V Česku funguje poslední uranový důl ve střední Evropě. Možná se otevře další
Česko počítá s dalším rozvojem jaderné energetiky a také s těžbou uranu. Ochránci životního prostředí před ní ale varují, těžba podle nich způsobí ekologické problémy a bude hodně drahá. O uranovém dole v Rožné na Žďársku se dnes budou bavit ministři na zasedání vlády.
Rožná na Žďársku je poslední fungující uranový důl ve střední Evropě. Jeho zásoby by měly vystačit ještě na zhruba pět let. Podle už dřívějšího rozhodnutí vlády má těžba v Rožné pokračovat, dokud se ekonomicky vyplatí. Loni se vytěžilo plánovaných zhruba 220 tun uranu.
Zhruba 40 procent jaderného paliva spotřebovávaného v Temelíně a Dukovanech pochází z domácích zdrojů. Připravovaná aktualizace státní energetické koncepce ale počítá s tím, že se podíl elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách zvýší. V roce 2040 by měly dodávat do sítě víc než polovinu elektřiny.
Uran je strategickou surovinou. Stát, který ho má, je ve výhodě. Z toho vycházejí odborníci, kteří doporučují zásoby uranu v českém podzemí dál využívat.
Mluví se proto nejen o Rožné, ale také o průzkumech v ložiscích Brzkov a Horní Věžnice na Jihlavsku. Tam by mělo být přes tři tisíce tun uranu. Kromě toho má Česko dalších šest až sedm významných uranových ložisek, většinou na Liberecku, celkem z nich lze vytěžit až 56 tisíc tun uranu.
V 50. až 80. letech bylo tehdejší Československo uranovou velmocí. V dnešní době je už produkce nesrovnatelně nižší. Tehdy těžba dosahovala až tří tisíc tun uranu za rok, nyní to není ani desetina, k útlumu došlo hned na začátku 90. let. Česká republika je přibližně dvanáctým největším producentem uranu na světě. Žebříčku vévodí Kanada, Austrálie a Kazachstán.
