Dodávky obilí a hnojiv z Ruska a Ukrajiny jsou v ohrožení, dopady pocítí hlavně rozvojové státy
Válka na Ukrajině způsobí šok pro globální dodávky a ceny potravin. Rusko a Ukrajina jsou totiž jedněmi z největších světových producentů v oblastech zemědělství a potravinářství. Nejde přitom jen o vývoz plodin, ale i hnojiv, na nichž jsou závislí farmáři po celém světě. Dopady války pocítí jako první hlavně rozvojové země, ve kterých se s nedostatkem potravin potýkají dlouhodobě.
Z Ruska a Ukrajiny pochází asi 29 procent celosvětového exportu pšenice. Přerušení tohoto toku tlačí světové ceny nahoru. Podle BBC by ruská invaze na Ukrajině mohla ovlivnit produkci obilí a dokonce zdvojnásobit celosvětové ceny pšenice.
Na 120 tisíc klientů Sberbank se dostane k úsporám ve středu. Vyplatí jim je Komerční banka
Číst článek
Rusko a Ukrajina jsou také vývozci až poloviny produktů ze slunečnic, jako jsou semena a olej. Ukrajina navíc celosvětově prodává hodně kukuřice. Rusko pak produkuje obrovské množství látek, jako jsou uhličitan draselný a fosfáty – klíčové složky v hnojivech, které umožňují růst rostlin a plodin.
Polovina světové populace získává podle BBC jídlo, které je vyprodukované právě díky hnojivům. Ruská vláda už vyzvala své výrobce, aby zastavili vývoz hnojiv.
Tento krok by mohl znamenal vyšší náklady pro zemědělce a nižší výnosy plodin. To se dále promítne do vyšších nákladů na potraviny. Ceny hnojiv již dříve byly vysoko kvůli prudce rostoucím velkoobchodním cenám plynu.
Británie prohrála soud o nevybrané clo. Podle Evropské komise způsobila škodu 70 miliard korun
Číst článek
Největší dopad
Světový potravinový program tento týden uvedl, že válka na Ukrajině pravděpodobně v Jemenu povede k dalšímu zvýšení cen paliva a potravin, zejména obilí.
Jemen je přitom na dovozu závislý a ceny potravin se tam v uplynulém roce více než zdvojnásobily. V důsledku konfliktu se tam miliony lidí ocitají na prahu hladomoru.
Mnozí Jemenci s ohledem na současnou situaci začali skupovat mouku. Libanon dováží asi 50 procent svého obilí z Ukrajiny.
Další těžce ovlivněné země mohou být Sýrie, nebo Tunisko. Šéf Světového potravinového programu David Beasley řekl BBC, že se počet lidí, kteří čelí potenciálnímu hladovění za čtyři roky před ruskou invazí zvýšil z 80 milionů na 276 milionů, a to zejména kvůli změnám klimatu a koronaviru.
