Uděláme vše pro záchranu eura, vzkazují Merkelová a Hollande
Německo a Francie jedním hlasem vzkazují, že udělají vše pro ochranu eura. Současná vyhrocená situace kolem Španělska a Řecka přiměla dnes německou kancléřku Merkelovou a francouzského prezidenta Hollandea ke společnému prohlášení.
Merkelová s Hollandem se shodli, že udělají vše pro záchranu eura. Kancléřka mluvila s francouzským prezidentem ze své dovolené v jižním Tyrolsku.
Šéfové dvou největších ekonomik eurozóny požadují také co nejrychlejší uvedení kroků domluvených na posledním evropském summitu do praxe.
Prohlášení obou státníků přichází v době, kdy se debatuje o nejlepším možném řešení dluhové krize. V tisku se spekuluje o tom, že evropské vlády ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) plánují intervenci, aby uklidnily finanční trhy.
O dalším dějství dluhové krize v eurozóně a možném zásahu Německa, Francie a ECB mluvil ve Stalo se dnes bruselský zpravodaj ČRo Ondřej Houska
Prakticky s totožným prohlášením jako Merkelová a Hollande předtím vystoupil šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Slíbil, že udělá cokoliv, aby uchránil eurozónu před rozpadem.
Společná masivní intervence Německa, Francie a Evropské centrální banky má údajně spočívat v tom, že členské země eurozóny svolí k tomu, aby dočasný záchranný fond, takzvaný euroval, nakupoval dluhopisy oslabených zemí na primárním trhu, což se ještě nikdy nestalo. Fond tuto pravomoc získal teprve loni, ale ještě nikdy nebyla využita.
Následně by vystoupila Evropská centrální banka pravděpodobně s velmi masivními nákupy naopak na sekundárním trhu. Tedy ne přímo v aukcích, když členské země prodávají své dluhopisy, ale poté, když investoři mezi sebou s těmito dluhopisy obchodují.
„Jestli se na tom ovšem členské státy budou schopny dohodnout a jestli ECB s tím bude souhlasit, to se teprve uvidí,“ poznamenal ve Stalo se dnes bruselský zpravodaj Českého rozhlasu.
Dnes se objevila zpráva, že Španělsko už nezvládá dluhovou krizi, a neobejde se bez rozsáhlé finanční pomoci. Podle agentury Reuters to během úterní návštěvy Německa připustil španělský ministr financí Luis de Guindos. Údajně se zmínil o tom, že Madrid potřebuje půjčit 300 miliard eur, tedy přes 7 a půl bilionu korun.
Španělská vláda následně informaci popřela. Už dřív ale opakovaně tvrdila, že si nemůže dovolit platit vysoké úroky, které za nákup jejích dluhopisů požadují finanční trhy.
