Svěřenských fondů výrazně přibývá, počátkem roku jich v Česku bylo už přes tisíc

Svěřenských fondů výrazně přibývá. V evidenci svěřenských fondů jich bylo počátkem roku 1369. Na konci loňského června, od kdy platí povinnost zápisu v novém rejstříku, jich bylo 540. Nejvíce se zakládají v Praze, severních Čechách a jižní Moravě. Informovala o tom Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Jedním z hlavních důvodů výrazně zvyšujícího se zájmu je především rostoucí informovanost. „Svěřenské fondy v Česku fungují již pět let a lidé si postupně uvědomují jejich přínos a možnosti využití. K jejich důvěryhodnosti přispěl také nový rejstřík,“ uvedl James Turnbull z asociace.

Evidence svěřenských fondů

Od 1. ledna 2018 funguje evidence svěřenských fondů. Všechny fondy zřízené po tomto datu byly do evidence zahrnuty automaticky. Fondy založené v letech 2014 až 2017 měly povinnost dodatečného zápisu do této evidence do 30. června. Pokud tento termín nestihly, fondy zanikly.

Do svěřenských fondů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol kvůli zákonu o střetu zájmů předloni v únoru premiér a předseda ANO Andrej Babiš.

Vedle ochrany majetku řeší fondy dědictví i charitu. Podle dat společnosti Svěřenské fondy a trusty je téměř 70 procent svěřenských fondů založeno za účelem ochrany majetku rodiny proti vnějším hrozbám.

Zhruba polovina nově založených fondů řeší také dědictví v komplikovaných rodinách. Třetina pak předávání firmy z jedné generace na druhou a pětina péči o zdravotně postižené děti, finančně nezodpovědné potomstvo či charitativní účely.

Evropští auditoři začali s kontrolami na ministerstvech. Důvodem je Babišův možný střet zájmů

Číst článek

„Jak je zřejmé z našich dat, téměř každý svěřenský fond řeší několik těchto komplikovaných situací naráz,“ upozornila Eva Hrušková ze společnosti Svěřenské fondy a trusty, podle které je největší zájem o tento institut v Praze, severních Čechách a na jižní Moravě. Naopak „mrtvou zónou“ jsou jižní Čechy.

I přes výrazný růst zájmu by podle asociace mohlo být fondů násobně více. Jednou z přetrvávajících komplikací jejich založení je povinnost využití notářského zápisu a s tím spojené dodatečné náklady zhruba 10 tisíc korun. To je pro některé rodiny částka, kterou obětovat nemohou nebo nechtějí.

„Je to české specifikum, v ostatních zemích stačí pro založení svěřenského fondu jednoduchý dokument s ověřenými podpisy,“ doplnil Turnbull z asociace. Další nevýhodou je přetrvávající nedostatek znalosti tohoto institutu ze strany mnoha notářů, právníků a dalších poradců, dodal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme