopečka ale není možné v době několikaletého růstu ekonomiky považovat schodek šest miliard za úspěch.
Sněmovna schválila rozpočet na rok 2018, schodek bude 50 miliard korun
Číst článek
„Smutnější je pohled na ty trendy. Když se podíváme, že přes dobré časy klesají výdaje na investice, a naopak raketově rostou provozní výdaje státu, zejména v počtu státních úředníků a v platech na ně,“ řekl Kalousek novinářům. Kritizoval vládu za to, že v těchto trendech pokračuje, a varoval, že v okamžiku, kdy příjmy rozpočtu už nebudou tak příznivé, se to státu vymstí. Vláda podle něj dobré časy nevyužívá k systémovým změnám, ale k bezhlavému utrácení.
„Rozpočet měl být dávno vyrovnaný,“ uvedl v tiskové zprávě poslanec ODS Skopeček. Výsledek hospodaření podle něj také ukazuje, že vláda zvyšovala běžné výdaje o 62,6 miliardy korun a nedokázala investovat ani to, co si sama naplánovala. „Při takovém hospodaření považuji vyšší výběr daní za zbytečné obírání daňových poplatníků, kteří by jistě své peníze utratili lépe než stát. Je tedy čas na snižování daní a úsporu provozních výdajů státu,“ dodal.
Skopeček poukázal i na to, že rozpočet skončil s rozdílem 54 miliard proti schválené podobě, a to přesto, že loni se neodehrály žádné výrazné ekonomické události nebo krize. „Vláda, respektive hnutí ANO, tak představuje občanům a předkládá poslancům ke schválení ‚fejkové‘ rozpočty, které mají ve finále dramaticky jiné výsledky,“ dodal.