Za vysokou inflaci může špatná politika centrální banky, míní ekonom Havránek
Inflace se v Česku blíží 20 procentům. Podle ekonomů je přitom krajně obtížné odhadovat další vývoj a očekává se delší období, kdy budou peníze ztrácet svou hodnotu. Podle ekonoma Tomáše Havránka, který je autorem iniciativy Zrušme inflaci, mají lidé dvě možnosti. Peníze buďto utratit, ale přiživit tím inflaci, nebo je vložit do nemovitostí, ale tím pomáhají vytvořit bublinu na jejich trhu.
„My potřebujeme, aby se vyplatilo spořit. Aby se nevyplatilo peníze utratit nebo strčit do nemovitostí, ale dát je na spořicí účet a spořit. To je jediná cesta, jak inflaci dlouhodobě porazit,“ uvádí s tím, že centrální banka by měla tlačit na banky, aby nabídly výhodnější úroky. Tomu prý ale mimo jiné brání nedostatečná konkurence na bankovním trhu.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Tomáš Havránek, ekonom, bývalý poradce bankovní rady České národní banky
Centrální banka prý má nástroje, jak k tomu banky motivovat – jako regulátor jim totiž může život zjednodušit, ale také znepříjemnit: „Může také lobbovat. Bankám teď poměrně reálně hrozí bankovní daň. A toto je jedna z posledních možností, jak se před ní můžou zachránit. Na tom spoření nebudou prodělávat, ale ani vydělávat tolik, co vydělávají teď.“
Za hysterii může ČNB
Za současnou vysokou inflaci podle Havránka může vedle vysokých cen plynu i domácí poptávka. „Státní pomoc, ty vrtulníkové peníze lidem během pandemie, byla štědřejší než v jiných zemích. Podstatnou roli hraje i politika centrální banky, která dlouhodobě udržovala peníze levné a tím přitápěla pod kotlem,“ vysvětluje bývalý poradce bankovní rady České národní banky.
V momentě, kdy inflace začala růst, prý sice centrální banka správně přikročila ke zvyšování úrokových sazeb, ovšem pomaleji, než jí doporučovali její vlastní analytici. Centrální banka navíc místo uklidňování veřejnosti varovala, že inflace bude jedna z nejvyšších v Evropě.
„Podle mě a řady ekonomů to přispělo k roztočení inflační hysterie. Fundamentální faktory vysvětlují zhruba třetinu naší zvýšené inflace, zbytek je primárně psychologického původu. Jedním ze zdrojů nepochybně byla i apokalyptická komunikace centrální banky,“ kritizuje profesor ekonomie z Institutu ekonomických studií FSV UK.
Primárním důvodem vysoké inflace je tedy podle něj špatná politika centrální banky, která má cenovou stabilitu na starosti. „Je to jediná instituce, která se o ní má opravdu starat.“
Koruna musí posílit
Současnému guvernérovi ČNB Aleši Michlovi vyčítá, že nechce, aby koruna posilovala. Centrální banka by prý měla ukázat, že udělá cokoli, aby dostala inflaci pod kontrolu a docílila cenové stability.
„Ale ona to nedělá. Dobře, zvýšila úrokové sazby poměrně hodně, ale je otázka, jak moc je to účinné. Ale má jeden účinný nástroj, který nepoužívá,“ upozorňuje Havránek s tím, že centrální banka by měla zahájit devizové intervence ve prospěch koruny.
Veřejné finance teď jedou na autopilota, který míří přímo do skály, varuje ekonom Hampl
Číst článek
Havránek připouští, že proti mohou být například firmy a exportéři, pro které je silný kurz koruny nevýhodný. Dodává ale, že základním cílem bankovní rady je cenová stabilita.
„Když se jí ho takto děsivě nedaří plnit, tak nechápu, jak si před sebou i před veřejností může odůvodnit, že nepoužívá nástroje, které má. Nechápu to jak u minulé bankovní rady, tak ani u té nové většiny, která od července vládne,“ podivuje se.
„Systém strašlivě selhal. Je hrozná věc, když má ČNB v ústavním mandátu úkol cenové stability a přitom během tří let – loni, letos a za rok – nám naše peníze, úspory, ztratí dohromady třetinu hodnoty. To je strašné selhání a je načase přemýšlet o nějaké změně, proto jsem navrhoval audit národní banky,“ dodává.
Získají někdy peníze zpět svou inflací ztracenou hodnotu? Poslechněte si v záznamu Interview Plus Jana Bumby.
