Uvolněnou ekonomiku potřebujeme dál ochlazovat. Reálně jsou úrokové sazby stále záporné, říká Rusnok

Inflace v Česku stoupla téměř k 5 procentům. Podle statistiků vývoj ovlivnily zejména ceny za bydlení a dopravu, zdražily pohonné hmoty, tabák, automobily, oděvy, stravování v restauracích i nábytek do domácnosti. Znamená to, že nedávné zvýšení úrokové sazby bylo správným krokem centrální banky? Budou úrokové sazby dále stoupat? Vladimír Kroc se ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ptal Jiřího Rusnoka, guvernéra České národní banky.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Rusnok | Foto: Ondřej Deml | Zdroj: ČTK

Viceguvernér Marek Mora dnes vysvětloval, že zatím stále jenom mírníte uvolněnost naší měnové politiky, že ekonomiku stále nebrzdíte. V tom jste zřejmě zajedno?
V tom jsme zajedno. Vezměme si prostá čísla: máme inflaci donedávna kolem tří procent – teď už bohužel čtyř až pětiprocentní – a máme základní úrokovou sazbu po tom razantním zvýšení 1,5 %. Reálně máme ty sazby stále silně záporné. Dokonce máme v tuto chvíli stále silně záporné i sazby na hypotékách, jestliže jsou kolem tří procent. Takže monetární politika je stále mírně či možná silně expanzivní. Nejsme ve stavu, kdy by ty sazby byly v reálném vyjádření alespoň neutrální.

Přehrát

00:00 / 00:00

Inflační tlaky jsou u nás trvalejší, než jsme si mysleli. Vedle covidu jimi jsou zvýšení cen energií a přehřátý trh práce, míní Rusnok

Ano, mírníme tedy tu expanzi, která zde doposud byla. Byla tak nastavená kvůli covidu, což byl obrovský externí šok a obrovská nejistota, co bude. My jsme prudce snížili úrokové sazby ze 2,25 %, které jsme měli v únoru, dneska jsme na 1,5 %. Pořád tedy jenom pomaličku nebo rychleji stoupáme do té víceméně normální úrovně. Ale ani ta úroveň 2,25 % není tou, která se považuje za normální optimum. Máme-li inflační cíl 2 %, tak abychom dosáhli jednoprocentního reálného výnosu nebo ceny peněz, měli bychom mít tu základní sazbu kolem tří procent. Tam zdaleka nejsme, a dokonce jsme ani nebyli před covidem.

Kdy se tedy v ekonomice může projevit vaše poslední opatření, tedy to nejvyšší zvýšení úrokových sazeb od roku 1997?
Nejdříve zhruba za rok, někdy v září či říjnu příštího roku. Jsem přesvědčen, že už ve druhém pololetí příštího roku uvidíme rychlý pokles inflačních indexů někam blízko k našemu tolerančnímu pásmu.

Už jste mluvil o tom, na čem se shodují experti: odhadují letošní inflaci na 5,5–6 procent...
Průměrnou ne, to pozor, protože to první pololetí ještě nebylo tak špatné. Teď samozřejmě zažíváme prudší inflaci, tak já myslím, že průměr bude do čtyř procent, 3,5 až 4 procenta jako průměr za rok.

Přesto se tedy začátkem listopadu dá očekávat další růst úrokových sazeb?
To je vysoce pravděpodobné, protože jak jsem řekl, stále nejsme ani blízko normálu, stále jsme spíše v expanzivním modu. A z nových dat bohužel vidíme, že ty inflační tlaky jsou velmi silně a pravděpodobně budou působit déle, než jsme si mysleli. Je namístě dále ochlazovat ekonomiku tímto způsobem.

Jaké faktory inflaci v Česku podle Jiřího Rusnoka způsobují? Jak vysvětluje rozdíl v měnové politice České národní banky a Evropské centrální banky? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

Jakub Krahulec, Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme