Plyn zdražuje kvůli válce, cena uhlí ale klesá. To svádí k jeho používání, jenže to ohrožuje klima
Počty nově budovaných uhelných elektráren ve světě se snižují. Nemusí to ale stačit k dosažení bezpečných teplotních limitů, které mají udržet globální změny klimatu na uzdě. Některé země navíc dál plánují otevírat další a další taková zařízení, informuje britský deník The Guardian.
Před pandemií onemocnění covid-19 se zdálo, že globální spotřeba uhlí dlouhodobě klesá. Uzávěry po celém světě a hospodářské otřesy v roce 2020 ale zvedly zájem o nové energetické projekty, které využívají právě uhlí, a to zejména v Číně.
O integraci Ukrajiny a dalších zemí do EU, o možném vstupu Finska a Švédska do NATO, o vlivu ruské televize RT v Jižní Americe a o nejstarší žijící ženě světa. Poslechněte si Svět ve 20 minutách
Americká nevládní organizace Global Energy Monitor (GEM) zveřejnila zprávu, podle které v loňském roce poklesla celková kapacita nově budovaných uhelných elektráren o třináct procent. Výkon budoucích producentů energie se snížil z předloňských 525 GW na loňských 457 GW.
Menší zájem o výstavbu nových uhelných elektráren projevily také jednotlivé země. Počet států, které plánují stavby nových elektráren, klesl na začátku roku 2022 na 34 zemí. O rok dříve to bylo o sedm států víc, vypočítává The Guardian.
„Pozitivní obraz ale kazí pomalé tempo odstavování starších uhelných elektráren. “
Pozitivní obraz ale kazí pomalé tempo odstavování starších uhelných elektráren. V loňském roce se jejich kapacita snížila o pouhých 25 GW, což přibližně odpovídá výkonu nově zprovozněných elektráren v Číně. Množství vyráběné elektřiny z uhlí tak v roce 2021 vzrostlo o devět procent na rekordní maximum. Přitom ještě na začátku pandemie byl trend opačný.
Autoři studie proto dospěli k názoru, že konec uhlí v oblasti energetiky je prozatím v nedohlednu. A to i přes to, že se země na loňském klimatickém summitu OSN shodly na postupném vyřazování uhlí.
„IPCC došel k závěru, že pokud lidstvo bude ve využívání fosilních paliv pokračovat jako doposud, globální teplota překročí dohodnutý limit.“
Mezinárodní energetická agentura (IEA) loni upozornila, že pokud chce svět omezit vzestup globální teploty na maximálně jeden a půl stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou, musí zastavit investice do všech druhů fosilních paliv.
Řada zemí využívá uhlí pro výrobu energie navzdory stále naléhavějším varováním ze strany vědců z Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Ten došel k závěru, že pokud lidstvo bude ve využívání fosilních paliv pokračovat ve stejném tempu jako doposud, globální teplota výrazně překročí dohodnutý limit.
Vliv války
Svou daň v otázce klimatu si vybrala také válka v Ukrajině, kvůli které rostou ceny plynu, a zároveň klesá hodnota uhlí. To k jeho dalšímu využívání svádí, upozorňuje The Guardian.
Válka ovlivnila i české teplárny. Ministerstva uvažují o odložení přechodu na plyn, varují před dalšími roky
Číst článek
Vedoucí analytik Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) Lauri Myllyvirta, který je zároveň spoluautorem zmiňované studie, ale doplňuje, že v souvislosti s ruskou agresí se mnohé, zejména evropské státy, snaží svou energetickou politiku zreformovat.
„Je opravdu důležité všimnout si, jak se kvůli ruské invazi na Ukrajinu věci v otázce čisté energie daly do pohybu,“ poznamenává Myllyvirt.
Oživení spotřeby uhlí jakožto zdroje energie prý utlumila také klesající poptávka v Číně. Podle odborníka bude mít rozhodující roli v otázce spotřeby uhlí v Číně především oživení ekonomiky po skončení pandemie. Důležitá bude také reakce na nejistý globální hospodářský vývoj.
„Otázka ale je, jestli Čína skutečně usiluje o kvalitní ekonomický růst, jak o tom mluví Peking,“ upozorňuje Myllyvirt. Čína totiž od začátku pandemie uvedla do provozu víc nových uhelných elektráren než zbytek světa dohromady. Plány tamní vlády na zvýšení produkce čisté energie do roku 2025 si ovšem žádají snížení spotřeby této nerostné suroviny, uzavírá britský list The Guardian.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata vybral Jakub Rerich.
Uslyšíte o tom, jak by mohla vypadat integrace Ukrajiny a dalších zemí do Evropské unie. Ve Švédsku a Finsku se debatuje o vstupu do NATO. Jak velký vliv má ruská televizní stanice RT v Jižní Americe? A nejstarší žijící žena na světě je řádová sestra z Francie.
