USA zvýšily minimální mzdu. Některým firmám se zaměstnanci prodraží

Minimální mzda ve Spojených státech od pátku činí 7,25 dolaru na hodinu. Sazba, která se deset let neměnila, tak narostla o zhruba 11 procent, a to v době hospodářské recese. Podle některých expertů to může pomoci, protože vyšší mzda zajistí vyšší spotřebu, z čehož budou profitovat firmy a zprostředkovaně i stát.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

dolary | Foto: Jan Rosenauer

Zastánci tohoto kroku navíc tvrdí, že si ti nejchudší jen stěží mohou dovolit šetřit, a že tak většina z 1,6 miliardy ročně, které se na mzdách vyplatí navíc, skončí v ekonomice, což by ji mělo povzbudit.

Někteří ekonomové ale namítají, že povinnost platit více poškodí už tak zkoušené firmy, povede k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti a ve výsledku tak hospodářství neprospěje.

Například ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš se domnívá, že existují daleko vhodnější nástroje podpory ekonomiky, než je právě minimální mzda. " Může to mít negativní dopady na trh práce a zaměstnavatele. Na druhé straně je pravdou, že nejchudší vrstvy nastalý jev skutečně může povzbudit k utrácení," míní Bureš, přičemž podle něj sociálně slabší vrstvy peníze získané navíc stejně. "Dá se rovněž počítat s tím, že chudší Američané použijí část nových finančních prostředků na oddlužení vlastních domácností," řekl Bureš v rozhovoru pro Rádio Česko.

Někteří optimisté v souvislosti s utrácením a zároveň s příležitostmi, které toto utrácení vytvoří, mluví o tom, že by do ekonomiky zvýšení minimální mzdy mohlo napumpovat až 5,5 miliardy dolarů. Podle Bureše to není nereálný odhad. "Myslím si, že původní injekce z 1,6 miliard dolarů se na 5,5 miliardy může bez problémů vyšplhat. Je třeba si ale uvědomit, že v rámci možností americké ekonomiky to není nijak vysoké číslo, když uvážíme, že konkrétní americké banky dostávaly pomoc ve výši až 30 miliard dolarů, celý stimulační balík stál 700 miliard a nominální hodnota HDP celých Spojených států je 14 biliónů dolarů," uvažuje Bureš.

Vyšší zátěž pro podniky

Navýšení mezd zaměstnancům znamená pro americké podniky a firmy také navýšení celkových nákladů, což může zapříčinit potíže zejména pro menší, rodinné firmy. Ekonom Jan Bureš se domnívá, že případné obtíže nemusí nutně dopadnout jen na malé a střední podniky. "Spíše se dá očekávat, že hůře na tom budou podniky, které zaměstnávají větší procento levné pracovní síly. Lze předpokládat, že náklady na jejich mzdy se zvýší tak rapidně, že není vyloučena vlna propouštění," míní Bureš, přičemž dodává, že o nijak masivní vlnu by se nemělo jednat.

Většina amerických firem (navzdory hospodářské a finanční krizi) za druhé čtvrtletí nahlašuje nad očekávání dobré výsledky. Podle Bureše ale použití nového ekonomického nástroje nemůže výrazněji do hospodaření firem promluvit. " Problémy budou koncentrované spíše na podniky, které jsou na levné pracovní síle zcela závislé, a to například řetězce rychlého občerstvení," upřesňuje a dodává, že za dobrými výsledky firem během uplynulých dvou kvartálů může především schopnost šetření. "Zvýšení minimální mzdy může jejich ekonomické snažení v následujících dvou kvartálech skutečně zkomplikovat," řekl Bureš Rádiu Česko.

Podle mnohých expertů navýšení minimální mzdy zhorší ochotu či schopnost zaměstnavatelů najímat nové pracovníky. Nezaměstnanost, která se podle posledních zveřejněných statistik blíží k desetiprocentní hranici, tak nadále poroste a bude komplikovat ozdravení ekonomiky. " Zvýšení minimální mzdy skutečně může negativně ovlivnit trh práce. Mnohé podniky skutečně díky tomuto nástroji mohou přestat nabírat nové zaměstnance, nicméně ani zde nelze očekávat žádné dramatické jevy, jelikož je třeba si uvědomit, že americká nezaměstnanost roste kvůli největší hospodářské krizi v poválečné éře a zavedení zmíněného nástroje na ni bude mít pouze marginální dopad," uzavírá Bureš.

POSLECHNĚTE SI ROZHOVOR NA TÉMA V MP3:

Přehrát

00:00 / 00:00

Minimální mzda ve Spojených státech je ode dneška 7,25 dolaru na hodinu. Situaci sleduje i ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Čtěte také:
Šéf americké centrální banky: ekonomika USA má nejhorší za sebou
Úrokové sazby zůstanou v Americe i nadále velmi nízké

Roman Chlupatý, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme