Tržby z turismu v Egyptě a Tunisku klesly až o třetinu. Řecko si polepšilo
Loňské protivládní demonstrace a nepokoje v Egyptě a Tunisku se negativně odrazily na důvěře turistů. Tržby z cestovního ruchu poklesly v některých případech až o 35 procent. Naopak Řecko, také zmítané sociálními nepokoji, může být spokojeno s nárůstem cestovního ruchu o 14 procent.
Na loňské nepokoje v afrických zemích turismus reagoval negativně. Nepokoje odradily naprostou většinu turistů. Konflikty se ale podle Jaromíra Beránka ze společnosti MAG Consulting odehrávají v administrativních centrech.
„Turistická střediska jsou v naprosté většině případů mimo administrativní centra a je tam bezpečno, což potvrzují všechny české cestovní kanceláře. Ale západoevropští a čeští turisté to pojímají jako celek, proto tam došlo k jednotřetinovému poklesu.“
Egypt a Tunisko se snaží propagovat svá turistická centra a lákat turisty. Zda si svoji bilanci polepší v letošním roce, záleží podle Jaromíra Beránka na tom, jak se bude vyvíjet okamžitá situace:
„Všechno bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet okamžitá situace v době, kdy bude vrcholit letní turistická sezóna. Zda bude v jednotlivých přímořských lokalitách bezpečno, zda budou moci lidé navštěvovat památky, zda budou bezpečné přístupové cesty a včas přilétávat a odlétávat letadla.“
Tržby z cestovního ruchu v Egyptě a Tunisku poklesly v některých případech až o 35 procent. „A to je ve státech, které tvoří HDP z cestovního ruchu 15 procent, velmi výrazný pokles, který se promítá v celé ekonomice,“ vysvětluje Beránek.
Do Řecka se lidé nebojí
Řecko, které stojí před bankrotem, si naopak polepšilo, zhruba o 14 procent. Aspektů je podle Beránka celá řada:
„Řecko si nikdo nespojuje s ozbrojenými útoky jak mezi místními občany, tak na turisty, jak tomu bylo v posledních týdnech v Egyptě. Jsou to nepokoje v podstatě namířené proti vládě a úsporám, a rozhodně nemají ozbrojený charakter a dotýkají se turistů pouze a jenom okrajově. Služby byly poskytovány na odpovídající úrovni, srovnatelné s minulými léty.“
Podle něj by bankrot nebo vystoupení Řecka z Evropské unie mělo fatální dopad na cestovní ruch v zemi.
„Došlo by tam k jiné měně, nebo okolkovanému euru. Inflace by se zvedla v řádově desítkách procent. Řekové by nevěděli, za jaké ceny nabízet své služby. Mohlo by dojít i k určitému omezení přeshraniční spolupráce, což by se mohlo dotknout i zásobování a celkové úrovně poskytovaných služeb,“ dodává Jaromír Beránek.
Egypt a Tunisko se na celosvětových příjezdech podílely zhruba 5 procenty. Na výjezdech Čechů téměř jednou třetinou.
