Prouza: Regulace bohužel dlouhodobě rostou. Hysterie okolo zavedení GDPR byla přehnaná
Kdo reguluje české podnikatele až do absurdních maličkostí? Může za to Brusel, nebo čeští úředníci a politici? Jak se vypořádat s nedostatkem pracovní síly? A jaký má smysl větší ochrana hranic EU? Nejen na tyto otázky odpovídal ve Dvaceti minutách Radiožurnálu nový předseda Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Své nové role ujmete 1. října, není to pro vás tak trochu přeběhnutí na druhou stranu?
Není. Když se podíváte na můj životopis, tak jsem začínal jako podnikatel. V roce 2000 jsem založil firmu, pak jsem pracoval chvíli pro stát, pak jsem se vrátil do soukromého sektoru, pak jsem působil ve světové bance, kdy jsme pomáhali dávat dohromady právě nové systémy regulace, pak jsem se znovu vrátil pracovat pro stát. Myslím, že mojí obrovskou výhodou je, že znám ty věci z obou stran.
Regulace z obou stran.
Musel jsem svého času žít na základě regulací, které jsme předtím dva tři roky připravoval, takže to byla velmi dobrá kontrola toho, co dává smysl a co nefunguje.
Ptám se na to, protože vy jste jménem své nové funkce jako jednu z prvních věcí kritizoval právě příliš velkou regulaci, která zatěžuje české podnikatele a podnikání. Ale nebyla právě vláda Bohuslava Sobotky, jejíž jste byl, coby státní tajemník pro evropské záležitosti, součástí, tak nebyl to právě tento kabinet, kdo regulace velmi zásadně posílil?
Když se podíváte, tak ty regulace rostou opravdu od 90. let neustále.
Ano, ale já se ptám na tento kabinet...
Rozhodně. Nebyl to nějaký výjimečný kabinet, regulace rostou bohužel dlouhodobě, a co tedy chybí, je to, co umí třeba některé jiné země. Že když přichází nová regulace, tak najdu nějakou jinou, starší, kterou jde zrušit. Nebo když třeba zavádím nějakou novou povinnost, tak jestli musí onen ministr sám projít tou regulací.
Příkladem pro mě je Velká Británie. Když v Británii zavádíte v rámci e-Governmentu nějakou novou povinnou registraci, je součástí procesu, že se potom do toho systému musí dokázat zaregistrovat i příslušný ministr.
Ano, ale abychom se vrátili k vládě, na kterou jsme se vás ptala, což je kabinet Bohuslava Sobotky, tak ten zavedl mimo jiné elektronickou evidenci tržeb. Zavedl kontrolní hlášení, zavedl i takové detailnější předpisy, jako byla třeba pamlsková vyhláška. Všechno jsou to poměrně zásadní regulace podnikání. V čem ulevil, když říkáte, že kabinety mají také ulevovat?
Toho ulevování nebylo dost. Myslím, že to byla jedna z velkých chyb toho předchozího kabinetu, že nedokázal říct, ano chceme nějaké nové povinnosti, typicky přesně kontrolní hlášení EET, pomáhá to výběru daní, myslím si, že se mělo zavádět dokonce rychleji, než se to dělalo v minulosti.
Ale pak měli říct, my respektujeme, že to znamená větší administrativu pro podnikatele, a tak jim třeba snížíme daně, třeba dokážeme říct, ano, ti poctiví, kteří budou platit, s tím mají nějaké náklady, je ale férové, že jim ulevíme někde jinde. To byla věc, která chyběla a na kterou bychom se měli soustředit výrazně víc než v minulosti.
Šéfem Svazu obchodu a cestovního ruchu bude Prouza. Střídá současnou ministryni Novákovou
Číst článek
Mně jde o to, na kolik od vás může takové zvolání nebo takové přání znít věrohodně, když jste zároveň byl součástí kabinetu, která regulace poměrně výrazně posílil, aniž by jinde ulevil.
Tak nebyl jsem ministrem průmyslu, abych zodpovídal za to, jak se reguluje byznys, nebyl ministrem financí, staral jsem se o to, aby když už se něco dělá na evropské úrovni, tak aby to prostě mělo smysl, aby to odpovídalo českým zájmům, a to hájení zájmů ČR, českého byznysu je to, clo budu dělat i dál.
Vy jste byl na Českém rozhlase Plus, kde jste již na pár základních otázek ohledně svého působení v čele Svazu obchodu a cestovního ruchu odpovídal. Tam jste řekl, že podnikatelé se v ČR bojí podnikat. Když vás budu citovat, řekl jste:
‚Tady je prostě vidět i to, jak v minulosti fungovaly finanční úřady, v posledním roce a půl, dvou letech prostě příběhy z mnoha zajišťovacích příkazů, které potom soud označí za neoprávněné, čili ten strach z toho, že i drobná chyba, která před třemi, pěti lety se mohla vyřešit drobnou pokutou v řádu několika tisíc korun, dnes může vést až k likvidaci firmy.‘
Ale opět, není to situace, která se rozbujela právě za vlády Bohuslava Sobotky, které vy jste byl součástí, kde to byl Andrej Babiš, současný premiér, kdo nastavil přísnější metr finančních úřadů vůči podnikatelům?
Ano, tehdy to začalo, bohužel to pokračuje a já chápu, že je dneska pořád politické zadání být velmi přísní. Ale myslím si, že už tady dávno měl přijít nějaký kontrolní mechanismus, který říká, nefunguje to, prohráváte soudy, máte něco špatně, tak se prosím nad tím zamysleme, já myslím, že se stát musí vrátit k té situaci, kdy dokáže rozlišit, jestli to byla chyba z neznalosti anebo jestli to byl kriminální záměr.
Pokud byl kriminální záměr neplatit daně, obcházet systém, rozkrádat evropské dotace, tam ať ta přísnost je velmi rychlá a velmi tvrdá. Ale většinou to je nějaké administrativní pochybení, které by v každé normální zemi řešili spíš domluvou nebo možná nějakou minimální pokutou, ale ne likvidací firmy.
Já tomu rozumím, ale nenašla jsem vaše výroky ze starší doby, kdy jste byl státním tajemníkem pro evropské záležitosti, kde byste se vůči tomu vymezoval, kde byste říkal, finanční správa postupuje příliš restriktivně, pojďme ji zlidštit.
Já jsem byl přesně státní tajemník pro evropské záležitosti.
Já tomu rozumím, ale ptám se na vaši současnou roli a určitý řekněme střet nebo jinou pozici, kterou jste zkrátka zastával předtím.
No ale já jsem nezastával předtím jinou pozici. Měl jsem nějaký úkol, nějakou roli, nebyl jsem ministrem financí, nebyl jsem šéfem Finanční správy. Ta otázka by dávala smysl, kdybych byl předtím ministrem financí a tehdy bych hájil postup finančního úřadu, což jsem nikdy nedělal.
Visegrádská čtyřka je vnímána jako toxická značka. Nedokáže přijít s ničím pozitivním, říká Prouza
Číst článek
Zkrátka nevidíte v tom žádný rozpor, že jste byl součástí určité administrativy, která se nějak chovala, zavedla určitý typ regulací a teď z nové pozice, logicky ty regulace kritizujete.
Když se podíváte na to, co jsem dělal v té předchozí administrativě, tak jedno z mých velkých témat byla třeba digitalizace ČR.
Pojďme k té digitalizaci a k těm evropským otázkám, vy jste si na facebooku nedávno stěžoval, že české úřady, možná i čeští politici často implementují směrnice, které přichází z Bruselu přísněji, než musí. O čem třeba jste mluvil?
Jsou to takové ty známé příklady typu, povinné balení koblihy do mikrotenových sáčků a podobně.
Ano, já myslím něco novějšího, toto je staré více než deset let.
Určitě, ale je to prostě ten typický příklad, který prostě si lidi pamatují, který znají, že nějaký lobbista si prosadí svůj partikulární zájem, ten schová ve sněmovně za příkaz z Bruselu, který neexistuje. Těch příkladů je samozřejmě mnoho.
Řekněte mi nějaký z poslední doby prosím.
Poslední dobou celé téma ochrany osobních údajů, to známé GDPR, kdy byli Češi zase v některých věcech přísnější, a navíc ještě nezafungovala třeba komunikace států, která by říkala, že to je nesmysl. Byly tu stovky konzultantů, kteří běhali po ČR, vytvářeli nejčernější scénáře o tom, co všechno se firmám stane, když si nekoupí jejich konzultační služby.
Přitom pro 99 % firem se vlastně nic neměnilo, s těmi novými pravidly, které už tady dávno existovaly a maximálně byly v situaci, že na to ty firmy předtím kašlaly, ale věcně se neměnilo skoro nic, ta hysterie kolem toho byla obrovská.
Když hovoříte o GDPR, nebyl jste ale právě vy tentokrát v roli státního tajemníka, toho, kdo měl na starosti digitalizaci státní správy, u toho, když se implementovaly směrnice týkající se GDPR?
Musím říct, že velmi dobře mě fungovala komunikace s českým byznysem, my jsme od začátku té přípravy…
Byl jste u toho, abych věděla?
Byl jsem u toho, když se připravovaly základní pravidla, už jsem nebyl u toho, když se to mělo překlápět do české národní legislativy. To přišlo potom, ale při vyjednávání na úrovni EU jsme měli velmi dobrou komunikaci se Svazem průmyslu, se Sdružením pro internetový rozvoj a podobně. Některé věci jsme dokázali odstínit, dokázali společně tlačit na to, aby ty věci byly ne tak přísné, ne tak tvrdé, abychom dobře chápali byznysové dopady, tam to fungovalo velmi dobře.
Prouza: Pro Evropu jsme nesolidární potížisté. V migrační krizi jsme měli být diplomatičtější
Číst článek
Co jste dokázal odstínit?
Byly tam původně nastavení třeba jako výrazně tvrdší reportingové povinnosti, výrazně větší sankce, které zase nedávaly smysl, v těch původních variantách bylo třeba mnohem náročnější povinnost na to, jak zaznamenávat různé souhlasy a podobně. My jsme se hodně snažili, aby ty věci byly co nejpodobnější už existující české legislativě, aby vlastně ty nálady pro byznys, ty nové, byly minimální.
To, že pak stát selhal v tom, že nedokázal vysvětlit nějakou jednoduchou komunikační kampaní, že se prostě pro většinu byznysů nic nemění, to si myslím, že byl problém, který přišel někdy na přelomu roku 2017. Tam si myslím, že stát měl velký dluh uklidnit tu hysterii, která byla.
A následně říkáte, že do té konkrétní podoby, jak byla přijata v Česku pravidla pro GDPR, do té už jste zasahovat nemohl, ani z titulu svých funkcí v sociální demokracii, ani z titulu svého vlivu, to už jste nemohl ovlivnit.
Ne, to tehdy dělalo ministerstvo vnitra, úplně před volbami, myslím, že tehdy jsem ve vládě nebyl, tehdy padlo špatné rozhodnutí, že se legislativa nepředložila ještě v tom původním kabinetu, že se vlastně zbytečně ztratilo tři čtvrtě roku, kdy se čekalo na výsledek voleb, na novou vládu a to přispělo pak k té hysterii.
Strašně dlouho chyběl český provádějící zákon, který ministerstvo vnitra neudělalo, protože čekalo na výsledek po volbách a jestli bude nové politické zahájení nebo nebude.
Ale to bylo rovněž ministerstvo, které bylo v gesci sociální demokracie, vašich stranických kolegů...
Přál bych si umět ovlivnit věci, ale jako v každé vládě jsou rozděleny zodpovědnosti, a tak to platí.
Celý pořad Dvacet minut Radiožurnálu si poslechněte v audiu na začátku článku.
