V Bruselu jednají o návrhu Francie a Německa na sladění ekonomik

V Bruselu se dnes scházejí ministři financí zemí eurozóny. Jednat budou především o tom, jak posílit Evropský fond finanční stability, tedy záchrannou síť pro země eurozóny ve finančních těžkostech. Jedná se o první schůzku ministrů poté, co německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy před deseti dny představili společný návrh, kterému se přezdívá Pakt pro konkurenceschopnost.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie | Foto: ECAL

Zavedení některých společných postupů má podle paktu vést k větší schopnosti eurozóny a celé Evropské unie obstát v soutěži s ostatními zeměmi světa. „Návrhů je zatím celkem šest. Například jde o to, aby ostatní země následovaly německý příklad a zakotvily si buď v ústavě nebo v zákoně takzvanou dluhovou brzdu, což je vlastně zákaz vytvářet rozpočtový schodek nad určitou mez,“ vysvětlil bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák.

Přehrát

00:00 / 00:00

Bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák ve Světě o třetí.

Dalším návrhem je například to, aby věk odchodu do důchodu bral v úvahu demografický vývoj. „Délka života se prokazatelně prodlužuje, takže bychom měli do důchodu odcházet později. Možná by se také měl důchodový věk sladit.

Rovněž by se podle Paktu pro konkurenceschopnost měla odstranit valorizace mezd v závislosti na inflaci. Další návrh počítá s tím, že by se mohlo společně zavést určení základu daně z příjmu fyzických osob.

Zároveň by si všechny země měly vzájemně uznávat platnost kvalifikací a akademického vzdělání, aby mohlo dojít k větší mobilitě pracovních sil v rámci evropského trhu. „Posledním návrhem je, že by si všechny země měly zavést schéma krizového řízení bank,“ doplnil zpravodaj ČRo v Bruselu.

Odmítavé reakce návrhu

U části členských zemí už vyvolal francouzsko-německý návrh na summitu Unie na začátku února odmítavé reakce. „Nejméně kontroverzní je dluhová brzda, protože se asi všichni shodnou, že by ji měli mít. Přesto bude v některých zemích celkem problém ji prosadit,“ podotkl Novák s tím, že stejně bezproblémový bude zřejmě i návrh na uznávání akademického vzdělání.

Co naopak vzbudí patrně největší emoce, bude návrh na zavedení určení společného základu daně z příjmu fyzických osob. „Například pro Irsko nebo Slovensko, které mají nízké korporátní daně, to je asi nepřijatelné,“ vysvětlil Novák. Stejně negativně se budou patrně země stavět i k návrhu zrušení valorizace mezd v závislosti na inflaci nebo ke sladění nebo ke sladění důchodového věku.

Z dnešního jednání nicméně zřejmě žádné konkrétní rozhodnutí ještě nevzejde. „Teď nad návrhem začíná teprve první diskuze. Přímo o něm budou ještě jednat premiéři eurozóny na speciálním summitu, kam jsou přizvaní i premiéři ze zbytku EU 11. března v Bruselu,“ dodal Novák s tím, že konečné rozhodnutí by ale mohlo padnout poměrně brzy, protože Francie a Německo chtějí, aby Pakt pro konkurenceschopnost platil od příštího roku.

Pavel Novák, ak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme