Tain-Jy Chen: Podhodnocený jüan není výhodný ani pro Čínu

Mezinárodní měnový fond nedokázal účinně zakročit proti čínské měně. Pokusy přimět Čínu k posílení jüanu během zasedání členských zemí fondu selhaly. Rádio Česko o tom na konferenci Forum 2000 mluvilo s profesorem mezinárodního obchodu na Tchaj-wanské univerzitě Tain-Jy Chenem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tain-Jy Chen | Foto: Forum 2000

Tento profesor je bývalý ministr, na Tchaj-wanu řídil také vládní agenturu pro ekonomické plánování a rozvoj. V rozhovoru pro Rádio Česko nejdříve zhodnotil důvody, proč se zatím nepovedlo přimět Čínu ke změně měnové politiky:

„Mezinárodní měnový fond nemá prakticky žádné politické nástroje k tomu, aby donutil ten který stát k intervenci vůči vlastní měně, přimět ji, aby stoupla, nebo klesla na hodnotě. Už nežijeme v době fixních směnných kursů jako před rokem 1973. Záleží na vládách, respektive na centrálních bankách samotných, jaký měnový systém preferují. Mezinárodní společenství - nebo chcete-li Mezinárodní měnový fond - se může pokusit jen o mezinárodní koordinaci. Zajistit, aby to, co dělá jedna země, neuškodilo ostatním. Proto zakročil například v roce 1986 vůči japonskému jenu. Dnes je ale svět komplikovanější. Kromě dolaru tu máme euro coby další významnou rezervní měnu. Mnozí dnes mluví jen o podhodnoceném jüanu. Ale problémy světu činí i japonský jen, který je naopak nadhodnocený. Japonci s tím nejsou spokojení a žádají, aby proti tomu stát zasáhl. V principu žádná země si ale nedokáže s těmito problémy poradit sama. Čínu je proto třeba přesvědčit o tom, že podhodnocený jüan není výhodou ani pro tamní ekonomiku. Když se Číňané ocitli během finanční krize pod inflačními tlaky, začali do systému nalévat velké množství státních peněz. Dělali to i po krizi, aby zabránili bublině na realitním trhu. Vyvíjet za těchto okolností na čínské představitele tlak, podle mě není příliš vhodné…“

Proč?

„Tihle pánové jsou velcí nacionalisté. Když budou pod tlakem, aby něco udělali, odmítnou to, i kdyby daný krok byl i v jejich zájmu. Uzavřou se do sebe. Na podhodnocený jüan doplácejí hlavně Američané, ale nejde tu jen o spor mezi Spojenými státy a Čínou. Je to problém, který má více dimenzí. Týká se eura, ale také malých asijské měn. I ty jsou pod tlakem…“

Americký ministr financí Timothy Geithner řekl, že když Čína reformuje svůj měnový systém, může získat více pravomocí v Mezinárodním měnovém fondu. Je to podle vás pro Čínu dobrá nabídka

„Čína není klasickou tržní ekonomikou, nefungují tam kapitálové trhy. Stát reguluje tok kapitálu, který proudí dovnitř a ven. Žádat proto čínské úřady, aby nastolily režim, který odpovídá režimu v plně tržních ekonomikách, proto není realistické. K tomu ještě Čína nedospěla. Ale zároveň tak může vůči své měně účinně zasáhnout. Někdo se proto může pokusit přesvědčit čínské úřady k zásahu vůči ní. Není ale realistické žádat po nich, aby daly od trhů a od jüanu úplně ruce pryč. Řekl bych, že intervence vůči této měně je i v jejich zájmu. Bude to ale spíš výsledek společného tlaku více zemí, než že by vůči Číně zasáhla jedna země, nebo instituce.“

Nebylo pro Američany příliš riskantní, pokud připustili svou závislost na Číně do té míry, jakou nastolila finanční krize?

„Já myslím, že to není tak velký problém. Američané dovážejí čínské zboží, protože je tam levná výroba. Ale když o tuto možnost přijdou, uzavřou kontrakty s jinými zeměmi. Když jim zboží nebude dovážet Čína, jiné země regionu převezmou její roli. Když Číňané nebudou kupovat americké dluhopisy, nakoupí je rády jiné rozvíjející se ekonomiky.“

Přece jen se ale podhodnocený jüan týká do značné míry týká Spojených států, kles na hodnotě až o 40 % a Američané kvůli tomu přišly nejméně o milion pracovních míst, není i to známka přílišné závislosti Ameriky na Číně?

„To bych neřekl. Doplácejí na to spíš země, které soupeří s Čínou na amerických trzích, jako jsou Tchajwan nebo Korea. Amerika potřebuje čínské dodávky, aby si udržela vlastní ekonomickou úroveň. Ale její obchodní bilanci spory o hodnotu čínské měny tolik neovlivní. To, co nedostanou od Číny, nakoupí z Tchajwanu, Jižní Koreje, případně dalších zemí.“

Z Tchaj-wanu je to do Číny přece jen o dost blíž než odsud z Evropy. Jak hodnotíte vy, coby profesor ekonomie a bývalý ekonomický expert tchajwanské vlády, přístup Američanů a Západu vůbec k čínské měnové politice?

„Preferoval bych spíš regionální přístup. Myslím, že by se vyplatilo svolat všechny asijské exportní ekonomiky, ať si hodnotu měny stanoví mezi sebou. Tak se problém vyřeší lépe, než když se pohádají Spojené státy s Čínou.“

A jak hodnotíte přístup Číny k hodnotě jüanu?

„Každý z nás bývá někdy tak trochu sobec, jedná ve vlastním, či národním zájmu. Jediná možnost je „win-win" řešení, ze kterého budou mít užitek všechny jednající strany.“

Přehrát

00:00 / 00:00

MMF nedokázal účinně zakročit proti čínské měně. Martina Mašková na Foru 2000 mluvila s profesorem mezinárodního obchodu na Tchaj-wanské universitě Tchajem-Jy Čchenem.

Archivní příspěvky na téma Forum 2000

Marián Vojtek, Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme