Ukrajinská krize je argumentem pro dostavbu Temelína, míní ministr Mládek

Situace na Ukrajině je podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka jasným argumentem pro dostavbu jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech. Řekl to dnes na diskusním fóru o dodávkách plynu do Evropy, kde zdůraznil, že právě jádro by mohlo pomoci vyvážit závislost na ruském plynu. Společnost ČEZ přitom v dubnu zrušila plánovanou dostavbu Temelína po té, co vláda oznámila, že nebude rozvoj jaderné energetiky finančně podporovat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek | Foto: Marián Vojtek

S názorem ministra Mládka, že krize na Ukrajině může být argumentem pro rozšíření našich jaderných elektráren, ne zcela souhlasí energetický konzultant Vratislav Ludvík.

„Ono to na první poslech zní velice logicky, jenomže to tak bohužel nejde. Pan ministr zapomíná na jednu věc. Existují primární paliva, jako je ropa, plyn, uhlí a trochu i uran. A potom se tato primární paliva transformují na teplo, nebo elektrickou energii.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Bez primárních energií se nelze obejít, říká je energetický konzultant Vratislav Ludvík

Čili elektřina je už sama o sobě transformovanou energií. Bez těch primárních se zkrátka neobejdete,“ upozornil Ludvík. „Nelze v zásadě zemní plyn nahradit elektrickou energií tak, aby to bylo ekonomicky rozumné.“

Evropská závislost na dodávkách plynu

Mládek také znovu upozornil na možnou krizi, která hrozí hlavně na Balkáně v případě, že přestane proudit plyn přes Ukrajinu. Země jako například Bulharsko, Bosna a Hercegovina nebo Moldávie jsou podle něj plynem zásobovány pouze z Ukrajiny a navíc nemají dostatečné zásobníky.

Jaderná elektrárna Temelín odebírá od července 2011 palivo od ruské společnosti TVEL, která patří do koncernu Rosatom. Dříve byl dodavatelem americký Westinghouse. Ruské palivo využívá každý šestý reaktor na světě, v Česku kromě Temelína také Dukovany. Všech devět českých reaktorů, šest komerčních, dva výzkumné a jeden univerzitní, pracuje na ruské palivo.
Pramen: ČTK

"Riziko humanitární katastrofy umrzlých lidí je celkem reálné," uvedl Mládek. Podle něj by Evropská unie měla začít situaci řešit nyní a nečekat na leden.

Pokud by Rusko skutečně skončilo s dodávkami plynu, připouští Vratislav Ludvík možnost dodávek odjinud.

„Otázka je, na jak dlouho by zůstaly kohouty zavřeny. Domnívám se, že vzhledem k velkému významu exportu plynu pro ruskou ekonomiku, by toto období mohlo být pouze jakýmsi varovnm výstřelem ale nikoli trvalým stavem.“

„V momentě, kdyby Rusko přestalo dodávat plyn delší dobu, tak se v podstatě vyřazuje z konkurence a začne se dodávat plyn pro Evropu od jiných dodavatelů,“ říká energetický konzultant Vratislav Ludvík.

Připomněl také, že technologii výrobu jaderného paliva ovládají jen země patřící do tzv. atomového klubu.

Jaderná elektrárna Temelín | Foto: Reuters

Ropovody a plynovody | Foto: Český rozhlas

Vladimír Kroc, Milan Kopp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme