Ukrajina zřejmě požádala EU o další půjčku. Dostat ji může výměnou za reformy

Ukrajinský prezident Petro Porošenko zřejmě požádal Evropskou unii o další půjčky. Podle kuloárních informací by mohlo jít v přepočtu o více než 50 miliard korun. Na euro-asijském summitu (ASEM) v italském Miláně tuto informaci nepřímo potvrdil předseda Evropské komise José Barroso.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso na Euro-asijském summitu v Miláně | Zdroj: Reuters

„Debatovali jsme o možnosti další finanční pomoci. Ne tedy přesně o částce, kterou zmiňují novináři, ale jednali jsme o dalších penězích, protože se Ukrajina snaží naplňovat slibované reformy,“ potvrdil šéf komise.

Jestli Ukrajina dostane od Evropské unie další půjčku, však nezáleží jen na rozhodnutí Evropské komise. Důležité bude, jak se k tomu postaví členské státy osmadvacítky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jednání o Ukrajině i dalších tématech sledoval na summitu v Miláně redaktor Viktor Daněk

Barroso ale potvrdil, že komise požadavky Ukrajiny alespoň zváží. Pokud unie poskytne další finance, bude za to požadovat naplnění určitých podmínek. O jaké podmínky jde, zatím neupřesnil.

Kyjev půjčku potřebuje opravdu rychle – do konce roku má Rusku zaplatit v přepočtu přes 60 miliard korun za odebraný plyn. Bez alespoň částečné platby Moskva suroviny na Ukrajinu nepustí.

O plynu se bude jednat až v Bruselu

Odpoledne se v Miláně také jednalo o obnovení dodávek ruského plynu na Ukrajinu. Setkání podle Petra Porošenka přineslo hrubé obrysy budoucí dohody, detaily se ale budou probírat až příští týden v Bruselu. Plánované jednání se uskuteční ve formátu Rusko – Ukrajina – Evropská komise. Už teď ho v Miláně předpřipravuje expertní tým.

Přehrát

00:00 / 00:00

O summitu v Miláně mluvil zpravodaj ČRo v Rusku Martin Dorazín, svůj pohled připojil ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl

Jak ale uvedla ruská tisková agentura Interfax, prezident Porošenko dnes večer prohlásil, že „při rozhovorech s Putinem nebyly dosaženy prakticky žádné výsledky v otázce plynu.“

„K nějaké dohodě určitě dojít musí. Přestože teď prezident Porošenko odmítl přistoupit na ruské návrhy, v dohledné době tak učinit bude muset,“ míní ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl.

„Zejména před tím, než nastane zimní období, protože to je klíčová otázka i z hlediska jeho domácí legitimity. V okamžiku, kdy by Ukrajina neměla dostatečné zásoby na vytápění domácností, jeho popularita by prudce poklesla,“ předvídá Kratochvíl.

Přehrát

00:00 / 00:00

O příčinách možného výpadku dodávek ruského plynu na Ukrajinu mluvil Jan Šír z Asociace pro mezinárodní otázky

„Nějakou nabídku určitě přijme. Cena, kterou za ni Ukrajina zaplatí, ale bude velmi vysoká – a to nejenom finanční,“ očekává šéf Ústavu mezinárodních vztahů.

Podle Jana Šíra z Asociace pro mezinárodní otázky se dohodu v dohledné době nejspíš nepodaří uzavřít.

„Svůj skepticismus vyvozuji z toho, že celou situaci nevnímám jako energetickou krizi, ale jako faktickou válku. Z toho důvodu se domnívám, že dosáhnout nějakého kompromisu v otázce plynu je nemožné mimo rámec řešení ukrajinské krize, která má primárně ozbrojenou, vojenskou povahu.“

Plynová krize podle něj v zimě může hrozit. „Nicméně je otázkou, jestli hrozí kvůli Ukrajině, nebo kvůli ruskému postupu a prosazování ruských cílů na Ukrajině. Vzhledem k tomu, že mezi Ukrajinou a Ruskem fakticky probíhá od přelomu zimy a jara válka, je logické počítat s tím, že plyn nemusí téct přes Ukrajinu a tudíž se nedostane ani k evropským odběratelům,“ upozorňuje Šír.

Ruský prezident Vladimir Putin na euro-asijském summitu ASEM | Foto: Reuters

Jednání o Ukrajině bez výsledku

V Miláně se mluvilo i o míru na východě Ukrajiny, jednání ale žádný průlom nepřinesla. Nejvyšší představitelé EU byli odpoledne mírně optimističtí, připustili ale neshody. Ruský prezident jim prý garantoval územní celistvost Ukrajiny, což považují evropští lídři za úspěch.

Shodli se také na třech prioritách – těmi jsou důsledné dodržování klidu zbraní, uspořádání místních voleb na východě Ukrajiny a lepší a důslednější kontrola rusko-ukrajinských hranic.

V Miláně se sešli Putin s Porošenkem, klid zbraní na Ukrajině podle nich nesmí zůstat jen na papíře

Číst článek

Naopak nespokojenost neskrývala německá kancléřka Angela Merkelová a také Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Podle něj byla dnešní debata plná nepochopení.

Názor Vladimira Putina není známý, s médii v Miláně skoro vůbec nepromluvil. Jediná slova, která před kongresovým centrem pronesl, byla „buongiorno“ a „arrivederci“ – tedy dobrý den a na shledanou.

mka, Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme