Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby. Důvodem jsou podle ekonomů obavy z růstu inflace

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta, informovala mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Ve zvyšování úrokových sazeb přitom bude centrální banka podle ekonomů pokračovat.

Aktualizováno Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na posledním měnovém jednání 23. června rada poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady.

Objem úvěrů na bydlení stoupl v červnu na rekordních 39,5 miliardy korun. Stoupají i náklady

Číst článek

Člen bankovní rady Vojtěch Benda hlasoval dokonce pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Dva členové, Aleš Michl a Oldřich Dědek, pak byli pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Před pandemií loni v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

„Zvýšení úroků na srpnovém zasedání doporučovala květnová prognóza z dílny ČNB a podporu růstu úroků v uplynulých týdnech vyjádřila většina členů bankovní rady včetně guvernéra Jiřího Rusnoka,“ připomněl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Další zvýšení sazeb?

Jáč očekává, že rada České národní banky opět zvýší sazby na zasedání v září i v listopadu. „Postupné zpřísňování měnových podmínek skrze vyšší úrokové sazby pomůže tlumit inflaci a s ní související nerovnováhy, což ekonomice může pomoci udržet si solidní růst i ve střednědobém výhledu,“ dodal.

Nejhorší červencový výsledek od vzniku Česka. Schodek státního rozpočtu stoupl na 279 miliard korun

Číst článek

I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera centrální banka do konce roku sazby ještě několikrát zvýší.

„Kromě pandemické situace a inflačního vývoje bude rychlost zvyšování sazeb záviset například i na reakci kurzu koruny, ta však navzdory předpokladu o rychlém zvyšování domácích úrokových sazeb doposud příliš výrazně neposílila, a dává tak centrálním bankéřům prostor úrokové sazby zvyšovat,“ uvedl.

Dodal, že tento krok České národní banky byl už zohledněn v tržních úrokových sazbách, včetně těch hypotečních.

„Proto dnešní zvýšení sazeb ČNB samo o sobě ke skokovému růstu hypotečních sazeb nepovede,“ dodal.

Pokračující zvyšování úrokových sazeb na tiskové konferenci potvrdil guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Jsme připraveni zvyšovat na každém dalším jednání úrokové sazby. Nechceme to dělat ale žádným razantním způsobem, protože není žádná urgentní situace, která by to vyžadovala. Nejdeme ale ve směru utahování opasků, nějaké přísné měnové politiky. Jen sundaváme nohu z plynu, nešlapeme na brzdu. Máme stále velmi uvolněné měnové podmínky,“ uvedl.

Podle guvernéra rada dbá na to, aby se inflace v horizontu zhruba jednoho až jednoho a půl roku pokud možno dostala ke dvěma procentům. „Už bohužel dneškem neovlivníme druhou polovinu letošního roku,“ dodal Rusnok.

Ropný kartel od srpna zvýší těžbu. Chce snížit cenu za barel, která vystoupala na dvouapůlleté maximum

Číst článek

„ČNB zatím naplňuje očekávání týkající se zvyšování sazeb. Je však stále pravděpodobnější, že centrální banka bude muset přistoupit k radikálnějším krokům. Hlavním důvodem jsou problémy v dodavatelských řetězcích, kde prudce rostou ceny základních vstupů v měřítku, které si ještě před několik měsíci nikdo nedokázal ani představit,“ uvedl partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.

Lombardní sazba

Česká národní banka ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, ponechala beze změny na 0,05 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Odhad růstu ekonomiky

Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad mírně zhoršila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok s růstem o 4,1 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok.

‚Pandemie si vybírá svou daň.‘ Ekonomika podle odhadů analytiků loni klesla o šest až sedm procent

Číst článek

Pro rok 2023 očekává ČNB v nové prognóze růst ekonomiky o tři procenta. V předchozí květnové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 1,2 procenta a příští rok o 4,3 procenta.

„Případné další zpřísnění protiepidemických opatření by již nemělo mít hmatatelné hospodářské dopady. Pomůže tomu proočkovanost, tak i dostupné nové formy medikace a i fakt, že se ekonomika naučila s koronavirem fungovat,“ uvedl guvernér.

Rusnok dále uvedl, že s novou prognózou je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku.

Tříprocentní inflace

Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos tři procenta a příští rok 2,8 procenta. V předchozí květnové prognóze přitom centrální banka odhadovala letos průměrnou inflaci 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. V roce 2023 by měla být průměrná inflace 2,1 procenta.

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos se silnějším kurzem koruny. Nově čeká letos průměrný kurz 25,60 Kč/EUR. V květnu odhadovala pro letošek 25,70 koruny za euro. V roce 2022 by pak podle nových odhadů měla koruna dále posílit na průměrných 24,50 Kč/EUR. Květnové odhady centrální banky počítaly příští rok s kurzem 25,10 Kč/EUR. V roce 2023 ČNB odhaduje průměrný kurz na 24,20 koruny za euro.

Důvěra v českou ekonomiku byla v květnu nejvyšší za rok a půl. Kvůli rozvolňování opatření proti covidu

Číst článek

Nejistoty a rizika nově odhadovaného vývoje vyhodnotila podle Rusnoka bankovní rada jako slabě protiinflační. Jde o možné výraznější posílení kurzu koruny nebo nejistoty spojené s vývojem domácí ekonomické aktivity.

Ve prospěch růstu cen může podle rady působit možný větší rozsah nebo delší trvání přetíženosti globálních dodavatelských řetězců. To by se totiž mohlo promítnout do ještě silnějšího růstu produkčních cen.

Ministerstvo financí ve své aktuální dubnové makroekonomické predikci počítá letos s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a pro příští rok odhaduje zrychlení tempa růstu na 3,7 procenta. Novou prognózu, na základě které by měl úřad upravit návrh státního rozpočtu na příští rok, zveřejní MF 24. srpna.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme