Udržení a rozvoj výroby skla na Novoborsku je světovým fenoménem
Neuběhlo ani pět let od chvíle, kdy na Novoborsku naplno propukla krize spojená s krachem tamního sklářského průmyslu. Po období, kdy region sužovala dvacetiprocentní nezaměstnanost, přišla konjunktura. Takový rozvoj je i v mezinárodním měřítku mimořádný. Jeho praktickým i symbolickým dokladem je aktuální výstava skla v Uměleckoprůmyslovém muzeu.
Kurátor Milan Hlaveš novou výstavu sestavil z výstupů sklářského sympozia pořádaného v Novém Boru. Vtipná a pozitivní expozice je zprávou o tom, že české sklo žije, žije v krajině. A že přežila i krajina, ve které díla vznikla.
„Po krachu Crystalexu, největšího sklářského podniku, hrozilo to, že pravidelná tříletá lhůta sympozií bude přerušena nebo sympozia nebudou vůbec. Město Nový Bor se rozhodlo sympozia pořádat. Přineslo to celou řadu pozitiv – větší zaměstnanost, naplněná infrastruktura,“ upřesňuje starosta Nového Boru Jaromír Dvořák.
Právě po pádu někdejšího Crystalexu v roce 2008 vystoupila nezaměstnanost na dvacet procent. Město poskytovalo sklářům neúročené půjčky a mnoho firem se snažilo své odborníky udržet.
Sklářské píšťaly na Novoborsku nabraly druhý dech. „Vznik dalších firem, kterých je dneska na Novoborsku zhruba 130, a významní umělci, jako je například Peter Layton ze Spojených států, tvrdí, že Novoborsko je jediná oblast na světě, kde je možno zušlechťovat sklo všemi možnými způsoby,“ doplňuje Dovřák.
Nový Bor chce podle něj i do budoucna sázet na to, že se bude město profilovat jako sklářské. „Myslím, že se to vyplácí nejen městu, ale vyplácí se to i zaměstnanosti v oboru tak, jak je tomu jinde ve světě. Jedině tohle je vzájemná cesta mezi městy a firmami – spolupráce na tom, aby region, který padnul na dno, znovu ožil,“ dodává starosta.
Důkazem toho je podle Dvořáka i to, že na rozdíl od okolních měst Novému Boru neklesá počet obyvatel.
