Státu přineslo mýtné 20 miliard. Na dálnice ale nemáme, říká Bendl
Dvacet miliard korun už vybral stát prostřednictvím elektronického mýtného. Uvedlo to Ředitelství silnic a dálnic, které mýtný systém provozuje. Bývalý ministr dopravy a současný vyjednavače za ODS pro oblast rozvoje infrastruktury a podpory podnikání Petr Bendl se však domnívá, že na financování stavby dálnic se budou muset podílet i soukromí investoři.
Dvacet miliard korun se na téměř tisícovce kilometrů dálnic, rychlostních komunikací a některých silnicích I. třídy vybralo za 3 roky a pět měsíců od spuštění mýtného. Platily nejprve jen vozidla s hmotností nad 12 tun, od letošního roku pak i auta nad 3,5 tuny.
Za deset let by stát mohl vybrat při současné výši tarifů více než 60 miliard korun. Letošní rok je zatím z hlediska výběru mýtného rekordní: Každý pracovní den systém vybere kolem 24 milionů korun, týdenní hodnoty se pohybují kolem 130 milionů korun a měsíční přesahují 550 milionů korun.
Meziročně jde o nárůst o 16 procent, způsobený jednak oživením ekonomiky, jednak už zmíněným zpoplatněním vozidel nad 3,5 tuny.
„Co se vybere, se dílem vrací zpátky investorovi a dílem se utrácí na dopravní infrastruktuře. Jinam peníze nesměřují,“ uvedl bývalý ministr dopravy Pavel Bendl.
Podle něj je zatím předčasné říkat, jaké změny ve financování dopravní infrastruktury by připravila případná trojkoaliční vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Podobné je to i s tzv. projektem elektronické dálniční známky.
Bendl: Chceme stavět levněji
„Vše se dozvíte příští týden. Ještě nemáme všechna vyjednávání dokončena. Nebudeme o tom mluvit, dokud se nedohodneme. Ve volebním programu máme, že se tím budeme zabývat,“ řekl vyjednavač ODS.
I když se mýtné zatím relativně dobře vybírá, podle Bendla nehrozí, že by se mohlo rozšířit třeba na všechny silnice I. třídy.
„Maximálně uvažujeme o zpoplatnění průjezdů měst a obcí v případě, že mají obchvat,“ prozradil.
Současný ministr dopravy Gustav Slámečka vyhlásil poměrně razantní úsporný plán v oblasti dopravní infrastrukty. ODS, TOP 09 i Věci veřejné naopak v předvolebních programech měly dobudování páteřní sítě dálnic a rychlostních komunikací.
Dosavadní odhady ministerstva dopravy jsou ovšem takové, že by bylo potřeba zhruba půl bilionu korun. Při současném způsobu financování bude mít ale resort k dispozici do roku 2020 nějakých 96 miliard. Realistický scénář posunul dobudování páteřní sítě na rok 2025, pesimistický pak na mnohem později.
„Pokud Česká republika neudrží tempo investic, které má, výstavby dálnic a rychlostních komunikací se v podstatě zastaví. Naši konkurenti Polsko a Slovensko investují do infrastruktury a může se stát, že konkurenční výhoda, kterou Česká republika má, se zmenší,“ varoval Bendl.
„Musím tedy zachovat zhruba sto miliard investic ročně. Že na to nebudeme mít vlastní zdroje a budeme muset použít jiné, je evidentní. Budeme chtít využít privátních investic a dojednávat finance z EU na období 2014 až 2020 a uvažujeme také o vydání dluhopisů,“ prozradil bývalý ministr dopravy.
Často se však objevuje argument, že k takovému projektu nikdy nedošlo také proto, že by se mohlo ukázat, že se dají dálnice a silnice stavět skutečně levněji, než jak je tomu dosud.
„My chceme hledat způsoby, jak stavět levněji. Musíme také sáhnout do stavebního zákona, abychom mohli množství sjezdů, které nejsou nutné pro to, aby dálnice či rychlostní komunikace fungovaly, omezit,“ dodal Bendl.
