Michl: Úroveň úrokové sazby tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování by prohloubilo recesi, řekl

Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování sazeb by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to ve středu řekl guvernér České národní banky Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se sazba neměnila.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Aleš Michl, nový guvernér ČNB

Aleš Michl, nový guvernér ČNB | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Michl upozornil, že měnová politika ovlivňuje ekonomickou aktivitu s více než ročním zpožděním. „Ekonomicky nesprávný přístup zvyšovat sazby, dokud se nákladová inflace neotočí, vede k přestřelení. Výsledná recese bude hlubší, než je nezbytně nutné,“ řekl.

Česká národní banka ještě pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka v prvním pololetí razantně zvyšovala úrokové sazby až na sedm procent. Po obměně bankovní rady od letošního července v ní převládli odpůrci dalšího zpřísňování měnové politiky.

Tempo zdražování zpomalí. Příští rok by měla být inflace jednociferná, tvrdí bývalý guvernér ČNB

Číst článek

Viceguvernérka Eva Zamrazilová po listopadovém zasedání rady uvedla, že ekonomický model banky by sice vyžadoval další růst sazeb, vzhledem k malému dopadu na inflační cíl a velkému dopadu na hospodářský výkon ale většina rady rozhodla o ponechání sazeb.

Cíl dvou procent

Banka předpokládá v příštím roce zpomalování meziroční inflace na jednocifernou hodnotu. Podle údajů Českého statistického úřadu meziroční inflace v říjnu zpomalila na 15,1 procenta ze zářijových 18 procent, kdy byla nejvyšší od prosince 1993.

Podle centrální banky by inflace v první polovině roku 2024 měla dosáhnout jejího dvouprocentního cíle. Michl ale upozornil, že nepředpokládá návrat k extrémně nízkým úrokům pod úrovní jednoho procenta.

„Měnová politika by v příštích šesti letech měla být relativně přísnější, respektive úroky relativně vyšší, než tomu bylo šest deset let před covidem. Potřebujeme motivovat lidi, firmy, ale i vládu ke spoření. Jedině tak bude méně dluhů,“ řekl guvernér. Omezení dluhů by snížilo inflační tlaky a vyšší spoření vytvořilo kapitál pro budoucí investice.

Michl zopakoval, že pro snížení inflace je důležitá i zodpovědná fiskální politika. Vláda se podle něj musí snažit o omezování zadlužování. „Pokud centrální banka zvýší sazby, vyvolá to recesi, kterou se snaží uvolněná fiskální politika lidem v nárokové ekonomice kompenzovat, což zase inflaci přiživí,“ varoval.

Síla koruny

Chce také, aby lidé spořili, aby se hromadil kapitál na investice. „Když je méně dluhů, neroztáčí se pak příliš množství peněz v ekonomice, podstatná to podmínka pro snížení inflace. A v konečném důsledku by taková ekonomika měla lákat přímé zahraniční investice a mělo by se v ní dařit exportu. Výsledkem pak bude silná koruna,“ uzavřel přednášku Michl.

Průměrná sazba hypoték je nejvyšší za posledních 20 let. V říjnu vzrostla na 5,86 procenta

Číst článek

Česká národní banka podle dřívějšího odhadu čeká příští rok kurz koruny na průměrných 24,80 Kč/EUR. V úterý koruna k euru mírně oslabila na 24,37 Kč/EUR. V posledních dnech se česká měna drží poblíž spodní hrany pásma 24,23 až 24,70 CZK/EUR, ve kterém se pohybuje zhruba od poloviny července.

Podle názoru některých analytiků koruna nyní pozvolna slábne, když ji předtím na silnějších úrovních udržovaly intervence centrální banky.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme