USA se řítí z fiskálního útesu. Demokraté a republikáni se vzájemně obviňují
Ve Spojených státech začaly platit povinné rozpočtové škrty. Nejmocnější země světa se tak po dvouměsíčním odkladu začíná řítit z pomyslného finančního útesu. Jestli budou demokraté a republikáni pokračovat ve sporech, ohrozí to podle ekonomů vážně americké hospodářství.
Bílý dům obviňuje ústy mluvčího Jay Carneyho Kongres a republikány. A ti naopak demokraty a Bílý dům, a to prostřednictvím republikánského šéfa Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera.
Hlavní spor je v tom, jestli řešit neúnosné zadlužování Ameriky vyšším zdaněním, což chtějí demokraté, nebo hlavně škrty, jak navrhují republikáni.
O přístupu politiků k řešení zadlužování v USA informoval tamní zpravodaj ČRo Vít Pohanka
Zpolitizovaná a neplodná debata přinese necitlvé omezení státních výdajů, který podle Mezinárodního měnového fondu ohrozí zakrátko nejenom americkou, ale celosvětovou ekonomiku.
Postup politiků snižuje důvěru v politický systém v USA. Ukazuje na nefunkčnost Kongresu, jeho neschopnost dohodnout se s Bílým domem a neschopnost řešit zadlužování země. To může snížit důvěru investorů, což se následně odrazí na finančních trzích. Jakmile začnou klesat akcie v New Yorku, lze kvůli provázanosti ekonomiky předpokládat důsledky přesahující hranice USA.
Američtí politici se k řešení zadlužování země, které nabývá obřích rozměrů, závázali loni. Aby se přiměli ke kompromisu, uzákonili povinné škrty ve výši 85 miliard dolarů, které začnou platit, když kompromis nenajdou. Nenašli ho.
Škrty měly původně začít platit na Nový rok, tenkrát je Kongres odsunul na 1. března. Politici se však nedokázali dohodnout ani za další dva měsíce.
Obrana přijde asi o desetinu rozpočtu
Škrty technicky vzato začnou platit, až americký prezident Barack Obama podepíše příslušný zákon. To se mělo stát do dnešní půlnoci, ale Obama ještě v tuto chvíli jedná s představiteli Kongresu.
Vypadá to však spíše symbolicky, protože zákonodárci se stačili z Washingtonu rozjet domů na víkend a bez nich se žádná dohoda schválit nedá.
Čím déle tento stav potrvá, tím vážnější budou důsledky pro americkou ekonomiku. Hodně citelné by měly začít být škrty zhruba za měsíc až dva.
O nejvíc peněz, o necelých 43 miliard dolarů, přijde americké ministerstvo obrany. Je to skoro 10 procent z rozpočtu. Omezení výdajů se však dotkne i všech ostatních rezortů. Ve školství například hrozí, že nebudou peníze na výplaty asi 10 tisíc učitelů či vychovatelů. Omezení by se mohlo projevit i na letištích, kde budou postupem času scházet peníze na ostrahu, což se může projevit na délce odbavení.
