Státu se vyplatí podporovat zaměstnávání lidí, ukázala studie

Měl by stát podporovat vytváření nových pracovních míst a pomáhat lidem najít novou práci, třeba tím, že jim umožní změnit svoji kvalifikaci? Odpověď hledala unikátní studie vysoké školy Unicorn College. A došla k závěru, že vzhledem k tomu, že jeden nezaměstnaný přijde český stát ročně přibližně na 220 tisíc korun, tak se taková pomoc asi vyplatí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úřad práce. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí bylo v červenci více než 485 a půl tisíce evidovaných nezaměstnaných. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 115.606 lidí. Tedy téměř 24 procenta všech evidovaných žadatelů o práci. Podpora v nezaměstnanosti ale není jediný výdaj státu. Když se člověk ocitne bez práce, stojí to stát mnohem více.

„Musíte vzít v úvahu tu podporu, za druhé ušlé daně a sociální pojištění. Ten nezaměstnaný, jakmile vám vypadne z toho systému, tak přestává platit,“ upozorňuje Jan Čadil z vysoké školy Unicorn College, který zpracoval studii o tom, jakou částkou zatíží jeden nezaměstnaný veřejné rozpočty. Nezanedbatelnou položkou jsou podle něj také nepřímé náklady.

Přehrát

00:00 / 00:00

Téma zmapovala v Dopoledním Radiožurnálu redaktorka Jitka Hanžlová

„Což spočívá v tom, že nezaměstnaný snižuje svoji spotřebu; nemá ten důchod na to, aby mohl spotřebovávat tak jako před dobou, kdy se stal nezaměstnaným. A tohle se v ekonomice nějakým způsobem multiplikuje.“

Takže obchodníci nemají tržby, i oni platí méně daní a je častým jevem, že v oblastech s vysokou nezaměstnaností skomírají i služby a bez práce se ocitají holiči, prodavači, cukráři, švadleny a podobně. Podle zpracované studie přijde jeden nezaměstnaný český stát během pěti měsíců celkem na téměř 110 tisíc korun. A v roce 2009 zatížili nezaměstnaní veřejné rozpočty téměř 76 a půl miliardou korun.

„Vyplývá z toho to, co všichni asi víme, že nezaměstnaní stojí veřejné rozpočty nějaké peníze, a to celkem nemalé. A že stát by asi nějakým způsobem mohl tyto ztráty snižovat. Pochopitelně stát nemá působit jako zaopatřovací ústav, ale měl by se snažit, aby ta jeho investice, protože to nic jiného není, se mu nějakým způsobem vrátila,“ říká Jan Čadil.

Sociální podnikání

A to je také důvod, proč tato studie vznikla. Zadala si ji organizace Nová ekonomika, která prosazuje sociální podnikání. Její ředitelka Petra Francová zdůrazňuje, že chtějí přesvědčit stát, že se mu vyplatí investovat do podpory pracovních míst například i pro handicapované.

„Pro nás je hrozně důležité prokázat, že se státu vyplatí nějakou menší částkou podporovat integraci znevýhodněných lidí na trhu práce, podporovat jejich začleňování formou nějakého příspěvku pro sociální podniky integrační. Protože to je přidaná hodnota pro tu společnost naprosto bezesporu, jak finanční, tak nefinanční,“ vysvětluje Francová.

V loňském roce vydal stát na aktivní politiku zaměstnanosti 600 milionů korun. V tom byla kromě rekvalifikací také například podpora míst pro handicapované. Letos by se podle odhadů ministerstva práce měla na stejné účely dostat podobná částka.

Jitka Hanžlová, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme