Úroková sazba ČNB zůstává na sedmi procentech. Neklesne, dokud nezkrotíme inflaci, říká Michl

Bankovní rada České národní banky ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada ve středu také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Praha (Aktualizováno: 17:28 21. 12. 2022) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká národní banka v Praze

Česká národní banka v Praze | Foto: Petr Švancara | Zdroj: Profimedia

ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.

V Česku má vzniknout banka s více než 900 investory. ‚Nic takového tu teď není,‘ říká Borkovec z Partners

Číst článek

Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Analytici zachování sedmiprocentní sazby očekávali. Například Jaromír Gec z Komerční banky předpokládá, že na stejné úrovni zůstane základní sazba až do srpna příštího roku, kdy se začne postupně snižovat.

Guvernér ČNB Aleš Michl na předchozích jednáních bankovní rady upozorňoval, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu, dokud se nepodaří plně dostat pod kontrolu inflaci. V listopadu bylo tempo růstu cen 16,2 procenta.

Pět ze sedmi členů rady

Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Na příštím jednání bankovní rady v únoru 2023 se rozhodne o tom, zda centrální banka sazby zvýší, nebo je nechá na současné úrovni. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady.

Dva členové bankovní rady navrhovali zvýšení základní sazby o půl procentního bodu. Na předchozích jednáních vždy viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub navrhovali růst sazeb o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba je na sedmi procentech od letošního června.

Nejsilnější koruna od roku 2011. Česká měna se dostala na kurz 24,18 korun za euro

Číst článek

Michl zdůraznil, že se nemusí naplnit očekávání trhu, že sazby ČNB jsou na svém vrcholu. „Očekávání trhu, že sazby v první polovině roku nezvýšíme, se nemusí naplnit. Bankovní rada je připravena zvýšit sazby zejména, pokud vzroste riziko poptávkové inflace,“ řekl.

Upozornil také, že bankovní rada dnes vůbec nejednala o možném snižování sazeb. Vůbec to není na pořadu dne, dodal.

Guvernér zopakoval závazek ČNB bojovat proti inflaci, dokud neklesne ke dvěma procentům. V listopadu činila 16,2 procenta, což bylo méně než v listopadu odhadovala ČNB. Michl ale upozornil, že je to důsledek metodiky započítání úsporného tarifu na energie. V lednu tento efekt vyprchá a inflace se přiblíží 20 procentům, upozornil.

Na této úrovni by ale podle něj mělo tempo růstu cen kulminovat a v následujících měsících inflace zpomalí. Domácí poptávkové tlaky podporující inflaci se podle Michla zmírňují, když klesá spotřeba domácností, oslabuje realitní a hypoteční trh a reálné mzdy se snižují. Proti externí nákladové inflaci by mohlo působit hospodářské ochlazení v zahraničí.

Michl ale zároveň upozornil, že proinflačním rizikem zůstává expanzivní fiskální politika a možnost rychlého růstu mezd. Nejistotou dalšího vývoje potom je očekávané lednové přecenění zboží a služeb či další vývoj konfliktu na Ukrajině. 

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme