Zrušení superhrubé mzdy je nepromyšlený krok, shodli se ekonomové. Důležité je snižování nejistoty
Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu není od vlády promyšlený krok, který navíc ohrožuje udržitelnost veřejných financí. Vláda by se měla spíše soustředit kvůli koronaviru na snižování nejistoty ohledně dalšího vývoje. V pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodli guvernér ČNB Jiří Rusnok, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody ministerstva práce a sociálních věcí Danuše Nerudová a ekonom CERGE-EI Filip Matějka.
Rusnok navíc upozornil, že daň z příjmu by se měla v kontextu českého daňového systému spíše zvyšovat, protože je extrémně nízká. Snižovat by se podle něj mělo sociální pojistné nebo další věci, které celkově prodražují pracovní sílu v Česku.
„Všichni se předhánějí, jak chtějí daně snižovat v zemi, kde se skoro žádné daně z příjmu už neplatí. Daň z příjmu by se v kontextu české daňové soustavy měla zvyšovat, a ne snižovat, protože ji máme extrémně nízkou. V kontextu Česka je to zbytečně řada vyhozených desítek miliard korun,“ uvedl guvernér České národní banky.
Vládní koalice se shodla na zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Příjmy rozpočtu by opatřením měly přijít o 74 miliard korun.
Rusnok: Lidé budou spořit
„Vláda minimálně nesnižuje nejistotu v ekonomice. Chrlí nápady ve spojitosti s nějakým politickým cyklem. Dělají se věci, které vypadají líbivě. Je třeba ale zajistit do budoucna přiměřenost veřejných financí s ohledem na nejistý ekonomický vývoj. Je třeba, aby se vláda soustředila na několik málo věcí, které mají zmenšit nejistotu, a ne řešit spoustu věcí,“ uvedl dále Rusnok.
Superhrubou mzdu zrušíme k 1. lednu 2021, říká Schillerová. Počítá s větší mírou zadlužení
Číst článek
Navíc podle něj snížení daně z příjmu nepovede k tomu, že by lidé více utráceli a tím podpořili spotřebu, která je jednou z významných složek výkonu ekonomiky.
„Velká část lidí ty peníze spíše uspoří, což ekonomiku nenakopne,“ dodal.
Nerudová upozornila, že nižší sazbu daně z příjmu v rámci EU má po Česku už jen Rumunsko, a to deset procent. I podle ní je spíše problémem výše odvodů na sociálním pojištění. „Tohle je velká chyba a vláda by se měla soustředit na akutní věci,“ uvedl i Matějka.
‚Podpora již nemá smysl‘
Ohledně opatření na podporu ekonomiky kvůli dopadům šíření koronaviru se Nerudová domnívá, že vláda by měla postupně ukončit kroky na podporu podnikatelů a ekonomiky.
„Osobně si myslím, že tato doba končí a stát by se měl z ekonomiky stáhnout a měl dát příležitost, aby se ekonomika mohla sama restrukturalizovat,“ uvedla. Přislíbená pomoc podnikatelům ve výši 5,4 procenta HDP byla podle ní dosud vyčerpána z třetiny.
„Smysl podpora již nemá. Dříve bylo potřeba, aby se během dvou měsíců vše nerozbilo. Po uvolňování opatření ale vláda neví lépe než podnikatelé, kde utrácet peníze,“ uvedl i Matějka. Největším cílem vlády by nyní podle něj mělo být snižování nejistoty. „Za poklesem ekonomiky je z poloviny nejistota. Na to vláda necílí,“ dodal.
