Strategie Evropa 2020 chce výrazně zvýšit zaměstnanost
Evropská komise představila novou desetiletou strategii hospodářského a sociálního rozvoje Unie. Předseda Evropské komise věří, že oproti předchozímu plánu - nazvanému Lisabonská strategie, budou nové cíle pro členské země závaznější. Hospodářská krize je totiž mohla přesvědčit, že větší koordinace ekonomik sedmadvacítky je potřebná.
Strategie Evropa 2020 má mít mnohem méně priorit než její předchůdkyně. Její cíle jsou ale podobné. Přizpůsobit evropskou ekonomiku rostoucí konkurenci, zajistit vyšší zaměstnanost, snižovat sociální nerovnosti a zároveň brát ohled na rozumné využívání přírodních zdrojů.
O nové strategii EU Europa 2020 mluvili v poledních Ozvěnách dne bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák a Lukáš Macek, ředitel evropského studijního programu Pařížského institutu politických věd.
Pět cílů
Strategie Evropa 2020 má pět cílů: Zvýšit míru zaměstnanosti u populace ve věku od 20 do 64 let ze současných 69 na nejméně 75 procent. Zvýšit investice do vědy a výzkumu a inovací na úroveň tří procent unijního hrubého domácího produktu. Teď investice do vědy a výzkumu odpovídají necelým dvěma procentům HDP Evropské unie.
O nové strategii Evropské unie Evropa 2020 mluvil na Rádiu Česko expert na mezinárodní ekonomiku a politiku Petr Robejšek.
Sedmadvacítka by měla do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého o pětinu proti úrovním z roku 1990. Naopak by měl narůst podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie na 20 procent. Tento záměr ale není nijak nový, na jeho naplňování se už pracuje.
Další z cílů nové strategie má být zvýšení podílu vysokoškoláků v mladší populaci. Ideálně by 40 procent mladých mělo mít vyšší než středoškolské vzdělání. Teď je to 31 procent. Klesnout by naopak mělo množství těch, kteří předčasně ukončí školní docházku, z patnácti na deset procent. Také by mělo do roku 2020 klesnout množství Evropanů ohrožených chudobou o 20 milionů.
Strategie na nic?
"Upřímně si myslím, že novou Strategii Evropa 2020 čeká podobný osud, jako Lisabonskou strategii, na kterou navazuje. Podle Lisabonské strategie se z unie měla do letošního roku stát nejkonkurenceschopnější ekonomika světa. To se ale nepovedlo. Hlavním důvodem, proč je podle mého názoru i nová strategie odsouzena k neúspěchu je to, že je vztažena k celé unii, i když v jejím rámci existují zásadně rozdílné regiony," říká expert na mezinárodní ekonomiku a politiku Petr Robejšek.
"Podobné strategie jsou důkazem určité hektičnosti a hledání společných cílů členských zemí Evropské unie. Eurokomisaři sice byli tentokrát skromnější ve svých cílech, ale ani tak bych nebyl příliš optimistický," pokračuje Robejšek a dodává:
"Místo podobných strategií a odvádění pozornosti na to, co by mělo být za deset let, by se měla Evropská unie soustředit na jiné věci. Hlavně na konsolidaci eura, což je samo o sobě gigantický úkol, který bude jistě trvat deset let. Dále třeba na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, kde se zatím neděje vůbec nic. To že máme takzvanou unijní ministryni zahraničních věcí nic neznamená."
Podle vedoucího kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny Petra Zahradníka se ale jedná o potřebný dokument, a to i přesto, že v něm chybí návod k tomu, jak dotčených cílů dosáhnout:
"Řada dokumentů tohoto typu sklouzává k jakémusi frázování. Na druhou stranu je to strategický dokument, je to dokument priorit. Ale nevejde se sem všechno. Jsou zde cíle, které chce Evropská unie splnit a následné období může být naplněno manuálem, jak tyto cíle naplnit. Kdyby tam bylo všechno, byl by ten dokument mnohonásobně objemnější a nikdo by se v něm nevyznal."
O dokumentu Evropa 2020 mluvil na Radiožurnálu vedoucí kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny Petr Zahradník.
"Z dokumentu sice přímo nevyplývá, že by v budoucnu bohatší regiony pomáhaly chudším, ale strategie Europa 2020 se má stát velmi silným myšlenkovým zdrojem pro koncepci budoucího využívání strukturálních fondů po roce 2013. Tato koncepce by měla řešit problém pomoci slabším. Evropa nebude rezignovat na princip solidarity," dodává Zahradník.
Návrh by měly členské země schválit na summitu EU na konci března. Například španělské předsednictví navrhlo, aby strategie byla více závazná než ta předcházející. To se ale podle zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Pavla Nováka setkalo s odporem velký států a teprve na summitu se ukáže, jak moc se budou chtít evropští politici zavázat k cílům strategie.
