Už za tři týdny Německo otevře svůj pracovní trh

Omezení přílivu pracovníků z nových členských států včetně Česka Německo poškodilo, říká ředitel Institutu pro pracovní trh v Bonnu Klaus Zimmermann. Německo spolu s Rakouskem byly jedinými zeměmi Evropské unie, které využily možnosti ponechat svůj pracovní trh uzavřený až sedm roků. 1. května tento termín vyprší.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německo | Foto: Emanuel Macoun

Dlouhé roky strašili němečtí politici před útokem levné pracovníky síly z východu. Obavy byly především ze zástupu Poláků číhajících na práci v Německu. 1.května poslední zeď mezi novými a starými zeměmi Unie padne.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž připravila zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová

„Nemyslím si, že to přinese nějakou velkou změnu,“ tvrdí dnes ministr průmyslu Rainer Brüderle. „Asi nikdo nepostřehne, že se něco změnilo. Určitě ne spolková vláda, protože se mohla na tento den připravit, německé firmy to nijak neovlivní a ani ty země, kterým se trh otevře, protože není zase tak moc lidí, kteří budou mít o práci v Německu zájem,“ předpovídá profesor Klaus Zimmermann.

Německu přitom dnes odborníci zoufale schází. „Velká poptávka je po technických profesích. Počítačových expertech, programátorech, inženýrech všech možných oborů, protože německé proexportní hospodářství si žádá právě technicky vzdělané síly," říká Reiner Klingholz z demografického institutu v Berlíně.

Podle jeho kolegy Zimmermanna Německo na svém rozhodnutí prodělalo: „Německo tím ztratilo. Německo to poškodilo. Odborníci, které bychom potřebovali už nepřijdou, protože ti mezitím odešli do jiných evropských zemí a co je ještě horší, Německo tím navíc získalo image uzavřené země, která se brání příchodu pracovních sil."

Velká Británie, Irsko jsou podle ředitele bonnského institutu zabývajícího se pracovním trhem příkladem zemí, které na příchodu lidí ze střední a východní Evropy jen získaly. Jejich ekonomiku to ve své době pomohlo výrazně nastartovat.

Zimmermann navíc vysvětluje, že šlo jendoznačně o politické rozhodnutí: „Bylo to v době vlády SPD se zelenými, ale byli proti tomu všechny strany. Báli se, co by tomu řekli jejich voliči, když tu stále rostlo procento nezaměstnaných.Třeba Bavorsko je bohatá země ve srovnání se sousední Českou republikou. Měli strach, že by došlo k zaplavení trhu Čechy."

Všechny statistiky dnes ukazují, že nic podobného nehrozí. Důvodů je hned několik. „Evropané obecně neradi cestují za prací sem a tam - ne jako třeba v Americe." Navíc v Česku po roce 89 rok od roku klesá počet těch, co mají zájem o němčinu. A bez té se až na výjimky na německém trhu neobejdou.

Klára Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme