Světové ekonomické fórum v Davosu posvětily optimistické průzkumy
Podle globálního průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers stoupá mezi řediteli firem optimismus z dalšího růstu jejich podniků v nejbližších dvanácti měsících, uváděná čísla se blíží předkrizovému období. Průzkum proběhl v posledním čtvrtletí roku 2010 v 69 zemích světa a stal se i optimistickým předznamenáním každoročního ekonomického fóra v Davosu.
Na otázky odpovídalo 1201 šéfů firem a 48 procent z nich je přesvědčeno, že v následujících dvanácti měsících jejich firma poroste. Lze hovořit o celosvětovém optimismu, i když odpovědi se různí podle regionů.
Šéf společnosti PricewaterhouseCoopers Dennis Nally v Davosu zdůraznil, že naděje vzbuzují hlavně ekonomické úspěchy asijských zemí.
Jiří Moser z PricewaterhouseCoopers rozebírá výsledky celosvětového průzkumu firem ve Světě o desáté Rádia Česko
„Na rozvíjejících se trzích jsou velké příležitosti. Šéfové velkých firem se snaží v těchto oblastech uchytit, ať už jejich společnost sídlí kdekoli. Proto panuje tak velký optimismus,“ vysvětlil Nally.
„V rozvíjejících se ekonomikách, například v Německu, jsou odpovědi velmi optimistické, což je dobrá zpráva pro naše vývozce,“ říká řídící partner PricewaterhouseCoopers v České republice Jiří Moser.
„Ale šéfové firem nejsou samozřejmě naivní a možnost, že by se v některých západoevropských ekonomikách objevili nějací kostlivci, považují za prvořadé riziko do budoucna,“ dodává.
S výjimkou Německa však byla západní Evropa nejméně optimistická. Podle Mosera dochází v Německu k nebývale velkému růstu především díky vývozu do Číny. V ostatních státech západní Evropy naopak stále převažují obavy z vývoje v Irsku nebo Řecku. Nejnovější zprávy z Velké Británie ukazují, že situace je kritická i tam.
Skepse západní Evropy může souviset s přetrvávajícími obavami o schopnost některých vlád zvládnout zadlužení svých zemí. Otázka vyřešení veřejných financí a zadlužení států eurozóny je uváděna v průzkumu hned jako druhé riziko.
Ekonomika se řídí náladou generálních ředitelů
Rozdílné odpovědi přišly i z různých ekonomických odvětví. „Určitě jsou optimističtější generální ředitelé v odvětvích, kterým se začíná dařit, ti ze stavebnictví jsou naopak opatrnější,“ informuje Moser.
Ze zjištěného optimismu plynou například prorůstové strategie firem. Podle Mosera však neexistuje přímá souvislost s plánem zaměstnanosti a růstem firem, protože obecně platí, že zaměstnanost za růstem pokulhává. „Z průzkumu lze vyčíst, že profese, které mohou přispět k růstu firem, například marketing, talenty, by měly mít otevřené dveře.“
Zkušenosti z předchozích let říkají, že nálada ředitelů velkých firem velkou měrou ovlivní ekonomiku. „Takže to, co se objeví v průzkumech, se ve většině případů splní,“ tvrdí Moser.
Podobně komentuje optimistické názory i Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu. „Když se podíváme na hodnoty nálady mezi manažery podle průzkumu PricewaterhouseCoopers, jsou téměř na stejné úrovni jako před třemi lety před hospodářskou krizí. Jsou to velmi dobrá čísla, která plynou z rozvíjejících se ekonomik především velkých asijských zemích a Čína je na prvním místě,“ říká.
„Stále větší hospodářský význam má Východ na úkor Západu. To dobře víme. Na rozvíjejících se trzích jsou velké příležitosti. Šéfové velkých firem se snaží v těchto oblastech uchytit, ať už jejich společnost sídlí kdekoliv. Proto panuje tak velký optimismus,“ oznámil ředitel PwC Dennis Nally.
Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu sleduje schůzku ve švýcarském letovisku
Velké asijské země, ale i Brazílie a možná i Rusko budou podle Housky zdroji růstu světové ekonomiky v příštích letech. „Jasně o tom mluvil i Mezinárodní měnový fond ve své včerejší prognóze ohledně vývoje světové ekonomiky letos a v dalších letech,“ dodává redaktor.
Podle něj sice rizika existují – mluví se o tom, že čínský trh s nemovitostmi je jednou velkou bublinou, která může brzy splasknout – ale to je prý stál ještě menšinový názor. „Na druhou stranu Čína i Indonésie už teď mají dost významné problémy s inflací. To jsou jistá negativa, ale ta nemohou převážit velmi dobré vyhlídky na růst na rozvíjejících se trzích,“ myslí si Ondřej Houska.
Jak také tvrdí, dluhová krize v eurozóně ještě neřekla poslední slovo. To, že je dluhová krize za eurozónou kvůli několika povedeným aukcím dluhopisů Portugalska, Španělska či Itálie, si může myslet jen profesionální optimista. Také na světovém ekonomickém fóru v Davosu už teď slyšíme obavy z toho, k čemu letos v Evropě dojde: Evropa z hlediska růstu hospodářství na tom bude nejen hůř než Čína, Indie či Brazílie, ale také mnohem hůř než USA a dokonce i Japonsko,“ míní Houska.
Schůzka je přehlídkou, ale významnou
„Představitelé velkých firem čekají, co evropští politici položí na stůl. Podle většiny ekonomů je totiž záchranný plán na pomoc Řecku na pokraji krachu a země se státnímu bankrotu nevyhne. Ze strany evropských politiků ale zatím nebyl předložen žádný plán, co s tím bude eurozóna dělat. První příležitost bude mít 4. února na summitu v Bruselu,“ pokračuje.
Význam této schůzky, přestože ji mnozí označují za sešlost světové politické a ekonomické smetánky, není radno podceňovat, domnívá se redaktor Houska. „Dá se čekat spousta dohodnutých kontraktů. Světové ekonomické fórum zahájí Dmitrij Medveděv s projevem, který má představit Rusko jako zemi vstřícnou investicím. Nicolas Sarkozy chce představit svůj recept na to, jak omezit nárůst světových cen potravin,“ vysvětluje.
Přestože Německo zastupuje kancléřka Angela Mekrleová a Francii prezident, za Čínu ‚přijel pouze‘ ministr obchodu. Za Českou republiku tentokrát prezident Václav Klaus nepřijede.
