Sto miliard pro banky stačit nemusí, pomoc možná bude potřebovat samo Španělsko
Mírný optimismus na mezinárodních trzích, který zavládl po víkendové dohodě o velkorysé pomoci španělským bankám, vystřídaly nové obavy. Banky ve Španělsku mohou dostat od evropských zemí až 100 miliard eur. Mělo to být záchranné lano, které vyřeší dluhovou krizi. Ukazuje se ovšem, že trhy přesto Španělsku tak úplně nevěří.
Dokladem nedůvěry jsou úroky z desetiletých státních španělských dluhopisů, které dosáhly nejvyšší úrovně od zavedení eura. Madrid si půjčuje za téměř sedm procent.
Hlavní důvod, proč ani 100 miliard pro španělské banky nemusí stačit, je ten, že eurozóna nedělá nic, aby zpřetrhala ‘smrtící objetí‘ mezi bankami a jejich suverénními státy.
Patrné to bylo v Irsku, kde problémy banka stáhly pod hladinu celý státní rozpočet. V Řecku se naopak děje opačná situace, kdy krach státu téměř způsobuje i krach řeckých bank.
Španělské banky jsou už jedinými subjekty, které za současné krize důvěry nakupují španělské státní dluhopisy. A jestliže samy banky mají tak obrovské problémy, vyvstává otázka, kdo dluhopisy nakoupí. Hrozí tak, že pomoc brzy bude potřebovat i Španělsko jako takové.
O budoucnosti celé eurozóny mohou podle mnohých názorů rozhodnout nedělní předčasné volby v Řecku.
Pokud by jejich výsledkem bylo chaotické vystoupení z eurozóny, tak jedinou racionální reakcí lidí ve Španělsku a v dalších oslabených zemích by bylo vybrat peníze z tamních bank, aby se vyhnuli případnému ohrožení svých úspor. Takový ‘run‘ na banky by pak znamenal kolaps evropského finančního systému.
