Téměř polovina firem v Česku nezveřejňuje své účetní závěrky. Nechtějí prozradit údaje o majetku
Své účetní závěrky nezveřejňuje včas ve sbírce listin obchodního rejstříku 42 procent českých společností. Radiožurnál to vyčetl z dat ministerstva spravedlnosti za poslední roky. Některé společnosti, kterým zveřejnění účetních závěrek nařizuje zákon, se tomu podle oslovených expertů vyhýbají schválně – nechtějí, aby se vědělo, jaké mají dluhy nebo majetek.
Večerní zprávy v Televizi Barrandov uvádí Jaromír Soukup, majitel společnosti Empresa Media, pod kterou televize spadá. Podle sbírky listin odevzdala firma svou účetní závěrku naposledy za rok 2016.
Téměř polovina firem v Česku nezveřejňuje své účetní závěrky. Poslechněte si, co jim za to hrozí
„Což v překladu znamená, že od 1. ledna 2017 nemáme nejmenší tušení o tom, co se v té společnosti po finanční stránce děje,“ říká Radiožurnálu analytik z protikorupční organizace Transparency International Marek Chromý.
Z účetní závěrky se dá vyčíst, jak firma vydělává, jaké má dluhy nebo majetek.
„Jenom bych připomněl, že společnost v tomto mezidobí byla pravděpodobně částečně převzatá čínskou společností Citic, následně se vrátila do plné kontroly pana Soukupa. Nicméně nemáme tušení, jak si společnost vedla za tohle období. Netušíme, jak si tedy některé velké a významné společnosti vedou, což bych řekl, že má nejenom ekonomický, ale i společenský dopad,“ dodává Chromý.
Radiožurnál oslovil i firmu Empresa Media. Na otázky, proč nezveřejňuje své účetní závěrky, neodpověděla.
Společností, které dokumenty v posledních letech neodevzdaly, jsou ale desítky tisíc.
V účetnictví ministerstva zahraničí je nesprávnost v hodnotě 724 milionů, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad
Číst článek
„Počet subjektů neplnících řádně povinnost ukládat účetní závěrky do sbírky listin je objektivně vysoký. Mezi lety 2018 a 2020 nezaložilo účetní závěrky přes 235 tisíc obchodních korporací, které vznikly před rokem 2021,“ upřesňuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Minimální míra sankcionování
Každá čtvrtá společnost je přitom podle resortu neaktivní. Zbytek podle průzkumu rejstříkových soudů z roku 2018 závěrky nezveřejňuje kvůli své neznalosti, laxnosti, a malá část i záměrně.
„Ta účetní závěrka poskytuje výrazný rozsah informací. Nejenom pro obchodní partnery a potenciální obchodní partnery, ale například i pro konkurenci,“ říká vedoucí sekce účetnictví Komory daňových poradců Zdeněk Urban.
„To je možná ten hlavní důvod, proč není velký zájem účetní závěrku zveřejňovat dříve, než je nezbytně nutné, a v řadě případů tato povinnost plněna není. To neplnění je takovým určitým sportem v současné době, protože to sankcionování, které sice zákony znají, tak je využíváno v minimální míře,“ vysvětluje Urban.
Rejstříkový soud musí nejdřív podle zákona společnost vyzvat, aby dokumenty založila. Pokud to neudělá, hrozí jí statisícová pokuta. „A teď od minulého roku existuje ještě možnost, aby bylo zahájeno správní řízení o zrušení té společnosti,“ popisuje společník v advokátní kanceláři SNIEHOTTA & VAJDA LEGAL Lukáš Vajda.
Nedostatečná personální kapacita
To ale může soud udělat až poté, kdy společnost neodevzdá dokumenty dvě účetní období po sobě a nenapraví to ani na výzvu soudu. Podle Vajdy by to mohlo společnosti víc motivovat k tomu, aby závěrky zakládaly včas.
„Na druhou stranu administrativní síly rejstříkových soudů jsou velmi podhodnoceny. V praxi to povede stejně jenom k tomu, že společnosti to nebudou dále plnit. Je velmi málo pravděpodobné, že ve většině soudů bude personální kapacita tak silná, aby ty společnosti vyzývaly a zahajovaly s nimi takovéto správní řízení,“ dodává Vajda.
Účetní závěrka ministerstva průmyslu je po urgencích kontrolorů v pořádku. Byly v něm chyby za 45 miliard
Číst článek
Největším rejstříkovým soudem v Česku je Městský soud v Praze. Loni za neúplné dokumenty ve sbírce listin rozdal pokuty za necelé dva miliony korun. To je asi dvakrát tolik než v předchozích letech. Soudy jsou zahlcené taky rušením neaktivních společností. Městský soud v Praze měsíčně zahájí likvidaci asi 300 firem.
„Na problém neaktivních společností bylo reagováno zavedením možnosti zrušení obchodní korporace bez likvidace. Dále také došlo ke zjednodušení postupu zrušení právnické osoby s likvidací, pokud je iniciováno soudem. Byť uvedené úpravy skutečně směřují k vyčištění obchodního rejstříku, s ohledem na obrovský počet neaktivních obchodních korporací, je jich více než sto tisíc, jde o dlouhodobý úkol,“ říká mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka.
Resort se podle Řepky taky snaží administrativu spojenou s účetními závěrkami společnostem zjednodušit – pokud firmy podají žádost, dokument za ně může od letošního roku do rejstříku vložit finanční úřad.
