Úroky u spořicích účtů stále klesají, pro Čechy přestává být tento typ spoření atraktivní

Banky stále snižují úroky na spořicích účtech. Nejčastěji teď nabízejí úrok mezi 2 až 4 desetinami procenta. Místo několika tisíc korun za rok tak mají lidé z uložených peněz jen stokorunové výnosy. Záleží na výši uspořené částky a podmínkách, za kterých banky účty poskytují. Pro lidi tak přestává být tento typ spoření výhodný.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze (ilustrační foto)

Peníze (ilustrační foto) | Foto: Ladislav Bába

„Je to dáno politikou centrálních bank, které drží úrokové sazby na historických minimech, některé se dokonce dostaly se sazbami do záporného pásma. Centrální bankéři takto usilují o rozhýbaní ekonomiky, která je po krizi a recesi stále ztuhlá,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda, proč banky snižují úroky u spořicích účtů.

V současné době podle něj ale pro střadatele neexistuje mnoho dalších alternativ, které nabízejí podobně nízkou rizikovost jako spořící účty.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč peníze uložené na spořicích účtech nevynášejí Čechům tolik, co v minulosti a kam je výhodnější investovat, přiblížil hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda

„Takže pro střadatele, kteří jsou konzervativní a preferují bezpečnost svých vkladů, je to stále v podstatě jedna z mála možností, jak uložit své prostředky. Protože skoro všechny další alternativy nesou poměrně výrazně vyšší riziko,“ dodává analytik.

„Co se týče šetření jako takového, potřebujete někam složit peníze a mít je k dispozici. Myslím, že je to ideální alternativa; Líbí se mi, že když mám přebytek peněz, je to zúročené aspoň tak, aby se pokryla inflace. Když už z toho nic nemám,“ vysvětlují lidé, proč stále mají spořící účty.

O polovinu nižší výnosy

Peníze uložené na spořicích účtech ale nevynášejí Čechům tolik, co v minulosti. Například ještě před šesti lety si člověk, který tam měl 300 tisíc korun, mohl za rok vydělat až 4 tisíce korun. Teď jsou výnosy ze stejné částky často i o víc než polovinu nižší.

„Banky v současné době nemají jinou možnost, než tento produkt výrazně zkomplikovat. Spořící účet je naprosto jednoduchý produkt, ale banky si už nemohou dovolit nabídnout tak vysoké úrokové sazby jako v minulosti a logicky produkt omezují,“ vysvětluje hlavní analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl.

„Nastavují úroková pásma, dávají dodatečné podmínky, kde si člověk musí třeba sjednat další produkt, případně musí provést několik plateb a podobně,“ doplňuje.

Výhodnější úroky u spořicích účtů mají podle Rajdla hlavně malé bankovní domy. „Ty měly většinou vyšší úrokové sazby. Snažily se tak nalákat klienty, velké banky většinou nepotřebovaly tímto způsobem nalákat klienty,“ vysvětluje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Banky v Česku snižují úroky u spořicích účtů. Pro lidi tak přestává být tento typ spoření výhodný. O detaily se zajímal redaktor Jan Beneš

Naopak velcí hráči na trhu úroky u spořicích účtů spíš dlouhodobě snižují. Od prvního června změní sazby třeba Česká spořitelna, a to z 0,7 na 0,4 procenta.

„Důvodem je prostředí nízkoúrokových sazeb nejen v Česku, ale v celé Evropské unii. Ta na jedné straně umožňuje nabídnout klientům rekordně nízké hypotéky a úvěry, ale na druhé straně snižuje výnosnost depozitních produktů,“ potvrzuje mluvčí spořitelny Marek Pšeničný.

Od dubna má jiné úroky u spořicích účtů Komerční banka a sazby snižovala po dvou letech i Raiffeisenbank. Třeba u jednoho typu spořicího účtu má sazbu ve výši 0,3 procenta. A to pro částku do jednoho milionu korun.

„Banka jako dobrý hospodář musí reagovat na situaci na trhu a v této souvislosti už pro nás nebylo dále udržitelné ponechávat sazby na předchozí úrovni,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Zavoral.

Čeští střadatelé jsou znevýhodněni

Banky ale nebudou podle expertních odhadů držet nízké úroky u spořicích účtů donekonečna. Pro střadatele tak můžou být za rok nebo dva opět atraktivní.

„Úroveň úroků obecně se bude odvíjet od toho, jaká bude hlavní úroková sazba Centrální banky,“ říká hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.

Upozorňuje také, že v Česku efekt znehodnocení úspor domácností vysoce převyšuje efekt zlevnění dluhu.

„My tady máme velmi unikátní situaci, že domácnosti mají na vkladech u bank uloženou o více než polovinu vyšší částku, než jakou mají rozpůjčovanou. Český střadatel je skutečně nízkými sazbami spíše poškozen,“ dodává.

Lidé vedle spořicích účtů využívají i termínované vklady nebo investují do státních spořicích dluhopisů. Stále oblíbené je také stavební spoření.

Jan Beneš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme