Světová ekonomika pohledem expertů
Hospodářská krize změnila svět. Některé diplomatické a ekonomické trendy totiž kotrmelec globální ekonomiky urychlil, jiné umožnil a další se díky němu přímo narodily. I ve druhé dekádě tohoto tisíciletí tak jistě o zábavu na globálních prknech co znamenají svět nebude nouze. Český rozhlas přináší souhrn poznatků předních světových expertů.
Klimatický summit v Kodani podle názoru jedné skupiny expertů zkrachoval, podle druhé skupiny měl omezený úspěch. Znamená to, že boj s globálním oteplováním neovlivní hospodaření firem, jak se původně čekalo, a nebo přeci jen na firmy bude mít vliv.
Podle ředitele odboru korporátní odpovědnosti britské pojišťovny RSA Paula Pritcharda bude dopad výrazný. Firmy ho přitom pocítí hned v několika oblastech. Zaprvé, závazky přijaté před a v průběhu summitu v Kodani ovlivní chování vlád, které začnou chrlit nové zákony. Někde přitom půjde o věc novou, jinde už na to jsou částečně připraveni.
Například v Británii se vláda snaží najít způsoby, jak donutit jednotlivé sektory snížit objem emisí, které vypouštějí do ovzduší. S tím souvisí i snaha o větší transparentnost. Firmy by například měly informovat o tom, kolik uhlíku do ovzduší vypouštějí. To by pak umožnilo věrohodné srovnání toho, komu se v této oblasti daří a kdo naopak zaostává.
Zadruhé, firmy ovlivní už tak rostoucí tlak, který na ně budou vyvíjet dodavatelé a investoři. Jinými slovy, se Pritchard domnívá, že se objeví více míst, ze kterých najednou bude na firmy vyvíjen tlak, který je bude ovlivňovat.
Cena ropy se bude měnit
Snahy o zezelenání globálního hospodářství ovlivní i tradiční zdroje energie a jejich ceny. Podle viceprezidenta ruské ropné společnosti Lukoil Vadima Vorobyeva není vyloučené, že se například cena ropy v roce 2010 vrátí k hranici 150 dolarů za barel. Vorobyev dokonce připouští cenu i 200 nebo 250 dolarů za barel.
Náklady spojené s těžbou ropy jsou totiž stále vyšší. Například v Kanadě vytěžení barelu ropy z ropných písků stojí 70 až 75 dolarů. Pak je tu také otázka toho, jak budou jednotlivé země přistupovat ke svým přírodním zdrojům. A stejně tak bude cena ropy záležet i na tom, jaké vědecké objevy se v oblasti alternativních zdrojů energie objeví. Dá se totiž očekávat, že se s každým úspěšným projektem v oblasti alternativních zdrojů cena ropy sníží.
Dalším podstatným faktorem je přehodnocení přístupu států, firem i spotřebitelů k energii a její spotřebě. I přesto ale i nadále bude o ceně ropy do značné míry rozhodovat to, zda bude předmětem spekulativních obchodů a nebo ne. Pokud by se regulátorům povedlo zabránit spekulacím s ropou, tak by cena barelu ani v dlouhodobém horizontu nepřekročila 100 dolarů. Nebylo totiž chybou ropných společností, že barel loni stál 150 dolarů.
I kvůli spekulacím, které cenu ropy tlačí nebezpečně vysoko se mluví o potřebě většího dozoru státu nad trhem a potažmo celou ekonomikou. Tyto dva koncepty je ale třeba oddělit, připomíná člen představenstva největší dánské banky Danske Bank Claus Vastrup.
Vastrup se domnívá, že otázku většího státního dozoru nad trhem je třeba rozdělit na dvě části: na otázku angažovanosti státu v oblasti finančních trhů a na otázku angažovanosti státu v ekonomice jako takové.
Pokud jde o finanční sektor, tak podle Vastrupa není pochyb o tom, že je nutné mít větší míru regulace. V posledních patnácti letech totiž i díky velmi liberální regulaci - a někdy v podstatě neexistující regulaci, finanční trhy po celém světě výrazně rostly a dohled nad nimi tento růst nereflektoval. A právě to je podle Vastrupa nutné změnit: musí dojít na zmíněnému zpřísnění přístupu k riziku, ale také k přísnějšímu dohledu nad ratingovými agenturami jako je Moody's, Standard and Poor's a další.
Tetsuya Ishikawa, někdejší bankéř Goldman Sachs, který stál u zrodu nástrojů jež jsou jednou z příčin finanční krize tvrdí, že se mnohé kontrolní mechanismy už povedlo zpřísnit a na dalším zostření dohledu a regulace se pracuje. I přesto se ale opakování nynějších problémů nevyhneme, domnívá se.
Podle Ishikawy se podobné krize nedočkáme v dohledné době. Je totiž přesvědčený o tom, že každý se dostatečně poučil, a že se lidé bude snažit zabránit tomu, aby se něco podobného opakovalo. Ale lidskou přirozenost nelze změnit. A až přijde ke slovu příští generace, a nebo ta po ní, tak ta zkušenost, kterou nyní máme my, bude zapomenuta. A pak zřejmě opět dojde na krizi, kterou způsobí stejné a nebo podobné faktory a myšlenky. To je přirozené jak pro finanční trhy tak i pro historii člověka jako takovou. Opakovaně si působíme problémy, opakovaně dochází na krize a naše schopnost se z toho poučit je přesto mizivá, dodává Ishikawa.
Zničí nás naše chamtivost?
Podle Stiga Thornsohna se nabízí otázka, zda existuje alternativa k věčným vzedmutím a pádům bílého muže. Thornsohn, v mládí radikální hippie, nyní lektor na vysokých školách po celém světě, publicista a autor dokumentů o indiánských národech na ní odpovídá takto:
"Kmen Lakotů označuje bílého muže slovem, které postupně přejala většina indiánských národů. Říkají nám Vasičus, což znamená "ti chamtiví". A já si myslím, že to sedí. Toto označení přitom vzešlo z příběhu, který vypráví o tom, že bílý muž nezabíjí pouze proto, aby se najedl a nebo zahřál - on zabíjí proto, aby ničil; že si bílý muž bere i to, co nepotřebuje. Takže Vasiču znamená chamtivost. A opět, ono to může znít trochu romanticky, nebo nostalgicky, říkat berme si jen to, co nutně potřebujeme. Samozřejmě, že ne - proč bychom to také měly dělat, když máme dostatek."
"Ale zároveň si je třeba uvědomit," upozorňuje Thornsohn, "že na tomto světě je mnoho lidí, kteří skutečně potřebují pomoc, kteří umírají hlady. A z tohoto pohledu by možná nebylo od věci se podívat na to, jaké jsou naše základní potřeby: kolik elektřiny nebo obecněji zdrojů skutečně musíme spotřebovat proto, abychom měli příjemný život. A také by z tohoto pohledu nebylo zřejmě od věci zapřemýšlet i o dalších našich potřebách; ne vše je totiž jen o hmotných statcích."
Zda-li se ti chamtiví i ti méně chamtiví ze stále probíhající finanční krize poučí je otázka, na kterou stále neznáme odpověď. Co víme už nyní je to, že krize odstartovala mnoho zásadních změn a trendů, které se, ať už přímo a nebo nepřímo, dotknou každého z nás.
