Stavba nových jaderných elektráren? Rozdělme nejprve ČEZ, připouští analýza
Polostátní energetická firma ČEZ by se mohla rozdělit a její jadernou část včetně projektů na stavbu nových bloků by vykoupil stát. To je jedna ze tří variant, jaký investorský model zvolit pro státem požadované rozšíření jaderných elektráren v Česku. Ve čtvrtek o nich jednal Stálý výbor pro jadernou energetiku, a to za účasti premiéra Bohuslava Sobotky a ministrů průmyslu a financí.
"Výbor dnes schválil tři prioritní varianty, které budou dále analyzovány a rozpracovány," řekl Sobotka.
První varianta počítá se současným stavem. Tedy že investorem nových atomových bloků by byla stoprocentní dceřiná společnost ČEZ. Už nyní má polostátní kolos dvě takové dcery, a to firmy Elektrárna Dukovany II a Elektrárna Temelín II. Problém v tomto případě podle analýzy, s níž se Radiožurnál seznámil, ale je, že ČEZ má 30 procent soukromých akcionářů a těm musí zajistit, že investice do jádra bude zisková.
Ťokovo ministerstvo vypsalo obří tendr, za správu mýta hodlá utratit 29 miliard
Číst článek
To je ale při běžném komerčním financování stamiliardové stavby a při současně nízkých cenách elektřiny na burze problém. Pro návratnost projektu by tak spotřebitelé museli platit za elektřinu víc než dnes. A akcionáři by se museli zřejmě rozloučit s dividendou.
Druhou vytipovanou variantou proto je, že by stát speciální dceřiné firmy od ČEZu odkoupil. Tím by se zbavil minoritních akcionářů, a mohl si tak bez obav z arbitráží a jiných potíží splnit svoji energetickou politiku. Ta právě s rozvojem jádra coby spolehlivým zdrojem elektřiny počítá.
Smrádek kolem ČEZ po akci Babiš - Sobotka
Číst článek
Stát si od svého výhradního vlastnictví slibuje, že by mohl stavbu díky svým možnostem levněji financovat, bez potřeby řešit, že zvýhodňuje i ostatní soukromé akcionáře. Tím by nové elektrárně údajně zajistil lepší návratnost vložené investice. Později by mu také plynuly veškeré příjmy z vyráběné elektřiny. Negativem ale je, že stát by musel na odkup dcer ČEZ a na financování projektu sáhnout hluboko do svých kapes, což by mělo podle ministerstva „vysoké dopady na státní rozpočet a následně na státní dluh".
Třetí a v úvodu zmínění varianta počítá s rozdělením ČEZu. Polostátní kolos by do samostatné části vydělil nynější jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, přidal k nim projekty nových bloků a odprodal by vše státu. „Nad investorskou společností by tak měl stát plnou kontrolu," píše se v analýze. Plusem by údajně také byla možnost financování státem a tím dosažení „nejnižší ceny zajišťující návratnost investice a možnost využití peněz získaných za prodej elektřiny ze stávajících jaderných elektráren".
Naopak nevýhodou je pro stát stejně jako u varianty odkupu dceřiné firmy ČEZu to, že by ho to stálo poměrně dost peněz. Stát by totiž zřejmě musel nejprve vyplatit všechny soukromé minoritní akcionáře a to by ho podle odhadů samotného ČEZ stálo zhruba sto miliard korun. Na druhou stranu, pokud by stát jako hlavní akcionář ČEZ souhlasil s celkovým rozdělením nynější skupiny ČEZ, mohl by na tom ještě vydělat.
ČEZ podepsal smlouvu na prodej bytů v Písnici, protestům nájemníků navzdory
Číst článek
Podle prezentace, s níž ČEZ už na jaře podle informací Radiožurnálu seznámil vládu, by mohly nově vzniknout z jednoho kolosu tři části. V první by byla tradiční energetika, tedy jaderné a uhelné elektrárny, ve druhé distribuční elektrické sítě a ve třetí tzv. nová energetika, tedy hlavně obnovitelné zdroje včetně zahraničních účastí. Například v distribuční firmě by si stát mohl ponechat jen 51 procent a zbytek dát na burzu, novou energetiku by mohl prodat celou. Pak by mu podle předběžných propočtů samotné firmy mohlo i po odečtu sto miliard na odkup minoritních akcionářů ještě zůstat navrch zhruba 39 miliard.
Jakou variantu investorského modelu stát zvolí, by se podle premiéra Sobotky mělo rozhodnout až na jaře příštího roku. Do konce toho letošního by ale mělo ministerstvo průmyslu vybrat ekonomického a právního poradce, který tři vybrané varianty ještě důkladně rozpracuje a navrhne tu nejlepší. Včetně možností rozdělení ČEZu a také možnosti, aby určitý podíl v nové jaderné firmě získal i dodavatel stavby nového bloku. Ten by se už neměl vybírat podle zákona o veřejných zakázkách jako za minulé vlády. Výběr by měl udělat stát. Kvůli tomu také počítá s tím, že nejpozději příští rok požádá Evropskou komisi o výjimku ze zákona o veřejných zakázkách.
