Sociální antropoložka: Pomoc Ukrajincům není příliš štědrá. Ale až moc jsme osekali náš sociální systém
Česká národní banka (ČNB) posunula základní úrokovou sazbu nejvýš za posledních dvacet let. Reaguje tak na zhoršující se predikci vývoje inflace, vysvětluje ředitel měnové sekce ČNB Petr Král. Rozhodnutí ale kritizují odbory – šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula se domnívá, že bankéři by měli více jednat s politiky: „Vysíláním signálu, že se má šetřit, se ještě zpomaluje výkon ekonomiky.“
Se šéfem odborářů ale nesouhlasí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Politika České národní banky podle ní funguje, učiněné kroky se ale do ekonomiky promítnou se zpožděním:
Za posledních 20 let nejvýše - na 5 procent - posunula včera bankovní rada ČNB základní úrokovou sazbu
„Banka plní svůj mandát a snaží se inflaci ovlivnit alespoň do budoucna. S válkou v krátkodobém horizontu nic dělat nemůže, bojuje ale o budoucnost.“
Zamrazilová kvituje, že se vláda snaží například zvyšováním příspěvku v hmotné nouzi o adresnou pomoc. „U plošných covidových opatření nakonec převážily ty nezamýšlené účinky a vlastně se to přelilo do inflace,“ připomíná.
Kdo má vlastní bydlení
ČNB stanovila přísnější pravidla pro poskytování úvěrů na bydlení. Získat hypotéku tak bude obtížnější
Číst článek
Jak negativní vývoj v ekonomice ovlivňuje společnost, shrnuje sociální antropoložka Lucie Trlifajová ze Sociologického ústavu Akademie věd:
„Můžeme sledovat dva dlouhodobé procesy – růst cen nemovitostí a počtu pracujících lidí, kteří obtížně pokrývají náklady na život.“
Pro stále větší skupinu občanů se tak stává nedostupným vlastnické bydlení, ke kterému chybí alternativy, a to vede k rozevírání nůžek podle majetku – mezi lidmi kteří vlastní, nebo nevlastní nemovitost.
„S příchodem uprchlíků vzniká dvojkolejný systém. Lidé z Ukrajiny mají nárok na vyšší podporu než člověk v hmotné nouzi.“
Lucie Trlifajová
V České republice je příliš osekaný sociální systém s nízkou legitimitou, myslí si Trlifajová: „Ukázalo se to už v době covidu, kdy čerpání dávek skoro nestoupalo a vytvářeli jsme paralelní systém.“
Důležité je nastavit sociální systém tak, aby skutečně nabízel ochranu lidem, kteří se dostanou do ohrožené situace. Pomoc by přitom neměla jít na podporu úzkého segmentu obyvatel, ale na poměrně širokou skupinu, radí socioložka.
Trlifajová varuje před dlouhodobým pocitem, že stát nepomáhá těm, kteří podporu potřebují. „S příchodem ukrajinských uprchlíků navíc vzniká dvojkolejný systém, kdy lidé z Ukrajiny mohou, pokud bydlí zadarmo, dostat de facto vyšší podporu než člověk v hmotné nouzi,“ varuje a obratem dodává:
„Nemyslím si, že podpora pro Ukrajince je příliš štědrá, ale ilustruji tím to, jak moc jsme u nás osekali sociální systém.“
Poslechněte si celé Téma dne Renaty Kropáčkové.
