Třetina zakázek ministerstev za poslední 3 roky byla zadána bez veřejné soutěže

Za poslední tři roky vypsala ministerstva veřejné zakázky za zhruba 52 miliard korun. Více než třetinu z nich ale zadala bez otevřené soutěže. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad. V oblasti informačních technologií je tento podíl ještě vyšší - ze zakázek za 11 miliard bylo 62 procent zadáno přímo konkrétnímu dodavateli.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Počítač, internet, klávesnice (ilustrační foto)

Počítač, internet, klávesnice (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

NKÚ analyzoval data z informačního systému veřejných zakázek i dalších zdrojů. Například u ministerstva obrany tvořil podíl zakázek zadaných v jednacím řízení bez uveřejnění 61 procent všech zakázek na informační technologie.

„Když k tomu ale kontroloři přičetli i zakázky, u nich ministerstvo využilo výjimek podle zákona o veřejných zakázkách, stoupl v kontrolovaném období podíl zakázek na informační technologie podávaných bez soutěže na 72 procent,“ upozorňuje mluvčí NKÚ Olga Málková.

Proč je podíl zakázek zadávaných bez výběrových řízení vyšší právě v oblasti informačních technologií?

Přehrát

00:00 / 00:00

O ministerských zakázkách mluvili v pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu mluvčí NKÚ Olga Málková a programový ředitel Transparency International Radim Bureš

„Informační systémy jsou komplikované a musí se v průběhu jejich užívání často aktualizovat, ať už kvůli modernizaci, nebo změnám zákonů. U kontrolovaných systémů ministerstva obrany trvaly smluvní vztahy až 20 let.

Ministerstvo si zpočátku při uzavírání smluv se svými dodavateli neošetřilo, aby na něj přešla autorská práva k těmto systémům,“ vysvětluje Málková a doplňuje:

„V praxi to pak znamená, že tito dodavatelé, s ohledem na to, že vlastní k těmto systémům autorská práva, získávají zakázky bez soutěže. A v důsledku to znamená, že také každá další zakázka týkající se daného systému bude bez veřejné soutěže.“

Ministerstva ale nijak neporušují zákon. „Jednací řízení bez uveřejnění je jedním ze způsobů zadávání zakázek, který zákon umožňuje,“ potvrzuje Málková a dodává:

„Ukazuje se ale, kde je prostor k šetření veřejných prostředků. Ministři by měli zanalyzovat smluvní vztahy svých resortů a přehodnotit je tak, aby byl co největší prostor pro otevřená zadávací řízení. Ta jsou cestou k efektivnějšímu a hospodárnějšímu využívání veřejných prostředků.“

Zákonné, ale neúsporné

Stejný názor zastává programový ředitel protikorupční organizace Transparency International Radim Bureš, který přístup NKÚ oceňuje.

„Myslím si, že jde na jádro věci efektivního hospodaření veřejné zprávy. Mohu to jen potvrdit. Dochází tam k minimálnímu porušování zákona, na druhou stranu se nikdo nestará o to, jestli zvolený způsob je efektivní, jestli šetří veřejné prostředky a podobně. Je to velký nešvar, který v průřezu celé veřejné správy přetrvává,“ tvrdí Bureš a pokračuje:

„Myslím, že to je problém jednotlivých odpovědných funkcionářů, kteří nepostupují s péčí řádného hospodáře. Nález NKÚ ukazuje, že pokud se někdo snaží o snížení a optimalizaci nákladů, má k tomu cesty, které nejsou využívány.“

Podle Bureše je nutné hledat metody, jak náklady snížit. „Jestli dlouhodobý smluvní vztah, kde se jen nabízejí další náklady na technickou modernizaci, nezměnit, nevypovědět, nevysoutěžit znovu. Jestli je dobře ošetřený převod autorských práv,“ popisuje Bureš a uzavírá:

„Stát nakupuje různé IT služby, ale autorská práva zůstávají u firem a stát se dostává do vleku dodavatelů, od kterých těžko může odcházet. A to musí řešit managementy příslušných úřadů.“

Jan Richter, Kateřina Prachařová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme