Uwosomah: Ropa ani plyn nejsou pro Nigérii požehnáním

Po čtrnáctidenním klidu zasáhla západoafrickou Nigérii nová vlna nepokojů. Na přelomu minulého a tohoto týdne bylo islámskými ozbrojenci na severu země zabito na 150 lidí. Od té doby střety mezi islámskou militantní skupinou Boko Haram a vládními vojsky a policií pokračují. Povstalci v noci na čtvrtek získali pod kontrolu město Maiduguri na severu země.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Home - Slumy v Makoko naproti Lagos Island, Lagos, Nigérie (6°30' N - 3°24' E) | Foto: an Elzevir Films - Europacorp coproduction

Pozorovatelé upozorňují, že na rozdíl od minulosti tyto násilnosti nemají nic společného s těžbou ropy a plynu v deltě řeky Niger a nenaznačují, že by byl klid zbraní mezi militantními skupinami a vládou u konce. Přesto je možné nejnovější problémy považovat za jistý signál toho, že situace v zemi zůstává i nadále napjatá. Nerostné bohatství Nigérie, o které se v rámci strategického boje o nadvládu nad plynem a ropou v jejich blízkosti přetahují Evropa a Rusko, i proto může nakonec zůstat pro obě strany nedosažitelné.

Po léta trvajících bojích mezi armádou a militantními skupinami z oblasti delty Nigeru podnikly na počátku července ozbrojenci výpad proti hlavnímu přístavu Nigérie. Výsledkem byl výpadek v dodávkách ropy představující bezmála desetinu produkce země.

Krátce po útoku a následném požadovaném propuštění jednoho z jejich vůdců militantní skupiny vyhlásily jednostranně příměří. Vláda na něj přistoupila a navrhla rozsáhlý plán odzbrojení rebelů, kteří komplikují situaci v na plyn a ropu bohaté deltě Nigeru.

Klid zbraní trvá, mnozí experti ale pochybují o tom, že jde o konec problémů v oblasti. Jak upozorňují, vláda i rebelové mají požadavky, na které protistrana nepřistoupí; navíc, pád cen komodit na trzích a nižší příjmy z prodejů komodit mohou způsobit sociální nepokoje.

Současná krize Nigérii zatím nepoznamenala

Jaká je současná hospodářská situace Nigérie a do jaké míry byla země ovlivněna celosvětovou hospodářskou krizí? "Už před začátkem globální hospodářské krize zažívala Nigérie svoji vlastní krizi. Proto je velmi obtížné tvrdit, že celosvětová krize situaci v Nigérii nějak výrazně změnila. Nigérie totiž prochází svoji vlastní vleklou hospodářskou krizí, a to už mnoho let. V Nigérii stále mnoho věcí nefunguje tak, jak by mělo. Je tam vysoká nezaměstnanost, lidé často nedostávají za svoji práci zaplaceno, neexistuje sociální síť a tak dále. Což jsou problémy, které domácí ekonomiku brzdí už několik dekád. A proto ani současnou globální krizi nepovažujeme za něco, co by se nás výrazně týkalo. Což ale neznamená, že se situace nyní nemůže ještě o něco zhoršit. Například proto, že se země, které tradičně podporovaly naši zemi, anebo s ní obchodovaly, dostanou do problémů a omezí své aktivity. To je jistě způsob, jak hospodářská krize může Nigérii zasáhnout," řekl v diskusním pořadu Studio Česko nigerijský novinář a publicista Austen Uwosomah.

Popsal také, co přetrvávající problematická hospodářská situace znamená pro obyvatele země: "Život obyčejných Nigerijců bych popsal jako život v komatu ... tím myslím, že drtivé většině lidí schází většina toho, co by stát měl garantovat. Tím největším problémem je, že nemají v podstatě žádné sociální jistoty - ty vláda prostě nenabízí. Lidem tak schází zdravotní péče, nemocnice, pojištění a tak dále. Příjmy z prodejů komodit (ropy a plynu) představují většinu státních příjmů. No a skutečný problém je, že tyto příjmy nesměřují do zlepšení zdravotní a sociální péče, že nejsou využívány k tomu, aby se vylepšil život obyčejných lidí. V důsledku toho u nás vznikla v podstatě třídní společnost - buržoazie, tedy podnikatelé a politici, kteří často prosazují zákony, které prospívají jim a jejich spojencům. A obyčejní lidé, pro které se nedělá nic, tito lidé z příjmů z prodeje ropy a plynu skutečně nemají žádný užitek. Vezměte si například to, že příjem na hlavu doslova směšný a vláda s tím nic nedělá. A právě proto je život obyčejných lidí, život průměrného občana, velmi těžký. Řekl bych, že stěží zvládá přežívat a to tak, že žije z ruky do úst."

Demokracie přežije

"Co se politické situace týče, tak domnívám, že Nigérie byla schopna dosáhnout jisté úrovně demokracie, která s největší pravděpodobností přežije a bude zřejmě i nadále posilovat.... Což ale neznamená, že je možné vyloučit jistou nestabilitu, kterou například může vyvolat podezřením z manipulace s volebními výsledky a podobně. I přesto si ale myslím, že demokracie jako taková zpochybněna nebude; že jde o systém, který je už v tuto chvíli brán jako status quo," uvedl ve vysílání Rádia Česko Uwosomah.

Ropa není pro Nigérii požehnáním

Na jednu stranu ropa a plyn plní státní pokladnu, na druhou stranu jde o velmi nestabilní zdroj, jak historie potvrdila. I z tohoto pohledu vyvstává otázka, jestli jsou komodity pro Nigérií požehnáním a nebo spíše zátěží.

"Zatímco mnoho peněz z prodeje komodit skutečně bylo napumpováno do hlavního města, oblasti, ze kterých ropa pochází, z toho měli jen velmi málo, jejich zájmy byly vždy přehlíženy. A přitom právě tyto komunity jsou v kritické situaci, což ve svém důsledku nakonec působí problémy celé zemi. Příkladem mohu být potíže v deltě řeky Niger - i když z ní pochází podstatná část v Nigérii vytěžené ropy, tato oblast z toho nijak neprofituje, není to na její hospodářské situaci a životě lidí patrné. Proto se také objevili lidé, militantní skupiny, kteří se se zbraní v ruce postavili vládě a ropným společnostem, které v oblasti těží. A proto bych řekl, že ropa ani plyn nejsou pro Nigérii požehnáním. Naopak, jde o zdroj mnohých problémů; problémů, mezi které patří i dlouho trvající nepokoje v deltě řeky Niger. I tam je příčinou problémů ropa," odpověděl Uwosomah.

Nepokoje v deltě řece Niger prospívají černému prodeji ropy

Deltu Nigeru je kvůli ropě a plynu dlouhodobě ostře sledována, a to i v zahraničí. Nyní probíhá příměří, které militantní skupiny vyhlásily. Může jít o signál, že se tento problém blíží ke konci, že rebelové a vláda našli společnou řeč, lae zrovna tak mohou být podobné úvahy předčasné.

"Řekl bych, že tu jsou jisté skryté faktory, které krizi v deltě řeky Niger dlouhodobě komplikují. Rebelové, kteří bojují s armádou a ozbrojenými skupinami, které si najímají ropné společnosti, jsou financováni určitými lidmi, kteří na klidu zbraní v oblasti nemají zájem. A to je mimo Nigérii mála známá pravda o pozadí těchto rebelů. Lidé, kteří je financují, jsou neznámí spekulanti, kteří bohatnou na prodeji té samé ropy, o kterou má zájem vláda a ropné společnosti; oni ale tuto ropu prodávají na černém trhu. A pro to, aby na tomto nelegálním obchodu mohli i nadále bohatnout, potřebují, aby v oblasti přetrvávaly nepokoje."

Podle mnohých expertů jsou právě problémy v deltě Nigeru velkou překážkou pro plánovaný další rozvoj ropného a plynařského průmyslu v Nigérii. Zda se podaří i přesto tento sektor rozšířit, a to do dimenzí, které alespoň do určité míry předpovídá Evropská unie, pro kterou se Nigérie má stát jednou z alternativ k Rusku a jeho plynu a ropě je zřejmě hudba budoucnosti.

"To je, myslím si, opravdu velmi ambiciózní předpověď, alespoň vzhledem k současné situaci. Samozřejmě, Nigérie se může stát jedním z hlavních dodavatelů ropy a plynu do Evropy a do dalších zemí. Ale - alespoň doposavad - krize v deltě Nigeru zabránila jakémukoli výraznějšímu rozvoji infrastruktury v zemi. Navíc, mnoho společností se v nedávné minulosti z Nigérie stáhlo a to právě kvůli útokům, které ohrožovaly jejich zaměstnance i zařízení. A některé z těchto společností si stále nejsou jisté, zda se chtějí vrátit, a to i přes nynější příměří, prostě proto, že dělat obchod v Nigérii - a to zejména v sektoru ropy a plynu - je velmi obtížné." .

Budoucnost je v energetice

I v této souvislosti a v souvislosti s hrozbou, kterou pro zemi znamená těžká závislost na ropě a plynu. Dá se očekávat, že by v dohledné době v zemi došlo k rozvoji i některých dalších odvětví. Podle Uwosomaha by to mohla být například energetika.

"Domnívám se, že odvětví, které by skutečně mohlo věci změnit, které by umožnilo hospodářský rozvoj, je energetika. Tento obor doposud těžce selhává a přitom je po elektřině velká poptávka a to jak ze strany podniků tak i domácností. A i proto se domnívám, že jak pro lidi tak i společnosti představuje investice do energetiky zajímavou příležitost. Nicméně, bohužel, dosud je Nigérie známá jako země, která není schopná zajistit nepřerušenou dodávku elektřiny po celých čtyřiadvacet hodin."

POSLECHNĚTE SI CELÝ POŘAD V MP3:

Přehrát

00:00 / 00:00

Téma: Situace v Nigérii a nerostné bohatství země. Hostem Romana Chlupatého je nigerijský novinář a publicista Austen Uwosomah.

Marián Vojtek, Roman Chlupatý, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme