Summit G20 a důvěra řecké vládě zřejmě uklidní trhy jen na chvíli
Finanční trhy zatím na výsledky v pátek skončeného summitu zemí G20 nereagovaly. K hlasování o důvěře řecké vládě totiž skončilo až ve chvíli, kdy už byly burzy uzavřeny. Jak předpokládá hlavní ekonomem Poštovní spořitelny Janem Burešem, očekávané uklidnění trhů přijde, ale bude jen krátkodobé.
„Věřím tomu, že během pondělního obchodování to může přinést jisté uklidnění. Pravděpodobně ale pouze dočasné, protože situace v Řecku ani zdaleka není finálně vyřešena a politické napětí přetrvává. Navíc není vůbec jasné, jestli parlamentem projde dohoda Řecka s MMF a EU o dalším kole pomoci,“ říká ekonom.
Výsledky summitu G20 rozebral na Rádiu Česko hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš
Současná řecká vláda má mezi lídry eurozóny pošramocenou pověst za to, co během jednoho týdne způsobila. Po nedávném summitu, který Řecku slíbil další pomoc, Řekové navrhli referendu, aby jen později zase odvolali. Stále častěji se mluví i o možném bankrotu v prosinci.
„Aby se Řecko vyhnulo katastrofě neřízeného bankrotu, která by měla velice negativní dopad i na zbytek eurozóny, je zapotřebí, aby skrze vlastní parlament dostala dohodu s MMF a EU a aby tak dostalo peníze potřebné na splacení dluhů během prosince,“ uvádí ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Odpis poloviny dluhu nestačí
„Je otázkou, jestli nová dohoda a odepsání zhruba 50 procent dluhu soukromých investorů bude stačit. Domnívám se, že to stačit nebude a bude znovu zapotřebí tu Pandořinu skříňku otevřít a sekat u soukromých věřitelů ještě daleko razantněji,“ varuje Bureš.
G20 chce posílit zdroje Mezinárodního měnového fondu, aby se dluhová krize nešířila do dalších ekonomik. Podle Bureše je správné navýšit prostředky v MMF, pokud má fond hrát aktivnější roli při záchranných pracích v eurozóně: „Výsledky G20 jsou ale zatím příliš obecné – lídři se dohodli, že je zapotřebí něco udělat, ale žádné konkrétní záruky natož čísla z jednání nevzešla. Konkrétní přísliby od MMF lze očekávat nejdříve na dalším zasedání během února a to je pro trhy lehké zklamání.“
Itálie na summitu požádala o dohled MMF nad svými reformami. „Samotný dohled nic zásadního neřeší, Itálie se snaží dodat svým reformám důvěryhodnost, protože na trzích výnosy z jejich dluhopisů v posledních dnech letěly vzhůru a nedůvěra ve schopnosti vlády Silvia Berlusconiho byla poměrně vysoká,“ míní Bureš.
ČTĚTE TAKÉ: Na zavádění reforem v Itálii dohlédne MMF a Evropská komise
„Není v moci samotné Itálie současné napětí zastavit nějakými radikálnějšími škrty, protože napětí souvisí i s tím co se děje v Řecku. ECB by mohla Itálii a Španělsku aktivněji pomáhat tlumit napětí na jejich dluhopisových trzích, to už je jediný efektivní nástroj, jak to extrémní napětí zmírnit,“ dodává hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
Na summitu se jednalo i o Evropskému fondu finanční stability. Podle německé kancléřky Angely Merkelové mu ale podporu neslíbila prakticky žádná z členských zemí. Podle ekonoma Bureše by bylo nebezpečné, pokud by se jednotlivé subjekty začaly uzavírat do sebe. Rozpad eurozóny by nikomu užitek nepřinesl, navíc bylo by to extrémně nákladné jak pro země, které jsou dlužníky, tak pro věřitele. Pro řadu zemí je však stále těžší spolupracovat i kvůli napětí na domácí politické scéně.
