Češi v Turecku postavili továrnu za více než 25 milionů eur. Vyrábí turbíny pro vodní elektrárny

Češi sází na turecký zájem o rozvoj vodní energetiky. I to je důvod, proč nedaleko Ankary vznikla za zhruba 25 milionů eur česká továrna na turbíny a generátory. Díky pobídkám turecké vlády by se investice měla vrátit do sedmi let. První nově vyrobené kusy už jsou připravené na expedici do vodních elektráren na východě Turecka. Podrobnosti zjišťoval Český rozhlas Plus.

Ankara Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Snímek z vodní elektrárny ve francouzském městě Orelle. | Foto: Emmanuel Foudrot | Zdroj: Reuters

„Všechno začíná ve svařovně, sem doráží všechny součástky budoucích turbín a generátorů. Jsou jich tisícovky, většinu jich kupujeme tady v Turecku, ale některé například turbínové a generátorové hřídele dovážíme z České republiky,“ říká v centrální hale nové české továrny v Turecku její hlavní inženýr Altan Escan.

Energie, která lidem doslova protéká pod rukama. Vybudovat malou vodní elektrárnu je v Česku těžké

Číst článek

Celá je na ploše 32 000 metrů čtverečních a její specialitou je např. jedenapůlmetrová tlustá betonová podlaha, která snese zatížení několik desítek tun. Kousek dál se nachází čtyři metry široký kovově lesklý prstenec, do kterého se shora vyvrtávají několikacentimetrové otvory.

„To je vrchní ochrana nastavovacích lopatek turbíny, otvory do prstence se vrtají s přesností 12–15 mikronů. Do těchto děr se uchycují lopatky turbíny, takže přesnost je zde velmi důležitá,“ vysvětluje Escan.

Ocelové lopatky pro turbínu, které tam dělníci ručně ještě přebrušují, leží vyskládané na dřevěných paletách. „I když vypadají stejně, mohou mít nepatrně rozdílnou váhu. Takových lopatek je v turbíně celkem 13. Poté, co se namontují, tak se dělá nastavení rovnováhy, aby se zabránilo jakýmkoliv vibracím,“ dodává Escan.

Musíme se přeorientovat z ropy na solární energii. Olejáři mi ale nevěří, říká přední světový ekonom

Číst článek

Už skoro hotová je například tzv. Francisova turbína. Typ turbíny, konkrétní velikost a zakřivení lopatek byly zvoleny s ohledem na kapacitu přehrady, potřebnou energii a srážky v místech, kde se bude používat, tedy na východě Turecka v oblasti Kars.

Turecké pobídky

Podle Pavla Váňy, provozního ředitele skupiny, která elektrárnu asi 30 kilometrů od Ankary postavila, byly pro vstup na místní trh s vodní energetikou zásadní pobídky, které Turecko poskytuje. Turecko např. garantuje výkupní ceny ve stabilnější dolarové měně a některé bonusy pro zahraniční investory.

‚Nemůžeme tady dělat větrné elektrárny.‘ Havlíček chce s Evropskou unií vyjednat dostavbu Dukovan

Číst článek

„Veškerou energii, kterou vyrobíme, tak od data uvedení do provozu po dobu deseti let máme garantovanou cenu 73 centů. V případě, že vyrobíme turbínu v Turecku, dostáváme po dobu pěti let za každé vyrobené megawatty navíc 13 centů,“ vyjmenovává Váňa jednotlivé pobídky.

„Tyto pobídky jsou samozřejmě důvodem, proč tu stojí továrna, navíc v Turecku jsme první,“ dodal. Návratnost investice očekává Váňa do 7 let.

Podpora obnovitelných zdrojů

Díky turecké podpoře lokálních a obnovitelných zdrojů energie by se mohla česká továrna na okraji Ankary rozrůstat. Právě vodní energie totiž představuje pro Turecko zásadní zdroj.

Podle náměstka ministerstva energetiky Abduláha Tansana se situace liší rok od roku. „Záleží na množství vody, jsou roky, kdy to klesne na 20 procent, ale letos máme zatím vody dost, takže aktuálně vyrábějí vodní elektrárny více než 40 % veškeré potřebné energie.“

Obnovitelné zdroje jsou podle Tansana pro zemi prioritou: „Turecko je nyní nad světovým průměrem v používání obnovitelných zdrojů a my v této strategii chceme pokračovat,“ uzavírá.

Ondřej Ševčík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme