Schodek státního rozpočtu od srpna vzrostl. Na konci září dosáhl 270,9 miliardy, loni to ale bylo víc
Schodek státního rozpočtu ke konci září vzrostl na 270,9 miliardy korun ze srpnových 231,1 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Loni byl deficit rozpočtu ke konci září 326,3 miliardy korun, což byl nejhorší zářijový výsledek od vzniku Česka.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci září meziročně vzrostly o 8,2 procenta na 1,168 bilionu korun. Výdaje meziročně vzrostly o 2,4 procenta na 1,439 bilionu korun. Příjmové straně podle ministerstva financí pomohly daňové výnosy meziročně vyšší o 15,1 procenta.
Výdaje naopak prohloubily mimořádné valorizace důchodů, příspěvek na úhradu nákladů domácností za energie, zvýšené dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc.
Ministr dopravy Kupka: Mimořádný zisk výrobců energie chceme zdanit 40 až 60 procenty
Číst článek
V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Vláda v létě navrhla jeho novelu, která počítá s deficitem 330 miliard při příjmech 1,678 bilionu korun a výdajích 2,008 bilionu korun. Při projednávání ve sněmovně ale vládní poslanci navrhli další zvýšení schodku o 45 miliard korun, hlasování o novele se čeká tento měsíc.
„Schodek rozpočtu se v září prohloubil na téměř 271 miliard korun a přiblížil se tak původně navrženému schodku. A byť máme aktuálně o 55 miliard lepší výsledek než loni, je to stále schodek na míle vzdálený od mé představy ze začátku roku,“ okomentoval vývoj hospodaření ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Podle něj se nyní v rozpočtu naplno projevují dodatečné výdaje spojené s válkou na Ukrajině a s rostoucími cenami energií.
Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci září meziročně vzrostlo o 18,3 procenta na 247 miliard korun. Výběr daně z příjmu právnických osob se zvýšil o 16,4 procenta na 120,1 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 14,2 procenta na 86,7 miliardy korun a na spotřební dani stát vybral 115 miliard korun, meziročně o 8,5 procenta víc.
Zvyšují se i mandatorní výdaje
Na výdajové straně rozpočtu se běžné výdaje zvýšily o 1,6 procenta na 1,326 bilionu korun. Kapitálové výdaje meziročně rostly o 13,2 procenta na 112,8 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vyplatil do konce září 571,2 miliardy korun, meziročně o 9,6 procenta víc. Z toho na důchody šlo 436 miliard korun.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka se na příjmové straně rozpočtu daří vybírat daně podle plánu, pomalé je ale čerpání peněz z Evropské unie.
Deficit státního rozpočtu bude asi vyšší než 270 miliard, myslí si člen Národní ekonomické rady vlády
Číst článek
„Výdajová strana je už nicméně nad plánem, a to především v důsledku rostoucích sociálních dávek a neinvestičních transferů územním orgánům a neziskovkám,“ uvedl Dufek. Upozornil také na zvyšování mandatorních výdajů, což podle něj zmenšuje vládě prostor pro zlepšení rozpočtového hospodaření v roce 2023.
„Po relativně dobrém červnu a červenci přišel srpen s měsíčním deficitem 38 miliard korun a září s deficitem 39 miliard korun. Deficit za devět měsíců činí 271 miliard, ale při měsíčních deficitech zhruba 40 miliard korun bude na konci roku deficit atakovat 400 miliard,“ hodnotí výsledky rozpočtu ekonom společnosti Deloitte Václav Franče. Kvůli nákladům na zastropování cen energií očekává i pomalejší tempo rozpočtové konsolidace v dalších letech.
