Tigran Davtian: Při podnikání v Arménii je výhodné využít Armény

Po nedávném čtrnáctiprocentním propadu se arménské ekonomice opět daří. Podle nejnovějšího odhadu by se růst země měl v porovnání s loňskem zdvojnásobit na pět procent. To je ještě o půl procenta více než o čem při nedávném rozhovoru pro Rádio Česko mluvil ministr hospodářství Arménie Tigran Davtian.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Arménská republika

Arménská republika | Foto: Emanuel Macoun

Nový odhad přitom jen potvrzuje jeho slova o tom, že země už překonala následky globální krize. Jak se při přípravě rozhovoru dozvěděli členka organizace GlobeReporter.org Zaruhi Avetisyanová a editor Rádia Česko Roman Chupatý i díky bezmála 4000 zahraničních firem, které v Arménii operují. Co je tam láká? Odpovídá ministr Davtian:

Přehrát

00:00 / 00:00

O možnostech investic v Arménii mluvil s Romanem Chlupatým na Rádiu Česko arménský ministr hospodářství Tigran Davtian

Zaprvé je třeba si ujasnit, jaké výhody máme. Čím můžeme investora zaujmout. Prostě proč, když se podívá na mapu světa, zvolí právě Arménii. A podle mě je těchto výhod mnoho. Opírají se o to, co se tu od získání nezávislosti udělalo. Vše vychází z principů volného trhu, který tu budujeme už dvacet let. To zaprvé. Zadruhé, naše cíle se nemění. A to přinejmenším posledních patnáct, dvacet let. Což se potvrdilo i během finanční krize. Nadále prostě jdeme stejným směrem.

Zatřetí, Arménie je považována za zemi, která obchodníkům a investorům nabízí příznivé podmínky. Obvykle tak v různých hodnoceních obsadíme 30. až 40. místo ze 150 až 200 hodnocených zemí. Jinými slovy, jsme lepší průměr. A stále se to snažíme zlepšit. No a začtvrté, naše politická scéna je stabilní. Což je z pohledu investorů velmi důležité. I proto jsou zřejmě v naší zemi už nějaké čtyři tisícovky společností se zahraničním kapitálem. Pochopitelně, nejde jen o velké společnosti. Jsou to také malé a středně velké firmy, převážně zaměřené na obchod, služby a nebo výrobu.

Které oblasti arménské ekonomiky jsou nejen z pohledu zahraničních investorů ty nejzajímavější? A nebo obecněji, kde by se zahraniční firmy mohly prosadit?

Arménie, i když je to malá země, má v porovnání s dalšími malými státy hodně rozmanitou ekonomiku. To je výhoda, kterou jsme zdědili z dob, kdy jsme byli součástí Sovětského svazu. A která od té doby trvá. Pochopitelně, některé nové sektory se tu od získání nezávislosti objevily a nebo významně posílily. A stejně tak se některé oblasti a nebo podniky dostaly do obtížné situace. Což se týká zejména velkých průmyslových firem, které se postavily za dob Sovětského svazu. Ale i tak – a nebo právě proto – platí, že je tu z pohledu zahraničního investora stále mnoho zajímavých příležitostí.

Jde například o exportní sektory: informační technologie, chemický průmysl a těžbu diamantů – tam všude jsme konkurenceschopní. Platí, že některé tyto obory rostou tak rychle, že už je v nich celkem těžké se prosadit. Jinde konkurence není tak tvrdá a možný zisk je tak vyšší. To platí třeba o výrobě hodinek. V této souvislosti přitom musím zmínit něco, co investorům příchod na naše trhy může ulehčit: Armény, kteří žijí v zahraničí. Řekl bych, že je výhodné jich využít, pokud u nás chcete podnikat. Mohou vám pomoci najít partnera, pochopit kulturu a tak dále. Proto také v mnoha zahraničních společnostech, které tu podnikají, najdete mnoho Arménů, kteří žili v cizině. To je tedy výhoda ulehčující obchod se světem.

Někteří zahraniční investoři Arménům nevěří, a tak na pozice vrcholných manažerů dosazují lidi ze zahraničí. Je to problém? A mohou být právě arménští emigranti jeho řešením?

Tak s managementem jsou problémy všude. U nás je to tak, že hodně našich mladých lidí studuje v zahraničí. A po studiích se vracejí zpět. Nastupující generace tak už bude mít potřebné znalosti. No a v tuto chvíli je to skutečně tak, že zahraniční společnosti často najímají na posty manažerů cizince. Což platí zejména o velkých firmách. Ale i tam je možné najít ve vedení místní lidi. U telekomunikační společnosti Orange a nebo u Pepsi jsou ředitelé Arméni. Stejně tak většinu bank vedou místní. No a letiště vede Armén, který je původem z Argentiny. Takže to není tak jednoznačné. Navíc, i u firem, které začaly se zahraničními manažery, je možné vysledovat, že časem začnou najímat místní.

Některé velké nadnárodní firmy operující v Arménii už jste zmínil. Přesto, například v porovnání s Ruskem, se jich tu zdá být stále málo. Je to tedy tak, že většinu z těch čtyř tisíc zahraničních společností tvoří malé firmy založené arménskými emigranty?

Tak určitě je ta místní situace odlišná. A zároveň se liší i pohled na to, co se považuje za investici emigrantů, co není místní a tak dále. V Arménii je to tak, že je tu firem napojených na Arménce žijící v cizině mnoho. Převážně ale skutečně jde o malé subjekty. I proto, že nepodnikají v oblastech jako je energetika, kde je možné najít ty skutečné giganty. Těch je přitom u nás určitě méně, než třeba v Rusku a nebo na Ukrajině. A jistě bychom byli rádi, kdyby jich tu bylo více. Ale musíme brát v potaz realitu.

Arménie je malý trh a kupní síla místních není velká. K čemuž je ale třeba dodat, že kupní síla roste. HDP na hlavu se například během posledních 10 let bezmála zčtyřnásobilo. No a zároveň se snažíme náš trh propojit se sousedními zeměmi. Hlavně s Gruzií. S těmi ostatními je to trochu komplikovanější. Ale souhlasím, v Arménii není tolik zahraničních společností jako třeba v Rusku. Trh prostě není dostatečně velký. Vezměte si třeba výrobu aut: v Arménii se auta nevyplatí vyrábět. Trh je malý. A pokud byste něco vyrobili, museli byste stejně vyvážet.

To je řekněme specifikum, kterého si jsou zahraniční investoři určitě vědomi. Co jim je možná na první pohled skryto – a co by přitom měli před příchodem na místní trh vědět?

Výrobci by si měli být vědomi toho, že přicházejí na trh postsovětské republiky. A některé zvyky, které se tu objevily v době, kdy jsme byli součástí Sovětského svazu, tu stále jsou. Něco už zmizelo, ale například myšlení lidí je tím v některých ohledech stále poznamenáno. To znamená, že firmy například musí projevit větší míru sociálního cítění. Stejně tak platí, že jsou tu věci stále více centrálně řízeny. A že tu jsou například určité manažerské postupy neznámou, podobně jako v dalších postsovětských zemích.

Investoři by také měli mít na paměti, že naše kultura a to, jak věci děláme, se od toho, na co jsou zvyklí, liší. Že jsme v některých ohledech ještě nedosáhli evropské úrovně. Zákony jsou kvalitní. Ale v praxi je to často jinak. Tím nemluvím jen o korupci. Ale je pravda, že i ta tu je. Proto se také stále více spoléháme na moderní technologie. Zaregistrovat evropskou firmu na našem území je tak možné přes internet během 15 minut a prostřednictvím jednoho formuláře. Kromě toho, že je to pohodlné, to také omezuje pravděpodobnost korupce. Což je důvod, proč chceme touto cestou jít i nadále. Do konce roku by se tak přes internet měla řešit jak registrace, tak i třeba daně.

Na rovinu tedy říkám, že ne vše je u nás ideální. Ale říkám také, že se věci lepší. Berte to tak, že mezi rozhodnutím zainvestovat v Arménii a skutečnou investicí je většinou prodleva. Je třeba si věci rozmyslet, podívat se na místo a tak dále. No a pokud se tu objevíte za jeden a nebo dva roky, tak věci budou opět o něco lepší a lehčí.

Na co by neměl zahraniční investor zapomenout – co zvyšuje jeho šance, že se na arménském trhu uchytí?

Jako první bych doporučil, aby si stáhnul veškeré možné informace z internetu. Tím mám na mysli místní zákony a tak dále. Zadruhé bych mu doporučil, aby si najal místního specialistu, který zná všechna arménská specifika a to, jak se tu chovat. Tím může vše urychlit. Pokud sem přijdete ze zahraničí sami a sami se také budete snažit vše zařídit, ztratíte hodně času. V Arménii je přitom mnoho kvalitních specialistů, jednotlivců i firem, kteří vám mohou pomoci. Navíc tu je i vládní rozvojová agentura, která investorům radí zadarmo.

Ze zmíněných čtyř tisícovek zahraničních firem, které tu operují, jich za námi moc nepřišlo. Ale to je, pochopitelně, na nich. Firma se prostě může během 15 minut zaregistrovat a začít tu podnikat. A nebo – pokud chce – nejdřív s námi vše probrat. Což má zejména u větších projektů smysl. Firmám můžeme například říci, ve kterých oblastech ještě není trh nasycený. Zmínil bych třeba hotely střední třídy, řekněme tříhvězdičkové. Ty tu teď máme jen dva. Zároveň je tu v porovnání s Evropou málo nákupních center. Naopak telekomunikace rostou rychle a prosadit se by bylo obtížné. Což platí i o dalších sektorech. Jinými slovy, někde je plno, jinde jsou zajímavé příležitosti. Arménskou ekonomiku prostě není možné popsat jedním slovem. Naše země je malá, ale velmi rozmanitá.

U kterých oborů čekáte rychlý růst, a to nejen těch z pohledu zahraničního investora atraktivních? A které naopak podle vás budou zaostávat?

Tak průmysl roste. A je velmi rozmanitý. Stejně jako důlní a těžební průmysl. Na ten jsme tu trochu zapomněli. Přitom je pro nás nesmírně důležitý. Dařit se bude také těžařům diamantů, výrobcům zařízení a výrobcům potravin. Tam všude letos čekáme růst. Stejně jako v sektoru služeb, který by mohl nahlásit dvouciferný růst. Což se týká bankovnictví, turistického průmyslu, telekomunikací, hotelů a dopravy, kde by mohlo jít o 40 procent.

A co arménská ekonomika jako celek – jak se jí letos bude podle vás dařit?

Ekonomika zažívá pokrizové oživení. Loni šlo o růst na úrovni 3,7 procenta hrubého domácího produktu. Letos čekáme posílení o 4,6 procenta. A to není špatné. Objem exportu přitom roste o 10 až 15 procent. Zemědělství mělo nějaké problémy způsobené převážně tím, co se děje na globálních trzích. Ale obecně se dá říci, že věci vypadají dobře. Jistě, před krizí jsme rostly dvanácti až třináctiprocentním tempem. A z tohoto pohledu tak současný stav není až tak přesvědčivý. Ale berte to tak, že během krize jsem se dostali až na úroveň čtrnáctiprocentního propadu. A proto tvrdím, že je ten současný růst dobrý. Kdo ho potáhne, o tom teď nechci mluvit. Nějaké představy máme. Uvidíme.

Roman Chlupatý, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme