Unie tlačí Řecko k rychlé dohodě s věřiteli o odmazání jeho dluhů
Řecko se má se soukromými investory dohodnout na seškrtání svých dluhů co nejdříve. Na noční schůzce v Bruselu k tomu Athény vyzvali ministři financí zemí platících eurem. K dohodě mají dospět pokud možno v příštích dnech.
Bez účasti soukromého sektoru na nesení břemene řeckých dluhů neuvolní eurozóna druhý záchranný balík pro Řecko. Bude v něm 130 miliard eur. Řecko přitom čeká další splátka jeho dluhu ve výši 14,5 miliardy už v polovině března.
Loňská dohoda o takzvaně dobrovolném zapojení soukromých věřitelů do pomoci Řecku počítala s tím, že se vzdají poloviny svých pohledávek. Bude to ale muset být víc.
Vyjednavači investorů uvedli jako maximum odpis 70 procent svých půjček Řecku. Odpuštění dluhu se má provést výměnou stávajících dluhopisů za jiné se splatností 30 let a nízkým úrokem. Ten si investoři představovali kolem 4% procent.
Podle eurozóny to ale má být méně. Ministři tedy vrátili předložený návrh k přejednání.
O výsledcích schůze ministrů financí eurozóny informoval zpravodaj ČRo Pavel Novák
„Žádáme řecké kolegy, aby pokračovali v jednání se zástupci soukromého sektoru, aby dostali úroky z nových dluhopisů jasně pod hranici 4 procenta,“ řekl předseda skupiny ministrů financí eurozóny, lucemburský premiér Jean-Calude Juncker.
Eurozóna vyzývá, aby se jednání dokončilo rychle, což by mohlo být ještě tento týden, alespoň v to věří eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
Junker po jednání také uvedl, že nebyla řeč o nějakém řeckém vystoupení z eurozóny, protože všichni, kdo byli u jednacího stolu, vidí budoucnost Řecka v eurozóně.
K ministrům ze zemí eurozóny se přidali také jejich kolegové z 10 zemí, kde se eurem neplatí a jednali o podobě nové smlouvy o fiskální disciplíně. Opakování dluhové krize má zabránit větší odpovědnost vlád.
Státy musí přijmout zlaté pravidlo vyrovnaných rozpočtů
Státy mají mít vyrovnané státní rozpočty. Za takový rozpočet se bude považovat i ten, který bude mít maximálně 0,5procentní schodek.
„Členské státy mají přijmout takzvané zlaté pravidlo vyrovnaných rozpočtů závazných způsobem ve svých právních řádech. Mají také zavést korekční mechanismus rozpočtu, který by se spustil automaticky, kdyby se od vyrovnaných příjmů a výdajů státní pokladny odchýlily. Zakotvení takzvané dluhové brzdy v národní legislativě bude mít právo kontrolovat Soudní dvůr Evropské unie. Bude moci také uložit sankci v případě, že stát zlaté pravidlo do svého právního řádu nezavede,“ uvádí Jean-Claude Junker.
A právě sankce jsou sporným bodem smlouvy. Jde o to, zda pokuty půjdou do fondu Evropského stabilizačního mechanismu, který je jen nástrojem eurozóny a nemají k němu přístup ostatní země.
Například Dánsko by pakt rádo podpořilo, ale nechce, aby případné sankce, které by muselo platit, putovaly do pokladny eurozóny, do které Dánsko nechce nikdy vstoupit.
