Summit ministrů financí eurozóny trhy nepřesvědčil
Asijské akciové trhy opět padají. Investoři tak reagují na nepřesvědčivé výsledky včerejšího summitu ministrů financí eurozóny a také na varování člena bankovní rady Evropské centrální banky Christiana Noyera, podle kterého se situace v Evropě během posledních několika týdnů výrazně zhoršila.
O tom svědčí mimo jiné i další navýšení prémií, za které si Itálie půjčuje na trzích. Evropští ministři financí i proto v úterý oznámili, že možná budou muset o pomoc požádat Mezinárodní měnový fond. Trhy tento výsledek summitu zklamal.
O situaci na trzích po jednání ministrů financí eurozóny mluvil na Rádiu Česko ekonom J&T Banky Petr Sklenář
„Kdybych měl hodnotit úterní setkání ministrů financí eurozóny, tak kromě schválení další platby Řecku žádný konkrétní závěr nepřišel. Eurozóna dál shání nějakého nového věřitele. Protože se má zachraňovat Itálie, případně Španělsko, diskutuje se o částkách v řádu stamiliard euro. Ty nikdo nemá, respektive Čína není ochotná je lehkovážně investovat do státních dluhopisů. Je to tedy víceméně zklamání,“ říká ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Člen vedení Evropské centrální banky Noyer tvrdí, že se situace výrazně zhoršila, a že jsme teď svědky skutečné finanční krize.
„S tím mohu jen souhlasit. Situace na dluhopisových trzích v Evropě je extrémně vyhrocená, souběžně s tím si přestávají věřit evropské banky, přestávají si mezi sebou půjčovat. Všechny ty rizikové přirážky, ať už na dluhopisech nebo v mezibankovním styku jsou na rekordních úrovních. Bez přehánění se proto dá mluvit o finanční krizi eurozóny,“ pokračuje Sklenář.
Po každém eurosummitu trhy padají, následně se začnou upínat k dalšímu setkání. Tím bude summit 9 prosince.
„Vzhledem k tomu, že půjde o představení již šestého řešení dluhové krize, si myslím, že nelze očekávat, že to bude tentokrát konec. Očekávám, že přijde jen nějaký drobný krok a zklamání z toho, že se Evropa nikam výrazně neposunula,“ uvádí ekonom.
Stále více expertů tvrdí, že situaci může zachránit pouze Evropská centrální banka, která by podle nich měla začít fungovat jako věřitel poslední záchrany.
„Větší angažování ECB do záchrany eurozóny znamená jedno jediné, a to je kupování času. V tom odkládání nepříjemných fiskálních škrtů, stabilizaci veřejných financí jen rozložit v čase. Ale nic to neřeší. Protože měnová politika nedokáže snížit deficit státního rozpočtu. To vždy musí udělat vláda sérií nepopulárních opatření,“ dodává ekonomi Petr Sklenář.
