Síkela o pomoci firmám: Poskytneme jim strop na většinu spotřeby. Ale ne na to, aby spotřebu navýšily
Ceny energií, to je pro většinu domácností hlavní téma nastávající topné sezóny. Energetický úsporný tarif a zastropování cene energií jsou dvě hlavní zbraně vlády, které mají zajistit, aby zálohy a vyúčtování plateb nebyly pro domácnosti a malé firmy likvidační. O detailech ale vláda stále jedná a ve hře jsou navíc regulace, které zvažuje Unie, vysvětluje pro Radiožurnál ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Pane ministře, vašemu předchůdci v ministerském křesle prý stačilo spát pět hodin denně. Tak kolik toho v posledních týdnech naspíte vy?
No, více to taky nebude. Je to někde mezi pěti až šesti hodinami, protože někdy se mi stává, že se dostanu domů velmi pozdě. Jako včera, když jsme jednali na vládě o rozpočtu a já jsem přijel těsně před půlnocí a v sedm ráno už jsem musel odjíždět.
Zastropování cen energií je nastaveno tak, že bude platit od 1. 1. do 31. 12. 2023, říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Poslechněte si celou speciální odpolední publicistiku.
Já ještě většinou ráno čtu, protože večer už mi mozek moc nefunguje. Takže spím těch 5 až 6 hodin maximálně. Někdy se mi stane, že to pak dospávám v autě, anebo když potom přijde pátek večer. To si dopřeji třeba dvě hodinky víc.
Vláda už představila zastropování cen energií – elektřinu na 6 korunách za kilowatthodinu, plyn na 3 korunáchza kilowatthodinu – stále se ale mění podstatné detaily okolo, původně tam nebylo žádné omezení. V neděli jste řekl, že se zastropování cen nejspíš nebude vztahovat na celou spotřebu, včera už jste ale dodal, že u domácností to omezené nebude a menší firmy by mohly žádat o pomoc do 80 procent nejvyšší spotřeby za 5 let. Tak co si z toho vybrat? Je jasné jak to definitivně bude?
Já myslím, že se v zásadě nemění nic a mě maličko mrzí dezinterpretace mých slov, i když možná jsem se vyjádřil nešťastně. Já jsem popisoval situaci, jak se vyvíjí rozhovory jednotlivých členských zemí a návrhy Evropské komise, tak jak jsou na stole teď.
My jsme od začátku říkali, že pokud se jedná o řešení pro domácnosti a pro malé a střední firmy, které jsou na nízkém napětí, respektive pro malospotřebitele plynu, to znamená do 630 megawatthodin, že tam máme jasno a že ceny zastropujeme, a řekli jsme i na jaké úrovni.
Nikdy jsme nemluvili o tom, že by tam měl být nějaký spotřební limit. To, co probíhá na úrovni Evropské úrovni a Evropské komise – a my jsme toho iniciátory a já jsem za to strašně rád –, je to, že jsme otevřeli diskusi, jak pomoci firmám bez ohledu na to, jestli jsou to firmy energeticky náročné, nebo méně energeticky náročné.
A musíme si uvědomit, že pokud se jedná o podporu firmám, tak se jedná o veřejnou podporu, která musí odpovídat evropské legislativě.
Plynový blackout je hrozivá věc. Může trvat týdny až měsíce, v případě velkých měst i rok, tvrdí geolog
Číst článek
V návrhu Evropské unie, který je teď na stole a který budeme v pátek schvalovat, zaznělo, že pro malé a střední firmy, a to jsou firmy podle mezinárodní definice, firmy do 250 zaměstnanců a s obratem do 50 milionů euro ročně, to znamená kolem 1,2 miliardy českých korun, by ten návrh byl, že bude možné jim pomoci plošně, bez jakékoliv další notifikace, a to až do výše 80 procent roční spotřeby, nejvyšší za posledních pět let. Aby se to očistilo zejména o ty covidové vlivy, kdy ekonomika nefungovala podle standardních parametrů.
Myslím si, že to je při troše dobré vůle úroveň, kterou by ty firmy měly zvládnout a my dostaneme velmi jednoduchý prostředek v rámci evropského práva, jak jim pomoci.
Vy říkáte, že to je návrh Evropské unie, a budete to projednávat teď s ministry Evropské unie. Je to ale zároveň i vaše představa? Protože původně jste nemluvil o tom, že by malé a střední firmy měly tam mít to zastropování na spotřebu?
Ono zastropování byla naše iniciativa. Tím, že jsem svolal tu mimořádnou Radu na 9. září, tak tam jasně zazněl úkol pro Evropskou komisi přijít s návrhem v oblastech, kde se většina členských států shoduje.
Ta nutnost pomoci rychle a jasně a umožnit jak domácnostem, tak i firmám přístup k energiím, dostatečné množství a za přijatelné ceny, to tam jasně zaznělo. To znamená, návrh Evropské komise vychází ze zadání, které mimořádná rada ministrů, kterou jsem svolal na 9. září, dala v té době Evropské komisi.
Tento návrh teď máme schvalovat a já si myslím, že tento návrh je dobrý, ale něco mu chybí a to něco je, co my se tam do toho pátku ještě budeme snažit doplnit.
Chybějící část je formát, jak pomoci velkým firmám, protože pro ty teď máme zatím pouze takzvaný dočasný krizový rámec v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině a ten tento rok končí. My chceme jeho prodloužení do konce příštího roku a také rozšíření toho, jak je možné ho aplikovat a pro jaké firmy.
To zatím v návrhu není a my se budeme snažit to prosadit. Já se teď vracím z oběda s eurokomisařem Fransem Timmermansem, kde jsem velmi naléhal na to, že to je jedna z věcí, která je z našeho pohledu nutnost, a že ji tam budeme hodně tlačit, aby se v tom návrhu zpátky objevila.
Evropská komise chce změkčit dohled nad dluhy. ‚Bolavé zuby je lepší rychle vytrhnout,‘ říká ekonom
Číst článek
Ještě se vrátím k těm domácnostem. To nedorozumění, které vzniklo na základě mého vyjádření v Otázkách Václava Moravce, plynulo z mého vyjádření, že většina evropských zemí si přeje, aby ani pro domácnosti nebyla ta plošná podpora a zastřešení na celou spotřebu.
Tedy aby tam byl nějaký motivační prvek nebo nějaký element, který zabrání tomu, aby se díky tomu, že ta energie je levnější, energií plýtvalo.
Já jsem to v tom rozhovoru zmínil, ale na nás se takové doporučení, pokud se jedná o domácnosti, nevztahuje. A já jsem zmínil, že toto je přání velké části evropských zemí, ale nezmínil jsem to, že my se tím budeme řídit.
Upřímně řečeno, my na to v tuto chvíli stejně nemáme ani technické řešení, jak bychom mohli například do budoucna domácnosti motivovat k nižší spotřebě.
Motivace šetřit
Původně jste říkali, že strop 3 a 6 korun za energie je dost vysoký na to, aby lidi motivoval k šetření.
Ano. My ta čísla máme a my vidíme, že lidé s energiemi šetří už teď. A já za to velmi děkuji. Protože je to jedna z cest k řešení, jak projít touto zimou bez větších problémů a právě proto, že máme už velmi pozitivní čísla s ohledem na celkovou spotřebu v porovnání s minulými roky.
Nepovažujeme v tuto chvíli za nutné vnášet do toho zastropování cen pro domácnosti ještě nějaký prvek, že například řekneme: Ono to platí, ale jenom do takové a takové výše.
Pokud to ale nebude platit pro domácnosti, tam to tedy bude bez omezení, tak stále nerozumím tomu, proč to tak nemůže být i pro malé firmy. Protože i ty jsou těmi cenami 3 a 6 korun motivovány šetřit.
Ony jsou motivovány šetřit, ale na druhé straně jedním z opatření v rámci Evropské komise bude návrh, tak jak jsme přijali úsporná opatření v oblasti plynu, která jsou v tuto chvíli dobrovolná. Mohou se ale převrátit v závazná, abychom ušetřili spotřebu energií v takzvaných špičkových hodinách.
Protože právě ve špičkových hodinách je potřeba zapojovat čím dál tím víc zdrojů i takzvaných závěrných elektráren. To jsou drahé plynové elektrárny.
Pokud by se vám podařilo ušetřit část energií právě v těch špičkových hodinách, tak některé země si myslí, že by jim třeba ceny energií mohly klesnout až o polovinu. Právě tento cíl, který se primárně týká výrob, nejen tedy domácností, má být součástí komplexního balíčku, kdy řekneme ano, my vám poskytneme na naprostou většinu vaší spotřeby strop, ale ne na to, abyste třeba tu spotřebu navyšovali.
A já si právě myslím, že nejvyšší spotřeba za posledních 5 let minus 20 procent nemůže být pro nikoho, tedy pro žádnou malou a střední firmu, něco nepřekonatelného.
Slovenské ekonomice hrozí kvůli cenám elektřiny kolaps, řekl Heger. Země potřebuje pomoc Unie
Číst článek
Přesto není škoda, že jste to neoznámili, už když jste oznamoval i ten cenový strop, že teď to vyvolává dojem, že jste si to nechali až po volbách? To je ten strop 80 procent?
To ale není pravda. My jsme to říkali od začátku. My jsme dokonce říkali, že malé a střední firmy, které nejsou na nízkém napětí, u kterých se budeme tvářit, že je považujeme za drobné podnikatele.
A byl to takový trošičku malý český trik z naší strany, abychom se vyhnuli notifikaci, tak jsme říkali, že pro malé a střední firmy, které jsou na vysokém a velmi vysokém napětí, řešení nemáme, ale že je řešení na stole a že hned po tom, co to řešení bude 30. září schváleno, tak že vydáme nové nařízení vlády, které bude zohledňovat i malé a střední firmy na vysokém a velmi vysokém napětí.
Ono nám to časově vychází, že velmi pravděpodobně se všechno stihne dohromady. Ale ty návrhy Komise byly veřejně dostupné a my jsme o limitu 80 procent mluvili od začátku.
My teď mluvíme o zastropování cen, ale ještě v létě premiér Petr Fiala (ODS) říkal, že to není cesta, že to zaplatí občané, hlavně střední třída. Tak proč a kdy jste na té vládě změnili názor a řekli jste si „musíme ceny zastropovat“?
Došlo k dvěma zásadním posunům. Ten první posun byl, že trhy přestaly fungovat, kdy došlo k exponenciálnímu růstu cen zejména elektřiny, dokonce došlo i k částečnému odpojení ceny elektřiny od plynu, kdy elektřina vyletěla daleko výš, než byla taková ta magická formule dvakrát, plyn plus 0,4 povolenky. A ten trh začal být dysfunkční.
To se stalo den poté, co já jsem poprvé řekl, že chci svolat mimořádnou Radu, protože my už jsme s plytkostí toho trhu viděli, že přestává fungovat, že ceny jdou nahoru, ale nic se neobchoduje.
A tehdy nastala do určité míry panika, protože všichni viděli 1000 euro za megawatthodinu, začali počítat, co to znamená, i když těch 1000 euro za megawatthodinu byla jedna jediná transakce, která se zobchodovala, a navíc to byla transakce na asi dvě megawatthodiny.
Vysoké ceny energií omezují provoz sportovišť. Nejvíce ohrožené jsou zimní stadiony a bazény
Číst článek
Prostě my jsme to počítali, že to je nějakých 8000 průměrných domácností v rámci Evropské unie. Jenomže ta nálada v té společnosti se posunula někam jinam.
Kdybychom neudělali chybu, a já znova opakuji, byla to chyba s úsporným tarifem, že jsme ho rozdělili na dvě části a že jsme ten původní záměr poskytnout domácnostem až 15 000 korun slevu, tak my jsme to fiskálně rozdělili na dva roky.
Tím to ztratilo tu, řekněme, i politickou účinnost právě ve chvíli, kdy šly ceny nahoru, příspěvek 3500 nebyl dostatečný. V tu chvíli se ukázalo, že opravdu jediná cesta je vyslat jasný signál, že to „nenecháme nikoho padnout“ není jenom klišé nebo fráze.
My jsme se v té době rozhodli, že uděláme dvě věci, přijmeme lokální opatření, ale budeme se snažit ty dopady toho lokálního opatření na státní rozpočet zmírnit tím, že ve spolupráci s ostatními členskými zeměmi zastabilizujeme problémy tam, kde vznikly, to znamená na evropském trhu s energiemi.
Málo, špatně, pozdě?
Z druhé strany Evropská komise už v červnu umožnila národním státům v rámci toho dočasného krizového rámce začít pomáhat občanům a firmám. Když budu citovat viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara, tak ten řekl, že vás už v tom červnu kontaktovali s tím, že to, co se děje v ekonomice je velmi varující, a že je třeba okamžitě začít připravovat pomoc, což se údajně stalo s úředníky vašeho ministerstva a na těch parametrech té pomoci pracovali, ale na vládu se to dostalo až v září. Proč to tak dlouho trvalo? Nebyla ta situace na začátku přece jen podceněná?
Tak víte, ono v éteru zaznělo dost nepravd o tom, kdo a jak pomáhá. Nám je vyčítáno, že jsme pomáhali málo, pozdě a špatně.
S tím pozdě byste nesouhlasil?
Nesouhlasím a nesouhlasím ani s těmi přípravami, protože ty přípravy měly nějakou genezi a probíhaly i ve spolupráci s Hospodářskou komorou, se Svazem průmyslu a dopravy. A samozřejmě součástí těch příprav a těch diskusí je, že přicházíte s nějakými návrhy a ta protistrana je odmítá.
A samozřejmě máte možnost přijít s návrhem, kdy vás všichni obejmou a hned vám zatleskají. Ale my jsme prostě s takovým návrhem nepřišli. My jsme hledali řešení, které bude přijatelné jak pro svazy, ale na druhé straně únosné pro nás.
Pomoc firmám nemá být zadarmo. Měla by mít formu půjčky, navrhuje ekonom Zámečník
Číst článek
Tím se to samozřejmě protáhlo, ale když se podívám, že první dva státy, které spustily tu pomoc podle dočasného rámce, tak to byly dvě evropské ekonomické velmoci. Německo, které kompenzovalo v rámci možného až 100 procent z těch zvýšených nákladů za energie, ale za předpokladu, že příjemce pomoci do tří let proinvestuje stejnou částku na energetické úspory.
On asi není úplně prostor vysvětlovat, jak to bylo v Německu. Ale vy si tedy stojíte za tím, že jste začali včas.
Já si stojím za tím, že jsme začali včas, a já si stojím i za tím, že díky České republice se podařilo prolomit do té doby určitou rezistenci Evropské komise na to, jakým způsobem a jak plošně je možné pomáhat podnikatelům a firmám v rámci EU.
A já pevně věřím, že jsme v této oblasti ještě neřekli poslední slovo.
Vy jste zmínil ten úsporný tarif. Teď nejpozději 1.října by se měl na zákaznických účtech domácností objevit příspěvek právě na platbu za elektřinu. Stále platí, že i po Novém roce bude ten příspěvek takto plošný, jak byl teď?
Takto my jsme rozhodli. Bez ohledu na to, že jsme rozhodli o zastropování cen energií, tak vyplatíme tu část příspěvku, která byla schválena pro tento rok.
Co příští rok?
To už lidé začínají vidět na fakturách. Stejně tak jsme rozhodli, že odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje zůstane až do konce příštího roku beze změny.
Pokud se jedná o ten příští rok, tak samozřejmě na to byla alokovaná nějaká částka, ale zastropování cen energií dopady na státní rozpočet zněkolikanásobí.
Na to se chci zeptat. Když jste přistoupili k zastropování energií, jestli neztrácí tento energetický tarif trochu své účinnosti?
Já jsem to zmínil, že my velmi pravděpodobně změníme formát toho úsporného tarifu. To znamená, že na příští rok ho v té formě, jak měl být vyplacen, zrušíme.
Ale ten nastavený mechanismus, který jsme tady vytvořili, to znamená propojení domácností s operátorem trhu a respektive s těmi několika sty obchodníky, využijeme k tomu, abychom například dostáli tomu jménu toho opatření, tomu úspornému tarifu.
Letenky už nikdy nebudou tak levné jako před pandemií covidu-19, řekl šéf Lufthansy
Číst článek
To znamená, my bychom přes tento nástroj mohli distribuovat, případně určitou formu kompenzace za větší úspory energií. Je to jedna z úvah, jak pozitivně domácnosti motivovat k úsporám.
Takže tam uvažujete o změně, ale ještě není jasná?
Já jí v hlavě jasnou mám předložím i na vládu a já uvažuji o tom, že prostě budeme používat úsporný tarif adresně. To znamená například pro ty, kterým nebude stačit to zastropování a budou spadat do kategorie ohrožených domácností.
Takových domácností podle Národní ekonomické rady vlády asi zhruba 2 miliony takových domácností. Takže vy byste cílili ten energetický tarif přímo na tyto domácnosti.
Ano, my máme tady plošné opatření formou zastropování cen. Pro ty, kterým to nebude stačit a nebude stačit ani příspěvek na bydlení, respektive ty ostatní podpory v rámci sociálního systému, bychom mohli úsporný tarif použít na adresnou distribuci příspěvků, kde my už dnes umíme rozlišovat teplo, plyn a elektřinu.
Zůstane tam stejná částka, kterou jste plánovali původně?
Budeme to muset určitě celé přepočítat, protože dopady do státního rozpočtu se rozhodnutím o plošné pomoci proti těm původním záměrům zněkolikanásobily.
Zastropování cen energií bude platit celý příští rok?
Zastropování cen energií je nastaveno tak, že bude platit od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 minimálně.
‚Čekáme na Radu‘
Česká republika, jak jsem pochopila ze schváleného návrhu státního rozpočtu, tedy plánuje zavedení daně z mimořádných zisků i proto, aby pokryla právě částečně to zastropování energií. Už je jasné, jak bude ta daň vypadat?
Základní kontury jsou jasné. My ještě čekáme právě na Radu 30. září, která nám dá i jakýsi evropský formát, pokud se jedná k přístupu jednak k dani z nadměrných zisků, respektive k tomu solidárnímu příspěvků z vlastního zisku elektráren, ale i ropných rafinérií, z těžby uhlí a tak dál.
To znamená o všechny obory, které mají co do činění s fosilními palivy a díky situaci na trhu bez toho, aby se jim zvedly náklady, tak se jim nadměrně zvedly zisky.
Takže tady budete čekat na to, co schválí EU?
My to jsme připraveni a jenom to velmi rychle doladíme příští týden.
Podle čísel, které schválí EU?
Ano
Další návrh, který byste měli v pátek projednávat, je využití nadměrných zisků elektráren, které využívají ty levnější zdroje než plyn. Zisk by měl být asi 140 miliard eur. Je už jasné, jak se bude dělit?
My v tuto chvíli vycházíme z toho, že tam, kde budou primárně ty zisky vybrány, tak bude vždy v diskreci toho státu, jakým způsobem ty peníze rozdělit například na zastropování nebo na pomoc některým odvětvím.
To, co je na stole, co se diskutuje, je, jak se zachovat ke státům, které nemají žádnou vlastní výrobu elektřiny, což je třeba Lucembursko, které všechno dováží.
To budeme ještě řešit, ale v tuto chvíli je zřejmé, že tím zase získáme nástroj, který nám umožní redistribuovat, to znamená pomáhat adresně v těch oblastech, kde to bude třeba bez další notifikace u Evropské komise. A v tom je to důležité.
Fiala v projevu vyzval k rozumnému hospodaření, stát má jít příkladem. ,Dobrý volební spot,‘ zní z opozice
Číst článek
Začátkem září se na Václavském náměstí sešlo kolem 70 000 lidí na protest proti vládě. Mnoho z nich tam bylo právě z toho důvodu, že měli obavy, jak zvládnou platit energie. Vláda představila deštník proti drahotě. Teď jsme mluvili o opatření, která děláte. Proč tam podle vás ti lidé přesto byli a té pomoci, kterou teď představujete, buď nevěří, nebo si jí nevšimli?
Víte, já si myslím, že jestli jsme něco podcenili, tak je to forma strategické komunikace a zejména boj s dezinformacemi. Nám bylo velmi často a velmi šikovně podsouváno jakási srovnání s těmi, kteří pomáhají.
Velmi často tady zaznívalo Slovensko, Maďarsko a najednou se začíná ukazovat, že to je všechno jinak. Ano, samozřejmě jsme asi mohli komunikovat lépe a mohli daleko více upozorňovat „ale vždyť to vůbec není pravda, vždyť tam nemají spoustu věcí dořešeno“. Vždy tím oslabuje měna o tolik a o tolik. Vždyť ta inflace je srovnatelná nebo třeba vyšší než u nás.
Je to jedna z věcí, kterou jsme podcenili. A já chápu, že se mezi demonstrujícími objevila spousta lidí, kteří mají strach z budoucnosti. Právě i proto přišel ten silný hlas z naší strany, protože problém je celoevropský.
Podobné věci se nedějí, jenom u nás, dějí se i v jiných zemích EU a bylo to základním mottem poslední Rady. My musíme jasně říct, že se postaráme o to, aby všechny domácnosti a ekonomiky v jednotlivých členských státech měly dostatek energie za přijatelné ceny. A to se podařilo splnit.
Opatření uvidíme velmi brzy, ale dokonce to vedlo i k tomu, že trhy na to reagovaly velmi příznivě a ceny těch komodit od té doby výrazně klesly.
Stále mě ale napadá ta otázka, že máme teď konec září. Některá opatření platí od listopadu, některá už od října. Jestli by ta situace nebyla tak vyhrocená, kdyby se to lidé dozvěděli dřív.
Já to nevylučuji, ale je to věc pohledu. Já jsem měl nedávno velmi zajímavé setkání s ministry a náměstky ministrů ostatních zemí tady v Praze a velmi mě zaujalo vystoupení vedoucí estonské delegace. Ona řekla:
Ekonomice věří nejméně spotřebitelů od roku 2003. Lidé se bojí růstu cen nebo zvýšení nezaměstnanosti
Číst článek
„To je zajímavé, co tady řešíte. My máme nejvyšší inflaci v Evropě. Máme 20procentní inflaci. Jsme napojení na ruskou rozvodnou síť. Každý den se probudíme s tím, že možná nepůjde elektřina, a jsme pevně přesvědčeni o tom, že nám to vypnou pravděpodobně na Vánoce a že budeme mrznout a že budeme svítit svíčkami a budeme na Vánoce bez proudu. Ale nám je to úplně jedno. My všechno zvládneme, protože jediné, čeho se bojíme, je, že když Rusy nezastavíme teď, tak budeme ti, kdo bude další na řadě.“
Vy jste mluvil o špatné komunikaci. Byl jste za to tedy svoje ministerstvo kritizován také od premiéra. Navíc opozice teď poukazuje na to, že jste se pohyboval v bankovnictví, že energetika je jiná disciplína. Prezident Miloš Zeman také mluvil o tom, že i vy byste byl mezi těmi, které by on odvolal, pokud by měl nějak takto rozhodnout. Tak uvažujete o rezignaci nebo odchodu?
Rozhodně neuvažuji o rezignaci ani o odchodu, protože první věc, kterou říkám, chlap z boje neutíká. I když nebudu tajit, že třeba moje rodina a moje okolí by velmi uvítaly, kdybych do politiky vůbec nešel a kdybych ji co nejdříve opustil.
Na druhé straně se tady pořád mluví o kritice premiéra. Já jsem kritiku v našich rozhovorech nezaznamenal. Premiér mě jenom požádal, že nekomunikuji vůbec špatně, ale, že kdybych mohl zkusit do médií chodit víc, do těch, která nemám rád, že by to velmi uvítal.
Nebylo to formou kritiky, ale spíš takové prosby, že by to prospělo všem. Takže já se budu snažit. Já jsem to samozřejmě slíbil.
Unie ve válce
Ještě poslední dvě otázky pro sportovce. Chystáte nějaké speciální opatření pro sport, protože právě sportovní spolky si stěžovaly, že mají existenční problémy.
Já mám na jedné straně velkou radost, za co všechno jsem v této zemi zodpovědný, to znamená včetně za dostatek energií pro školy, nemocnice i pro sport.
A nebudu se tajit tím, že jsme se sportovci už seděli a že mám v hlavě nějaké řešení, které můj tým teď připravuje a navrhne ho vládě. Ale my u všech těchto věcí potřebujeme součinnost.
Orbán usiluje o zrušení protiruských sankcí. Tvrdí, že v Evropě působí velké škody
Číst článek
Pokud pro někoho mám obstarat energii za přijatelnou cenu, tak ta první podmínka je, že on mi o tom řekne, protože podle kompetenčního zákona to v mé zodpovědnosti není.
Za druhé mi sdělí, pro koho to je a kolik té energie má být, a já pak mohu tu energii například přes státního obchodníka s energiemi za levnější cenu obstarat. Řešení pro sportovce hledáme. Ale zase říkám, uvědomme si, jsme ve válce, opravdu v ní jsme. My jako Evropská unie jsme v energetické válce s Ruskem.
Já tomu rozumím, ale každý se snaží nějak přežít.
Ano, ale pozor. To jsou dvě rozdílné věci. A tady bych chtěl znovu odkázat na ty Estonce. Přežít je jiná věc než strpět nějaký určitý diskomfort.
Já se ještě vrátím k těm opatřením. Můžete aspoň naznačit, jestli byste šel spíš cestou toho zastropování cen i pro sportovní spolky, anebo třeba byste to řešil přes Národní sportovní agenturu a navýšení dotačního programu na údržbu a provoz?
To já samozřejmě nebudu umět vypořádávat. Těch spolků je strašně moc. To znamená, ta moje teze je využít Národní sportovní agenturu.
Takže ať Národní sportovní agentura řekne, co potřebuje, dá to dohromady a ať s tím přijde na vládu. A pokud já dostanu za úkol od vlády obstarat jí energie, tak se o to postarám.
Nemám ale na ministerstvu kapacity, abych teď jednotlivě vypořádával desítky nebo stovky sportovních klubů.
Já umím v balíku obstarat energie nebo umím zprostředkovat to, že řeknu, je to domluveno, běžte tady za tím obchodníkem a on má pro vás připravené energie v dostatečném množství za přijatelnou cenu a nasmlouvejte si to tam. O to se rád postarám.
