Úsporný balíček ministra Janoty s ním projednávají straničtí experti
Zástupci parlamentních politických stran začali diskutovat s ministrem financí Eduardem Janotou o úsporných opatřeních, která mají snížit rekordní schodek státního rozpočtu v příštím roce. Vláda by měla soubor návrhů definitivně schválit v pondělí 24. září. K jeho posouzení už jsou připravené i obě komory parlamentu. Poslanecká sněmovna by měla o balíčku úsporných opatření hlasovat příští čtvrtek, Senát pak v nejbližším možném termínu na přelomu září a října.
Eduard Janota řekl, že předloží poslední verzi svého balíčku, nicméně neupřesnil, zda v ní udělal nějaké větší změny. Dá se očekávat, že většina opatření se od původní verze neliší. Ministr v ní navrhoval zvýšení sazeb DPH, zvýšení spotřebních daní a daní majetkových a plánuje zvýšit strop u sociálního pojištění.
Na druhé straně chce omezit výdaje - v praxi to znamená například zmrazení důchodů a zkrácení některých sociálních dávek včetně mateřské, rodičovské, porodného nebo nemocenské, přídavků na děti či příspěvků na ošetřování člena rodiny.
Jednání ministra Janoty se stranickými experty sleduje reportérka Rádia Česko Naďa Bělovská. S prvními postřehy se na RÁDIU ČESKO přihlásí po 15. hodině.
Nezvyšovat spodní hranici daně z přidané hodnoty a nešetřit na rodinách s dětmi. To je to hlavní, s čím sociální demokraté přišli - podle jejich předsedy - na jednání zástupců parlamentních stran s ministrem financí Eduardem Janotou kvůli balíčku úsporných opatření.
Předseda ČSSD Jiří Paroubek těsně před schůzkou řekl, že chce posílit příjmy státního rozpočtu o 53 miliard korun, zvýšit by se podle něj měly daně a platby ve zdravotním a sociálním pojištění.
"Navýšení daně z příjmu právnických osob na úroveň roku 2008, na sazbu 21 procent. Dále daně z příjmu fyzických osob, zde se nám jedná o progresivní zdanění u příjmů nad milion dvě stě tisíc. A navýšení plateb ve zdravotním a sociálním pojištění v souvislosti s tím, jak bude prováděn propočet - místo čtyř na šestinásobek té sazby," vypočítal Jiří Paroubek.
Místopředseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka oznámil v poledních Ozvěnách dne Radiožurnálu, že jeho strana je ochotná schválit státní rozpočet na příští rok s maximálním schodkem 200 miliard korun.
Místopředseda ODS Petr Nečas zopakoval, že pro jeho stranu je nepřijatelné, aby rozpočtový deficit dosáhl 230 miliard korun. Podle něj by se mohl za konkrétních podmínek pohybovat kolem 170 miliard.
"Budeme trvat na tom, aby byl schválen návrh legislativních opatření, které upraví rozpočet tak, aby deficit v příštím roce nepřesáhl 170 miliard korun. Současně ale trváme na tom, že toto opatření musí rovnovážně zasáhnout příjmovou i výdajovou stránku rozpočtu," řekl Nečas.
Vyváženost na straně příjmů i výdajů požaduje také strana TOP 09. Podpoří jen takové legislativní změny, které to umožní. Komunisté navrhují snížit hrozící 230miliardový schodek ve státním rozpočtu na příští rok pomocí dvou jednorázových příjmů. Využít chtějí 30 miliard korun z dividend elektrárenské skupiny ČEZ a 30 miliard z loňského zisku České národní banky.
Senát je připravený schvalování rozpočtu zrychlit
Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) už premiérovi Janu Fischerovi řekl, že pokud Poslanecká sněmovna přijme soubor úsporných opatření, který umožní schodek do 170 miliard korun, Senát proceduru projednávání urychlí.
"Panu premiérovi jsem slíbil, že pokud ze sněmovny přijdou zákony, které umožní, aby schodek rozpočtu byl maximálně 170 miliard mínus, tak že uděláme maximum pro zkrácení pojednávání u nás, v Senátu," oznámil Přemysl Sobotka.
Podle premiéra Jana Fischera teď záleží na tom, jestli ve sněmovně zvítězí politický rozum, tedy zda se jednotlivé parlamentní strany dokážou o konečné podobě úsporných opatření dohodnout.
"Téma ekonomiky a rozpočtu považujeme za primární. Dohodli jsme se na legislativní proceduře, která umožní, pakliže se dohodneme věcně a zvítězí politická racionalita v Poslanecké sněmovně, abychom přinesli (a jsme toho skutečně schopni) takový deficit rozpočtu, který nezavede zemi v následujících letech do velmi vážných problémů. Jsem rád, že jsem pro to nalezl pochopení. Legislativní procesy budou nastaveny tak, aby to umožňovaly," konstatoval Jan Fischer.
