České domácnosti ani průmysl v následující topné sezóně nejsou v ohrožení, říká ministerstvo financí
Zastavení toku plynu z Ruska by mělo významné makroekonomické dopady až s příchodem topné sezony 2023/2024. Český hrubý domácí produkt by kvůli tomu v roce 2023 klesl až o 2,9 procenta, v roce 2024 až o 1,6 procenta. Na twitteru to ve středu uvedlo Ministerstvo financí. Domácnosti ani průmysl v České republice minimálně v následující topné sezoně nejsou podle ministerstva v ohrožení.
„Ministerstvo financí analyzovalo ekonomické dopady hypotetického odstřižení dodávek plynu z Ruska. Letošní topná sezona by měla být pokryta z domácích zásob a za přispění terminálu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku,“ uvedlo ministerstvo financí.
Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulém týdnu uvedli, že pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent.
Kapacitu zajištěnou máme
Dostatek plynu v České republice pro všechny je podle ministerstva realistickým předpokladem. Počítá se přitom s využitím všech zajištěných kapacit plynu. Jde například o naplněné zásobníky plynu přímo v České republice, ale i zajištěnou kapacitu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku, který by měl pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v Česku.
Česko při průměrné teplotě v zimě vystačí s plynem zhruba do srpna 2023, míní ministerstvo financí
Číst článek
Využít je možné také plyn ze státních hmotných rezerv. „Pokud by byla silnější zima, tak se to samozřejmě zkracuje o pár měsíců, nicméně to jsou ty měsíce letní, to není až tak dramatické,“ uvedl minulý týden Prušvic.
Premiér Petr Fiala (ODS) už minulý týden ve středu uvedl, že Česká republika má dostatek zásob plynu na zimu. Stát podle něj udělal veškeré kroky, aby nenastal nejkatastrofičtější možný scénář. I Fiala zmínil například naplněné zásobníky plynu, nakoupený plyn ve státních hmotných rezervách nebo získání kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) před týdnem uvedl, že udržet ekonomiku v chodu je v zájmu každého. Stát nebude podle něj při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi, v určité fázi je ale možné, že bude potřeba i jejich solidarita a částečné omezení.
