Uhlíkově neutrální ekonomika není šílenství, ale megatrend, který politici nezastaví, tvrdí Špicar

Průmyslová výroba v Česku v dubnu meziročně stoupla o rekordních 55,1 procenta, produkce se ovšem srovnává s obdobím nebývalého propadu způsobeného koronavirovou pandemií. „Předpovídali jsme, že restart bude rychlejší než v letech 2008 až 2009, a čísla to teď potvrzují. Máme z toho velkou radost,“ říká v Interview Plus viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle Špicara se nacházíme v pasti levné ekonomiky. Poukazuje na to, že průměrná hodinová mzda českého zaměstnance je 10 eur za hodinu a německého 30 eur (ilustrační foto) | Foto: Tomáš Vodňanský | Zdroj: Český rozhlas

Podniky ovšem začínají narážet na to, že kvůli nedostatku komponent nedokážou uspokojit objednávky. A místy chybí i pracovníci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Interview Plus s Radkem Špicarem

„Je to jeden z největších hendikepů, který česká ekonomika má, a jedna z největších překážek našeho dalšího růstu. Země, které mají dostatek pracovníků na trhu práce, budou moci přicházející konjunkturu využít mnohem lépe,“ podotýká.

Svaz prý proto bude chtít jednat s vládou o znovuotevření hranic pro zahraniční pracovníky, zároveň ale zdůrazňuje, že nejlepším řešením je skrze robotizaci a automatizaci uvolnit pracovníky pro kvalifikovanější a lépe placené pozice. Podle Špicara je to možné provést i ve velmi krátké době, k tomu je ale třeba spolupráce tří stran.

„Zaměstnanci musí chtít a být schopni rekvalifikace. Úkolem nás zaměstnavatelů je jim pomoci, děláme to i kvůli sobě.“

Radek Špicar

„Zaměstnanci musí chtít a být schopni rekvalifikace. Úkolem nás zaměstnavatelů je jim pomoci, děláme to do značné míry i kvůli sobě. A tou třetí stranou je vláda, která může být tím facilitátorem,“ uvádí Špicar.

Za příklad dává země Beneluxu, kde vlády vytipovávají sektory, ve kterých je převis, a naopak nedostatek pracovních sil, a podporuje jejich transfer.

V pasti levné ekonomiky

Podle Špicara se nacházíme v pasti levné ekonomiky. Poukazuje na to, že průměrná hodinová mzda českého zaměstnance je 10 eur za hodinu a německého 30 eur. Průměrná hodnota, kterou od něj zaměstnavatel získá, je pak 12 eur, v případě toho německého je to ale 42 eur za hodinu.

„Naším velkým úkolem proto je se špatně placených míst zbavit, provozy robotizovat, lidi přesunout jinam a lépe je zaplatit. “

Radek Špicar

„Je to obrovský nepoměr, který není daný tím, že bychom méně pracovali, naopak. Je to dané strukturou ekonomiky, jsme spíše subdodavatelé s nízkou marží a bez kontaktu se zákazníkem, zatímco Němci mají značku a finální výrobek,“ vysvětluje.

Dalším faktorem je to, že od dob transformace vlastní velkou část české ekonomiky zahraniční kapitál. „Jinak to nešlo a díky tomu to byla transformace úspěšná. Ale 32 let poté je třeba si přiznat, že to má i svá negativa. Jsme odtoková ekonomika a každý rok odtud odchází 300 miliard na dividendách,“ upozorňuje.

Nízká nezaměstnanost v Česku je prý částečně i negativní vizitkou, protože zaměstnáme každého bez ohledu na kvalifikaci.

„Naším velkým úkolem proto je se špatně placených míst zbavit, provozy robotizovat, lidi přesunout jinam a lépe je zaplatit. To jsou tři úkoly, které před námi stojí a bude to strašně těžké. Ale musíme se do toho pustit,“ zdůrazňuje.

Politici bez odvahy a vize

České politiky ovšem Špicar kritizuje pro nedostatek odvahy realizovat například reformu důchodového systému a zdravotnictví nebo snížit vedlejší náklady práce.

ČEZ chce být do roku 2030 nízkoemisní a do roku 2050 uhlíkově neutrální. Sází na fotovoltaické elektrárny

Číst článek

„Chybí politická odvaha dělat nepopulární věci, hladit společnost proti srsti a přijít s vizí, kterou potřebujeme. Nemá ji nikdo. Nemáme ji ve školství, v hospodářství, téměř v ničem. Jsme země bez vize, bez strategie a je to nešťastné,“ míní.

Politiky vyzývá k tomu, aby vzali za svůj plán transformace k uhlíkově neutrální ekonomice. Ta bude pro průmyslové Česko daleko těžší než pro jiné státy, které mají ekonomiku postavenou na službách, a musí si proto umět vyjednat více peněz z Evropské unie.

„Globální centra světové ekonomiky se přihlásila k tomu samému – k uhlíkově neutrální ekonomice do roku 2050. Anebo jsou ještě ambicióznější. To znamená, že to není žádné evropské zelené šílenství. Je to snaha zabránit nebo minimalizovat dopady změn klimatu, chránit životní prostředí pro další generace,“ tvrdí Špicar s tím, že uhlíkově neutrální chce být do roku 2060 i Čína.

„Pro nás to bude nejtěžší a nejdražší. Proto se podle toho čeští politici musejí umět chovat. To znamená nestavět se na zadní, protože je to megatrend, který nezastaví. Musíme být u toho a musíme na tom vydělat,“ uzavírá viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Jakými kroky lze dosáhnout proměny ekonomiky? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Jan Bumba, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme